Blog
KLUBOVNA: Veg Way (Raddy – Black Bay)
Přejít na obsah

KLUBOVNA: Veg Way (Raddy – Black Bay)

Klubovna se v minulém díle probrala ze své takřka klinické smrti a je tedy opět zpátky. Snad ještě silnější a záživnější. Hned na úvod bych chtěl poděkovat vám všem, co jste sdíleli minulý díl o merchi a brandu se Serpents&Coffins, a zejména vám všem, co jste se přidali na nově vzniklou fb stránku Klubovny (www.facebook.com/klubovnacm). I bez větší propagace jsme se zatím dostali někam k číslu 200+, což je sympatická číslice, ale přidávat se samozřejmě můžete i dál, budu jedině rád.

Ale teď již k aktuálnímu dílu. Po čistě klubových tématech se tentokrát vrhneme na jedno celospolečenské téma. Tématem totiž bude pro tentokrát veganství, potažmo i vegetariánství, které u nás nabírá na čím dál tím větší popularitě, a to nejen na hardcore scéně. Hostem se tentokrát stal Raddy. Velký koncertní nadšenec, ale hlavně zpěvák nové melodic hardcorové kapely Black Bay. Klubovna s názvem Veg Way může začít! Jen doplním, že se v závěru článku můžete po více než roce těšit i na mojí oponenturu. Ale teď již má slovo dnešní VEG host:

 

„Všechny vřele zdravím. Říkají mi Raddy a hodně hlasitě řvu pro melodic hardcorovou kapelu s názvem Black Bay. Než cokoli řeknu, chtěl bych zdůraznit, že všechno, co řeknu, je čistě z mé vlastní hlavy a z mého srdce, mé názory, mé pocity, má přesvědčení. Proto prosím, aby nikdo z vás tento článek nepochopil tak, že jsme nějaká kapela, která se striktně přiklání k určité ideologii. Každý v kapele je jiný a má na tuto konkrétní věc svůj vlastní názor.

Byl jsem pozván sem do „Klubovny", abych pronesl něco málo, nebo i hodně o veganství a hardcorové scéně/nebo prostě hudbě, tedy o spojitosti mezi těmito dvěma pojmy. Mnoho lidí se ptá, proč se veganství tolik spojuje právě s hardcorem. Hardcorová scéna nebyla nikdy moc místem pro „nácky", rasismus, sexismus a podobná svinstva. A o tom to právě je, alespoň v mých očích. Myslím, že mluvím za velikou většinu veganů, když řeknu, že konzumovat živočisné produkty jako je maso, mléko, vejce, používat kosmetiku od značek, které testují produkty na zvířatech, bereme jako formu rasismu, neboli speciesismu. Tento termín by se dal lehce přeložit jako „druhová nadřazenost". Lidé si myslí, že je naprosto normální zabíjet nevinné bytosti kvůli chuti, většinou právě proto, že v této domněnce byli vychováni. Cílem mého projevu tady v Klubovně tedy není jen mluvit o sobě, ale poskytnout vám alespoň nějaké základní informace o tom, co se vlastně děje v masném/mléčném průmyslu, protože vím, že jsem dříve byl v tomto směru nevzdělaný a vychován jako masožravec jsem si ani neuvědomoval, jak se ke mně to maso vlastně dostane, i když jsem to zároveň podvědomě moc dobře věděl. Někomu prostě trvá, než mu taková věc dojde a já jsem víc než rád, že jsem se pro veganství rozhodl. Nejsem zde, abych někoho urazil nebo abych byl něčí nepřítel, nemyslím nic z toho, co řeknu, nijak zle. To, jak naložíte s těmito informacemi je čistě a jen na vás :)

Veganem nejsem od narození a vlastně ani nijak obzvlášť dlouho. Vlastně pro mě bylo vážně náročné si vůbec představit, že bych někdy mohl být i jen vegetarián, říkal jsem si, jak bych se v životě nemohl vzdát kuřecích řízků, ale silná vůle a soucit jsou mocnější než chuť. A nakonec to bylo naprosto snadné a během týdne jsem si zjistil, kde co koupit a potom už to šlo samo. Dokonce jsem se kvůli tomu naučil i vařit a od té doby si vařím pravidelně sám. A když máte skvělé kamarády, co vám i jednou za čas nakoupí nějaké to veganské máslo/mléko levně v Německu...;)

Žádné zvíře jsem nesnědl od srpna 2013. Existují lidé, kteří jdou do veganství ne kvůli soucitu, ale kvůli zdraví. To nebyl můj případ, ale rozhodně mohu říci, že mi od té doby, co jsem se veganem stal, je skvěle. Bývalo mi často špatně, měl jsem střevní potíže, přecpával jsem se, jedl jsem nepravidelně, díky veganství jsem se naučil isi jídla vážit, stravovat se pravidelně a mám mnohem víc energie a stačí mi i méně hodin spánku, nejspíše hlavně proto, že my, od přírody býložravci (ne všežravci, což je mýtus, kterého se někteří lidé, jak jsem zjistil, stále drží a věří mu:), máme mnohem delší střeva než masožravci a dělá nám problémy maso trávit. Kdyby to někoho opravdu zajímalo, mohu doporučit řeč „Garyho Yourofsky", stačí na Youtube vyhledat „nejlepší řeč, jakou kdy uslyšíte", nebo pak další různé filmy jako „Raději vidličky než nože", „Pozemšťané", „Animal Liberation Front the movie" apod.

