Blog
KLUBOVNA: Pražská scéna
Přejít na obsah

KLUBOVNA: Pražská scéna

Tak a máme tu prázdniny! Řada z nás je teď někde na dovolených a užívá si zaslouženého volna, to však neplatí pro Klubovnu, která nezavírá dveře před klubovými tématy ani o prázdninách, naopak. V minulém díle se nám o vztahu moravské scény oproti zbytku republiky rozpovídal Sigi ze Sunset Trail, na což v dnešním díle navážou dva Pražáci. Praha je totiž matkou měst a nálad leckdy i s vlastními specifiky a pravidly. O tom se však více rozepíšou dnešní hosté. Tím prvním je Katka Jará, jedna z nejrespektovanějších a nejagilnějších (nejen) pražských promotérek. Druhým hostem je Máca Kraft, basák kapel Into Dust nebo Rise of Surya a nově i promotér v Brainwave Productions, který si pro dnešek vezme netradičně do parády oponenturu. Dva názory, dva pohledy na věc a snad i další krok kupředu, jak posunout Klubovnu zase o level dál. Ale teď už předám slovu hostům. Klubovna s názvem Pražská scéna může začít!


Katka Jará: "V úvodu chci poděkovat Gumimu za zájem o můj názor na pražskou a naší scénu celkově. Koncerty dělám cca tři roky, na samotné akce chodím tak čtyři. Měla jsem možnost osobně poznat většinu českých kapel a spoustu dalších lidí, kteří se v těchto vodách motají. Pokusím se vám tedy sdělit, jak já vnímám tuhle naší malou scénu.

Nedávno jsem četla článek na It Never Ends o tom, jak klukům z kapely The Fall Of Ghostface magistrát přerušil vystoupení. V tomhle článku zazněla věta: Naše scéna asi nikdy nebude akceptována širokou veřejností. Ano, nebude a musíme se s tím smířit. Ale když se podíváme do historie, tak tahle naše hudba vznikala se snahou po nekomerčnosti a s tím, že nebude přijatelná pro ucho široké veřejnosti. Hardcore a jemu podobné styly vznikaly s životním stylem odmítajícím pravidla konzumní společnosti a pohrdajícími vžitými konvencemi. Díky pořádání koncertů mám zkušenost, že na koncert českých kapel (myslím na naší scéně) přijde jen velmi zřídka více než 200 lidí, 300 návštěvníků se podařilo pokořit jen opravdu málokomu. Měli bychom tento fakt přijmout a uvědomit si, že tahle hudba má omezenou cílovou skupinu, a to po celém světě. Ano, po celém světě. Je tedy lepší zamyslet se nad tím, jestli se budete snažit přesvědčovat neposluchače tvrdší hudby o jejích kvalitách, nebo oslovíte svojí tvorbou lidi z jiných zemí, kteří mají podobné hudební cítění jako vy. Prorazit v zahraničí není snadný, stojí to hrozně moc energie, a co si budeme povídat, i peněz. Ale když kapely z Dánska, Francie, Německa, Rakouska a podobně mohou hrát na největších festivalech a jet si support největších tour, proč by to nemohla být blízká budoucnost i nějaké té naší kapely?
Často se řeší, jak je to s kvalitou kapel u nás. Řekla bych, že v naší zemi najdeme spoustu kvalitních kapel. Buď jsou to kapely, které překročily určitý level a u nás jim zbývá opravdu malý prostor ke zviditelnění (Skywalker, Suffocate With Your Fame či Momma Knows Best). Dále kluky, o kterých se v širším kruhu lidí ví a kteří mají našlápnuto, ale musí ještě makat a hlavně nepolevit (City Lights, Birds and Wolves, Saved By The Fortune, Attack The Hero, Shiro Ame, Attic Vanity, Shadow Area) a v neposlední řadě kapely s potenciálem, který ještě nemělo moc lidí poznat (Hopes, Into Dust , Sahara, Minute Of Fame, Everything We Have, At Folsom Prison).

