Ozvali se mi mladíci Thieves in Streets, zda bych o nich nenapsal článek nebo neudělal profil. Souhlasil jsem samozřejmě, od toho tady jsem. Netušil jsem, ale že to bude tak jednoduché. Obratem mi pánové zaslali jejich nahraný materiál a skvěle zpracovaný dokument, ve kterém je uvedeno kde, kdy, jak, proč a za jakých okolností. Už jen tímto, dalo by se říct jednoduchým gestem, jsem si udělal obrázek, že kapela to se svou existencí myslí vážně. Dobrá vizitka na začátek.
Thieves in Streets, čtyřčlenná, jak mají uvedeno na bandzone, rock - alternative sebranka. Rock alternative? Co to má co dělat na COREm zaměřených stránkách? Když ona ta definice žánru je trošku zavádějící. Skupina byla založena v roce 2008, přičemž první rok existence chlapci zasvětili skládání materiálu, za kterým (podle slova samotných autorů) by si mohla 100% stát.
Dnes kluci mají nahrány čtyři songy, využito bylo studio UnArt ve Slavičíně. Zpět ke stylu, který ze sebe TiS ždímají. Majoritní zaměření je dozajista již zmiňovaná kolonka rock-alternative. Ale vzhledem k tomu, že se banda hlásí k odkazu starší tvorby Lostprophets a především Story of the Year, ve výsledku jsou slyšet prvky post-hardcoru, špetka screamo nebo až lehce evokující metalcore řev. Proto jsme se nebáli umístit jejich odkaz na tento portál. „Každý z nás poslouchá stylově lehce odlišnou hudbu; někdo by to mohl považovat za nevýhodu a znak nejednotnosti. Ale podle nás je to přesně věc, která nás obohacuje a dává nám nadhled. Můžeme toho využít při kompozici, dát našim skladbám něco navíc a zároveň se odlišit.“ Svěřuje se Jakub (bicí).
Je pro mě těžké hodnotit takový druh hudby. Přeci jen si frčím na něčem jiném, ale přesto se o to jako nezaujatý posluchač pokusím. Zvuk i produkce nahraných songů je celkem v pořádku. Nečekejte nic zásadně originálního (ale co je v dnešní době originální). Určitě mi nevadí, když zpěvák Hrushi přitlačí na pilu, v těch momentech působí hodně přirozeně. Objevuje se pár klišovitých momentů, které jsou na druhou stranu vyváženy i momenty zajímavými – pro mě především v těch tvrdších pasážích. Pochválit bych chtěl zajímavé kytary, loudící zásadně rockové elementy. Dovedu si představit, že bych si je pustil na sklonku večera. A asi tak i občas učiním. Jen dál makejte pánové, nezní to zle! Říkáte o sobě mladá, nadějná kapela. Nadějné to celkem je.