10323065 4086368855768 699194767 n

Samozřejmě nejsem člověk, který by se snad přestal bavit s člověkem, který jí maso, i když je pravda, že své „názory" někdy proklamuji poněkud radikálním způsobem. Ale to se snad doufám nikdo nediví, nehádám se s nikým přeci o nějakou hračku, ale o životy bytostí, které si zaslouží, abychom jejich život brali stejně plnohodnotně jako ten lidský. Ale je pravda, že mi dělá problém, a někdy se mi chce až brečet, když třeba o Vánocích, kdy se mluví o „lásce" a „štěstí" a „míru", zabíjí lidé kapry na ulicích a prodávají je jako kusy hadru, nebo když ve škole někdo vytáhne svačinu plnou šunky nebo řízků a začne se tím ládovat přímo přede mnou, nebo dokonce provokuje a vysmívá se veganství, například tím způsobem, že „nic nezměníme" apod. Už teď se v jistých australských novinách objevil článek o tom, jak masný průmysl v Austrálii krachuje kvůli vegetariánům a veganům. Těžko říct, jestli je to vážně pravda, ale rozhodně mi to dodává naději a věřím, že třeba za 100 let se na lidi, co jí maso, bude dívat poněkud zvláštně :)

Jelikož tento článek má zmiňovat i spojitost mezi veganstvím a hudbou, rád bych zmínil některé z mých oblíbených kapel, nebo umělců, kteří za práva zvířat bojují a moc rád bych je doporučil. Jednou z mých nejoblíbenějších kapel je německá HC kapela Wolf X Down a mohu doporučit song s názvem „No Silent Approval", pojednávající o tom, že nechceme tiše sedět a přihlížet, jak lidé zachází se zvířaty a stát se veganem je jeden krok. Pro fanoušky hip-hopu/rapu bych rozhodně doporučil XForgotten FrequencyX, Naj-One a Promoe. Samozřejmě je zde veliká spousta kapel, které propagují veganství nebo mají alespoň některé veganské členy: Rise Against, Goldfinger, AFI, Shai Hulud, New Found Glory, Earth Crisis, H2O, Cherem, Minor Threat, 30 Seconds To Mars, Youth Of Today,.... mohl bych je vyjmenovávat ještě dlouho. Z českých kapel bych rád „vyzdvihl" Eat Me Fresh, kamarádi, kteří už bohužel nehrají, Tales of Error, Skywalker (opakuji, že ty kapely mají třeba jen některé členy vegetariány/vegany).

Myslím, že veganství se nejvíce rozléhá právě i díky hudbě. Vidím ale zásadní rozdíl mezi koncerty metalcorových/post-hardcorových kapel například v Chapeau Rouge, Crossu, Roxy, a mezi hardcore, hardcore/punkovými koncerty třeba v „Café Na Půl Cesty", což je mé nejoblíbenější místo tady v Praze. Malá kavárnička/bar uprostřed krásného parku, kam chodím i na kapely, o kterých jsem v životě neslyšel, v létě si třeba sednu na trávu a poslouchám hudbu. Mají veganskou točenou zmrzku, veganské muffiny a podobně. Atmosféra je vždy skvělá, lidé také. Je to místo, kde se svým způsobem cítím jako doma, protože je to takový ten místní domov pro Straight Edge kids, vegany, není to žádné místo pro předsudky, rasismus a podobně, takže i pro člověka se sociální fobií jako jsem já, je snadné se zde cítit přirozeně:) Když už jsme u „Caféčka", nebo „Půlky", jak mu také někteří říkají, tak bych rád zmínil i promotéra jménem Pavel Nezval. Tahá sem velké množství skvělých nejen undergroundových kapel, bojuje za správnou věc a je to v mých očích velice inteligentní člověk.