Při psaní tohoto článku bych se měla zaměřit na to, jak scéna funguje v Praze a jak je Praha rozdílná od jiných měst. Zaměřit se jen na hlavní město je pro mě těžší, než se zprvu zdálo. Pražská scéna mi nepřijde o moc jinačí, než ta celorepubliková. Je tu více kapel, více lidí, více možností (kluby, zkušebny apod.). Jenže to neznamená, že na akce chodí víc lidí, kapely jsou kvalitnější  a mají tím pádem víc peněz (použít v jedné větě „kapela" a „mít víc peněz" mi přijde až úsměvné). Naopak. Lidi jsou zde zmlsáni akcemi, konkurují si tu koncerty českých kapel a těch zahraničních. Klubů, kde je poměr kvalita/cena adekvátní, máme v Praze opravdu málo. Nicméně jsem zastáncem toho, že udělat tu dobrý koncert není absolutní problém. Dělala jsem přes 40 koncertů, v 95% to bylo skvělé, nikdy jsem neprodělala a nikdy jsem neposlala kapelu domů bez vyplacení! Jsem zastáncem toho, že pokud akci dobře vymyslíš (čas, místo, obsazení, cena, propagace apod.), neměl by nastat průšvih. Při pořádání koncertů se osobně snažím, aby byla spokojená kapela, návštěvníci, klub a v neposlední řadě já. Teprve pokud se toto povede, hodnotím akci jako úspěšnou.

Možnosti kapel z Prahy a těch mimopražských jsou dle mého názoru naprosto stejné. Nikdo nemá větší nebo menší šanci se prosadit. Ano, pro moravské kapely je těžké hrát koncerty v Čechách (kde je samozřejmě více měst vhodných k hraní), stejně jako kapely z Prahy/Čech to nemají lehké s Moravou, Slovenskem apod. – vše samozřejmě kvůli dlouhým trasám – vysokým částkám za náklady na dopravu. Některá města jsou na koncerty "zabitá", jinde to žije mnohem víc. Někde je fanoušků téhle hudby pár desítek, jinde zase pár stovek. Ano, na městě odkud kapela pochází tedy asi trochu záleží, nicméně měst se stejnými podmínkami jako v Praze je u nás rozhodně víc.

jará

Dalším a pro mě naprosto zásadním bodem na téhle scéně jsou mezilidské vztahy a to, jak se kdo umí k druhým chovat. Slovíčko "hejtovat" je tu tématem číslo jedna a já se nedivím. Když jsem začínala dělat koncerty, spousta lidí mi říkalo: "Tohle je byznys holka, tady není pro nějaké srdíčko, kamarádíčkování a pečení muffinů kapelám místo". Co to je, sakra, za blbost? Ano, nebudu tu tvrdit, jak jsou všichni sluníčkoví a mají se rádi, za svojí "kariéru" jsem narazila na několik zmrdů, kteří mi hnuli žaludkem tak, že jsem s tím vším chtěla přestat. Uvědomila jsem si, že se tu najdou i hadi, co si hřejeme na prsou – pomlouvačný a závistiví hajzlové. Nicméně to byl jen zlomek lidí, který jsem potkala. Na téhle scéně je šíleně důležitý chovat se k druhým hezky a přátelit se mezi sebou. Když kapely nenazývají vztahy mezi sebou konkurencí, ale bratrstvím, je to něco, co je dělá mnohem silnějšími. Kapely si tím můžou vzájemně obrovsky pomoct. Čím víc lidí znáš, tím máš víc kontaktů a možností a to tě hrozně posune nahoru.

Co se týče těch vztahů, nejedná se vždycky o vztah muzikant vs. muzikant. Scéna není jen o muzikantech, ale i o lidech co na akce chodí, píšou o nich, o promotérech, produkčních klubů apod. A věřte mi, že na těchto lidech to stojí opravdu nejvíc. Důležité je proto umět se obklopit těmi správnými a řídit se pravidlem: „Chovej se k ostatním tak, jak chceš, aby se oni chovali k tobě". Ano, při některých situacích se vám to nemusí vyplatit, ale ve výsledku nemůžeš udělat pro sebe a své okolí nic lepšího, než se chovat pěkně, pomáhat ostatním, přistupovat ke všem s pokorou a respektem, vyjadřovat správně svůj názor a mít prostě srdíčko na pravém místě.

Závěrem bych chtěla říct, že rozhodně není pravda, že to tu stojí za prd. Máme být rádi za to, co tu máme a snažit se to tu udělat lepším místem. Denně pracuji se spoustou lidí, kteří mě inspirují. Jsou to především kluci z kapel a všichni lidi, co jsou nějakým způsobem kreativní a nesedí doma na zadku. Okolí si to neuvědomuje, ale to jak muzikanti dokážou tvrdě makat, dávat do něčeho takovou spoustu energie, peněz a času, je neskutečný. Celý život budete potkávat lidi, kteří vás budou odrazovat od vašich snů, což se nikdy nesmí stát. Hudba a kapely se mi starají o smysluplný život, slzy dojetí a štěstí a nespočet lidí, který mám ráda. Hudba dokáže zlepšovat životy. A za hudbou stojí lidi, které miluju a nenechám na ně dopustit."

 

OPONENTURA / Máca Kraft:
„Ahoj všem, jsem Máca Kraft a držím basu v pražských kapelách Into Dust, Rise of Surya, Beast Within the Sound a chtěl bych poděkovat coreMusic.cz a Gumimu za možnost sepsat zde svoji oponenturu ohledně všeho, co tu Katka píše. Upřímně musím říct, že je dost těžké oponovat, protože s drtivou většinou toho, co je tu psáno, mi nezbývá než souhlasit. Nicméně se pokusím vypíchnout a ze svého pohledu rozvinout nějaké věci, které tu byly řečeny a obohatit je o pohled člena několika kapel působících na této scéně, velkého fanouška žánru, ale také jako pořádajícího koncertů nově u BrainWave Production.

Začal bych situací okolo magistrátem zrušeného koncertu, který mi připomíná nedávnou situaci ohledně internetového rádia streetculture.cz. To před pár měsíci zažádalo o grant od města na další provoz rádia a s ním spojeného baru a dočkalo se pouze negativní odpovědi. Jedná se přitom o jediné rádio na Praze 3, které se zároveň zabývá undergroundem všeho druhu a jeho pořad Deadly zone konkrétně naší scénou. S Into Dust a BWTS jsme měli možnost být hosty a zážitkem to bylo minimálně doživotním. Rádio se sice drží dál díky akcím pořádaným jakožto beneficí pro ně samotné, ale každopádně je celá tahle situace minimálně k nasrání. Protože to, že širší veřejnost neakceptuje naší scénu, je věc známá, ale že jí ani nedá možnost se prosadit nebo více prezentovat, je věc druhá.

Musí se však brát v potaz fakt, který tu Katka dobře připomenula, a tím jsou ony kořeny v historii HC a této muziky celkově. Když už jsme jednou společnost naučili vnímat to tak dříve, tak je těžké je přesvědčit o něčem jiném teď. Neoznačil bych to tedy doslova za underground scénu, jako spíš za scénu k undergroundu odsouzenou. Na druhou stranu někteří mí přátelé hrající ve stylech oblíbených pro většinu lidí u nás a muzikou si vydělávající totiž mluví o tom, že to, jak to mezi lidmi funguje na naší scéně coby do soudržnosti, se u nich jen tak nevidí. Stručně řečeno, čím víc fanoušků, tím víc popularity, tím větší zájem médií a tím větší ryba pro hudební průmysl, kde jde v první řadě o peníze a posléze vznikající konkurenci. Mluvím o tom také hlavně z hlediska názorů o nesoudržnosti a ostatních věcí na naší scéně a věřte, že tak zlé to určitě není. Jak v rámci republiky, tak i Prahy a dovolím si říct také světa, který jak už bylo zmíněno, to má s touto scénou hodně podobné. Podle mých zkušeností se při domluvě s někým ze zahraničí takřka vždy setkáte s ochotou a vstřícností.