10318581 4086368815767 1371742769 n

K veganství, nebo tedy původně k vegetariánství, jsem se dostal svým způsobem právě přes hudbu, konkrétně přes Paula McCartney a jeho velice krátký dokument s názvem „Kdyby jatka měla skleněné zdi, každý by byl vegetarián". Seznámil jsem se s jednou skvělou slečnou na koncertě More Than Life a po nějaké době jsme se společně rozhodli, že přejdeme i na veganství (tímto zdravím Denisku:) A bylo to, mluvím za sebe, nejlepší rozhodnutí v mém životě. Nikdy jsem z ničeho neměl tak dobrý pocit. Takže pokud máte rádi zvířata a své zdraví, za sebe mohu doporučit životní styl doprovázený „veganskou dietou". Přeci jen je maso pro nás zbytečné a vážně ho jíme už jen kvůli chuti. Všechny potřebné proteiny a vitamíny můžeme krásně získat z luštěnin, zeleniny, ovoce, máku, semínek a podobně. Chce to jen chtít, být kreativní a zjistit si všechny potřebné informace.

Doufám, že článkem nikoho moc nepobouřím a nebudu se bránit žádné otevřené konverzaci o daném tématu, rád pomohu, poradím. Můžete mě kontaktovat třeba na Facebooku, nebo se můžeme pozdravit na nějakém z koncertů. Chtěl bych moc poděkovat Gumimu, že mě pozval sem do Klubovny a také všem lidem, co se rozhodli vzít životy zvířat do svých rukou a zachránit je z různých institucí. U nás v ČR je jednou z nejznámějších osobností Michal Kolesár, kterého velice obdivuji. Děkuji všem, co si přečetli tento článek až do konce a držte se svých snů. Společně třeba jednoho dne dokážeme změnit svět :)"

 

OPONENTURA:
Přesně po roce jsem se rozhodl chopit se oponentury a říct něco k aktuálnímu tématu Klubovny. Ne, že bych tyto tendence neměl i u předchozích dílů, ale moje názory by byli bud téměř totožné nebo lehce irelevantní. Těžko bych mohl něco říkat třeba o fungování scény na Moravě, když jsem celoživotní Pražák a na Moravě jsem byl naposledy někdy před třemi roky. Tentokrát je to však jiné. Bude to názor z druhé strany. Názor celoživotního masáka, člověka, který si dá čas od času s radostí vegeburger, ale stejně tak pravidelněji kuřecí, vepřové či jiné masné pochutiny.

Jako první věc bych chtěl uvézt, že i přesto, že jím maso, rozhodně nejsem odpůrcem této životní cesty – naopak jí podobně jako u sXe v podstatě obdivuji. Obdivuji lidi, kteří se dokázali dobrovolně zříct něčeho, co bych já osobně nedovedl a je v podstatě jedno, zda-li se jedná o alkohol či maso. Rozhodně nemám potřebu shazovat někomu jeho stravovací návyky a zvyklosti. Stejně tak jeho přesvědčení a pohnutky, kterého k tomuhle rozhodnutí vedli. Co mi však vadí, jsou místy až přehnaně agresivní kampaně či argumenty některých vegan/vegetariánských internetových stránek, které buď nás „masožravce" vyobrazují nebo vykreslují jako vrahy, nebo lidé, kteří mají tendenci násilně ostatním vnucovat svoje postoje různými billboardy či prostoji, které si v lecčems nezadají s projevem náboženského fanatismu na Andělu (byt samozřejmě existují i umírněnější stránky s kvalitním argumentačním obsahem např. Soucitne.cz). I přestože z pohledu „masáka" asi doposud nebudu schopen pochopit plně význam pohnutek těchto projevů a považuji za přínosnější pojmout toto téma spíše diskuzně, než okázale ukazovat před kolemjdoucími včetně malých dětí násilné obrazy zlynčované zvěře. V tomhle ohledu bych se řídil pravidlem, které razím i u téhle rubriky „Kdo chce, ať se dívá/čte, kdo nechce, ať se klidně nekouká/nečte, když nechce". O některých věcech by si měl i v dnešní svobodnější době každý rozhodnout sám a stejné je to i s názorem a postojem k veganství. Mě osobně mnohem více osloví zajímavá diskuze plná argumentů, než-li násilně vypadající fotka brutálního hávu a s dosti jednostranným pohledem na věc. V debatě podobného rázu na mě po koncertu Vera Cruz zapůsobil třeba host první Klubovny o kouření na koncertech Honza Kučera ze Skywalker.

Právě Skywalker podle mě zvolili poměrně sympatickou a rozumnou cestu propagace veganství u nás, když na stolku s merchem nabízeli i letáky, které upozorňovali na tohle téma. Kdo si chtěl vzít leták, tak si ho vzal, kdo ne, nechal ho na stole být. Podobně jako jejich song Chicken Matrix mne vedl k velkému zamyšlení nad geneticky upravovanou formou masa, což je dle mého názoru nestoudná prasárna, o které je třeba mluvit více veřejně. A to je podle mě i cesta, jak veg styl života přiblížit širší veřejností. Posunout i jeho propagaci od násilné, až dogmatické dikce k přátelskému a otevřenému proudu k většinové populaci. Kumulace témat bude větší a celá věc bude vypadat otevřeněji a více přátelsky směrem ke střednímu proudu. Ale o té se mi nebavíme, neboť je téma veganství a hardcore.