Ohledně kvality kapel u nás mi nezbývá než opět souhlasit. Je zde hodně kapel, které svojí celkovou kvalitou a hudbou dokáží předčit některé zahraniční kapely na podobné úrovni. Proč se ale nenahradí na větších festivalech nebo jako support různých pozornosti hodných tour? V podstatě je to vždy o schopnosti kapely umět se prosadit dál do světa. Pokud totiž disponujete kvalitní muzikou, v kterou sami věříte a máte úspěch u řady posluchačů, je jen na vás, jak s tím dál umíte zacházet jakožto s produktem. Čili celý proces není pro muzikanta jen o přirozené věci jako je tvorba hudby samotné, ale i záležitostmi kolem ní. Je proto vždy důležité nehledět přímo za horizont, ale vždy na každý schod před sebou. Celé to stojí hodně sil, trpělivosti, znalostí a finančních prostředků.  Jak už bylo řečeno, výsledek se vždy v nějaké míře dostaví. Zmíněné bandy z ostatních zemí, kterým se toto již podařilo, budiž nám důkazem a inspirací. Výchozím bodem však vždy zůstává kvalita muziky a úroveň vystupování.

Věřím proto, že chvíle kdy tohle potká někoho z našich řad na sebe nenechá dlouho čekat. Máme totiž už teď několik adeptů pro dosažení týhle mety, které rád jakkoliv podporuju a plně se shoduji s trojicí kapel překračujících určitý level, které Katka zmínila. Dokázal bych však jejich řady rozšířit o další kapely jako třeba Anime Torment a další. Stejně jako v případě kapel s větším potencionálem pro dosáhnutí tohoto cíle (zároveň děkuju za důvěru vloženou v Into Dust). Tahle cesta je zároveň jedinou logickou, pokud máte větší ambice s muzikou prorazit. Na naší scéně je situace totiž poněkud "omezenější". Myslím tím hlavně, že zde existuje něco jako limit či strop, o který se každá kapela s rostoucím úspěchem dřív nebo později zastaví a nemůže se dále rozvíjet. Způsobené je to hlavně tím, že tvrdá muzika nemá tak početné zastoupení v řadách posluchačů jako jiné žánry. Což pak doléhá na návštěvnost, která ovlivní i celkovou finanční stránku věci. Čili, i když je kapela natolik dobrá, že si zaslouží být po všech směrech lépe ohodnocena, nedostane se dál přes tenhle omezený limit prostředků. Proto je pak lepší volit okruh "planeta", než konkrétní stát.

Téma by se sice mělo držet hlavně kolem pražské scény, ale je pravdou, že to není tak jednoduché. Proto za všechno, co tu o ní bylo zmíněno, bych se také postavil. Dodal bych jen jeden odlišný pohled z hlediska koncertů. S Beast Within The Sound se totiž v Praze nejčastěji účastníme metalových, punkových a také grindových akcí, které se ve většině případů těší větší návštěvnosti než "corové" koncerty. Tahle scéna je tu však mnohem déle a myslím, že k podobnému růstu core příznivců dojde a dochází volnějším krokem také. Respektive to sám pozoruji už několik let, co navštěvuji akce tohoto žánru. Proto bych statistiky ohledně návštěvnosti koncertů označil spíš jako aktuální než finální, jak to může z textu vyznít.

Jelikož jsem, jak už jsem řekl, s většinou věcí, co tu Katka vypsala, za jedno, chtěl bych poslední část svojí oponentury pojmout z trochu jiného konce. Většina z nás si totiž situaci a vše kolem scény uvědomuje už delší dobu také a tak namísto rozboru přejdu rovnou k možnému řešení, které se bude týkat všeho, co tu padlo.

Nedávno mě oslovila Honzova (Attack the Hero) idea o rozvinutí soudržnosti mezi kapelami do větších rozměrů. Sešel jsem se proto konkrétně s Tashim (BrainWave Productions) a Honzou ohledně možné realizace či zlepšení nápadu. A na základě našich minulých idejí jsme se rozhodli zhruba na podzim rozjet jeden unikátnější projekt. V kostce by mělo jít o jakousi centrálu propojující úplně vše, co se tvrdé muziky a celé její scény týče, za účelem celkového jejího rozvoje a vzájemné pomoci ať už půjde o cokoliv.

máca

Rád bych ale napsal něco o praktické stránce věci pro lepší pochopení. Vybral jsem si proto jednu složku z tohoto chystajícího se projektu, a tou jsou kapely.
Celkově nám jde také o to vyzdvihnout některé začínající bandy, které opravdu na muzice tvrdě makají, ale podmínky jim nepřejí. Například pochází z kraje, kde se žánr netěší moc pozitivní odezvě, což může silně demotivovat, a přitom potenciál kapely nasvědčoval o tom, že by mohlo jít o něco velmi kvalitního. Zkrátka, aby každý kdo na muzice tvrdě pracuje dostal svůj prostor ke zviditelnění, který zaslouží a zároveň by rád pomáhal v tomto i ostatním kapelám již zaběhlým. Každá kapela, která se stane členem totiž všechno, co do toho vloží, bude od ostatních dostávat také zpátky. Ať už jde o propagace ostatních band pod záštitou projektu či sdílení kontaktů všeho druhu, pomoc s koncerty a v neposlední řadě i společné hraní na akcích v přátelské atmosféře, které se ukázaly být jedny z nejsilnějších. A také tvorba různých kompilačních CD složených z muziky všech, kteří takto spolupracují a jejich přiřazení k merchi každé z těchto kapel.

Zároveň bychom také chtěli, aby stránka (projekt) fungovala jako filtr toho nejkvalitnějšího, co se u nás na této scéně pohybuje. Rozhodovat o tom však nebude jen hrstka vyvolených, ale přímo všichni, kteří jsou zapojeni, a na základě anket mezi fanoušky. Naším cílem je celkově pozvednout scénu, omezit konkurenční boj (spojením některých bookingovek či spoluprací mezi nimi za účelem dosáhnutí hladšího průběhu koncertů), sjednocení celé scény, a tím i vytvoření dostatečně silných podmínek pro zviditelnění každého, kdo si to zasluhuje. Jedná se svým způsobem o běh na dlouhou trať, ale za pokus to rozhodně stojí. Mnohem více se však dozvíte později.

Závěrem bych rád dodal, že na pražské scéně, která je pro mě ve všech směrech domovem, se najde plno dobrých a schopných lidí. Rád na akce chodím, účinkuji na nich a pořádám je, jelikož podporu zde cítím velkou. V podstatě jsem s ní sžit natolik, že naplňuje (občas přeplňuje :) každý můj den. Samozřejmě, že ne vždy je všechno úplně ideální, ale to platí všude. A co se týče otázky "hejtování", tak vím, že k němu často dochází, ale zatím jsem se s ním naplno na mojí adresu nesetkal. Nebo možná jo, ale spíš jsem to ignoroval. Myslím, že objektivní kritika z očí do očí je lepším řešením, které dokáže vytvořit nějaký pokrok v tom, co nás sere. Jsem sám muzikantem s ambicemi a touhami se prosadit, ale kdybych měl v sobě jednou postrádat euforii z vydařeného koncertu či samotného hraní, byl by to asi signál k tomu s tím pomalu přestat. Protože ze všeho co se tu dá vyčíst je jasné, že pro tuhle muziku se musí žít především srdcem. Metal is Texas."

 

 

Tak a to je pro tenhle měsíc všechno. Co si o dnešní Klubovně a tématu myslíte? Dejte nám již tradiční zpětnou vazbu! Zároveň musím poděkovat jak dnešním hostům, tak zejména vám všem, kteří si byli ochotni dočíst historicky nejdelší díl naší Klubovny! Jako již tradičně vás prosíme o sdílení a šíření článku jak jen to půjde. Bez ohledu na region, protože se snažím s našimi hosty bourat jakékoliv hranice na této scéně. Mimochodem, o závěrečné iniciativě, kterou v závěru nakousl Máca, si u nás na webu určitě ještě leccos přečtete. Tak zase za měsíc v Klubovně. Díky!

 

Články autora Gumi

Videoklip PRAGO UNION Hodinky s vodotryskem

Prago "pyčo" Union a s ním rapující básník Kato jsou zpět. V poslední době nebývale produktivní rapová kapela, která za poslední rok stihla…

ROCKCAST KLUBOVNA#3 - BONUS (Martin Tvrdý)

Po dvou a půl týdnech se o slovo opět hlásí ROCKCAST.CZ - KLUBOVNA - COREMUSIC.CZ s dalším a tentokrát trochu netradičním hostem! Po Skywalker…