Dost možná v žádném jiném žánru se nepohybuje, alespoň v jeho čisté podobě, tolik lidí, kteří by mysleli v takové míře, ať již lidskoprávně nebo se tak moc zabývali otázkou práv zvířat. Musím říct, že v dobách, kdy jsem hardcore teprve poznával, jsem trochu trpěl zažitými despektivnými představami typu „nežere maso – nepozná vtip", „vegetariáni jsou většinou pohublý a slabý". Jak jinak jsem záhy zjistil, že tyto mýty jsou nechutným přežitkem ve společnosti a mohu potvrdit, že většina „hran" co znám, jsou zpravidla vegani a s vahou mám problémy spíš já, než oni. Jak je to se zažívacími problémy, nedovedu posoudit (smích). Hardcorovou muziku beru krom mnohého jako velké učení, které mi ve spoustě věcech otevřelo myšlení, které bych dost možná jako posluchač jiného žánru neměl. Velice příjemně mě překvapila naopak veliká otevřenost většiny veganů/vegetariánů, s kterými jsem tařka dennodenně v kontaktu (zdravím například Terku, Semiho, Krisíka, Šafrika s Jájou, KaroleX a samozřejmě i Raddyho).

Raddy už tu změnil „Půlku", což je podle mě naprosto skvělé místo, kde je samozřejmě na tom malém prostoru kumulace veg lidí největší. Musím říct, že jsem pořád mile a mile překvapen, že na tom samém místě vedle sebe dokáže v přátelské atmosféře fungovat tolik druhů lidí včetně „masáků" či veganů. Tohle místo se sebou váže i spoustu diskuzí, které jsem na tohle téma s mnoha vegany vedl a samozřejmě i porcí parádní muziky „veg" kapel povětšinou z produkce již zmiňovaného Pavla Nezvala, ale např. i Start Today Promotion. Pokud chcete slyšet kvalitní a neokoukaný kapely a odnést si i pár informací o veganství, je to to nejlepší místo, co mohu doporučit + ty skvělý vegeburgery, jež jsem zmiňoval už na začátku.

V závěru bych chtěl dodat, že i já sám jsem v poslední době poměrně intenzivně o aspoň dočasném přesedlání na veg stravu uvažoval, ale zatím jsem ještě nenabral dostatek odvahy a kapitálu k tomu se na tuhle i finančně náročnou cestu stravování vydat. Každopádně si myslím, že si minimálně tohle téma svůj prostor zasloužilo a budu jedině rád, když i vy z druhé strany potravinového tábora budete brát tenhle můj oponentský výplod s určitým odstupem a respektem k názoru z druhé strany. Nezapomínejme, že jsme všichni lidi, byť s jinými preferencemi ve stravování. Rád se s kýmkoliv z nás budu bavit i o tohle tématu. Tak to snad bude platit i pro vás, protože máte můj velkej respekt!

Tak to bude z druhé letošní Klubovny vše. Tentokrát tak trochu počítám s větší kumulací názorů z obou barikád a budu jedině rád, pokud se tomu tak stane, protože přesně o tom Klubovna je! Je vždycky neuvěřitelně potěšující a zajímavý si pročítat vaše názory a jsem rád, že vás tahle rubrika i po více než roce a čtvrt pořád oslovuje a nutí k debatování.

V závěru vás, jako již tradičně, poprosím o sdílení článku, tak aby se dostal k co nejvíce čtenářům, kteří by na něj mohli potencionálně i chtěli reagovat! Zvlášť, když teď facebook snížil podporu článků u stránek, jako je ta naše. Zároveň bych rád poděkoval i Raddymu za jeho názor a skvělý přístup, který ke Klubovně a článku zaujal. Děkuji taktéž vám všem, kteří jste se prokousali až k závěru a rozhodně nezapomeňte podpořit Klubovnu i na její nově vzniklé FB stránce. Tak zase za měsíc v Klubovně. Díky!


www.facebook.com/klubovnacm

https://www.facebook.com/blackbay666

Články autora Gumi

Videoklip PRAGO UNION Hodinky s vodotryskem

Prago "pyčo" Union a s ním rapující básník Kato jsou zpět. V poslední době nebývale produktivní rapová kapela, která za poslední rok stihla…

ROCKCAST KLUBOVNA#3 - BONUS (Martin Tvrdý)

Po dvou a půl týdnech se o slovo opět hlásí ROCKCAST.CZ - KLUBOVNA - COREMUSIC.CZ s dalším a tentokrát trochu netradičním hostem! Po Skywalker…