Ahoj bravíčkoristo,
Tak už ti to zase začalo, co? Léto v hajzlu, buchty už pomalu začaly zimovat, letní pich je vzpomínkou na dně prázdnýho půllitru a ty musíš po dvou měsíčním klídečku nanovo hnípat v nepřátelským doupěti školy. Doufám, že jsi pořádně nasranej, protože to je to správný rozpoložení pro tuhle chvíli. Potřebuju tě vytočenýho jako hordu zombíků z Resident Evilu, abych ti do uší mohl poslat tu správnou vzpruhu. Moje poselství je hlas zloby a nepříčetnosti. Moje poselství je skřípání rozbrušky u tvých koulí. Ha, koukám, že už to zabralo. Začals mě vnímat. Už slyším to tvoje „Co mi to tu sypeš za sračky, kámo?“
Neboj, vole, nepřišel jsem tě prudit! Všechno přece znáš, všudes byl. Možná se pletu, ale usuzuju tak z toho tvýho super asertivního výrazu. Ale třeba seš v pohodě, jen máš zaražený prdy. Každopádně víš hovno jako každej náctiletej smrad! Nic ve zlým kámo. Možná tě to překvapí, ale nebylo mi vždycky dvaatřicet. Taky jsem míval pocit, že mi svět leží u nohou. Pokaždý tu díkybohu byl ale nějakej „dědek“, co mi zavřel hubu. A co, že ti chci říct? Máš pocit, že rozumíš muzice? Myslíš, že tisíc natočenejch kapel na last.fm a Bring Me The Horizon v každý druhý větě jsou nějakou magickou formulí, která ti přičaruje lačnou rozkuřhubu mezi stehna? Tohle možná funguje u trendy mařky, která se tolik bojí bejt sama, že klidně bude nosit hákáč, jen aby měla kamarády. Ty přece ale chceš ženskou (a možná i kámoše), co má pod čepicí, ne? Takovou, kterou neutáhneš na obšlehlý hlášky a uniformní outfit. Kterou neohromí debilní pozérství ověnčený nabiflovanýma moudrama z wikipedie o veganství a přísně „cool“ kousavá rétorika sebežroutskýho nihilismu. Že tě to nebere? Zívačka? Tak přepni kanál. A víš co, klidně si pindej. Naperu to do tebe, tak jako tak. Tohle by tě prostě mohlo zajímat.
Pro intelektuální ucho bych tu měl Hail the Sun z Kalifornie nebo třeba This Town Needs Guns z anglickýho Oxfordu. Amíci ve svým projevu docela zábavně mísí zvuk sedmdesátých let s vášní a prudkostí The Nr. 12 Looks Like You. Občas to klukům intonuje tak nějak všelijak, ale ve výsledku je to celkem řacha. TTNG vnáší celkem netypický nápady do poměrně typický anglický depky. Dobrý zpěvy, skvostná hravá kytara, hafec zvířat na obalu. Co bys chtěl víc.
Co dál? Nějaký kladiva? Sbíječku do hlavy? To se mrkni po mini albu od Sources. Takový deathmetalovější Whitechapel, řekněme. Hned otvírák Anger ti takovou vlepí, že si sedneš na prdel, to ti říkám. Nebo bys radši něco přímo od Lucipera? Tak to si dej veskrze pekelnou sadu od Serpents. A jestli třískáš do škopků a už se ti tahle země zajídá, tak jim dej echo. Kotelník je právě to, co jim chybí ke štěstí. V návaznosti na Serpents nemůžu nezmínit další kapelu, od který se rovněž táhne vlákno k seskupení Oceano, a to je pětice z Illinois, Rooks. Hoď do šejkru trochu Meshuggah a hodně staroškolskýho deathcore, přimíchej věrtel beatdownu a Rooks jsou na světě. Zatím má tenhle buchar ale zvukově co dohánět. Poměrnou originalitu jim totiž kazí naprosto prašivej zvuk na debutním EP. Příště se snad pašíci pochlapí!
Pokud tě baví muzika, která stojí tak trochu mimo škatulky (a pro kterou jsou vymýšleny termíny jako postdeathcore, djentcore…), pak bys neměl minout Abiotic a jejich sedmiskladbový A Universal Plague nebo Cyclopean Imagery od sexteta Pathogenic (ne, nespojuj prosím slova sex a teta v nějakou perverzní představu!). Pokud nezačnou jankovatět, tak o nich ještě uslyšíš. Určitě se podívej i po Ancients a Lifeforms. Nechci se plýst, ale jejich EPs stopro splašíš za pár kaček někde na bandcampu (když už jsi takovej kádr a za muziku platíš;)).
Máš rád hardcore? Ne, nemyslím ty umělohmotný falešný stars, který do tebe cpou hudební média. Kejveš? Pak si dej kanaďany Three Crowns, jejich krajany Sleep When You’re Dead nebo anglány Napoleon. Nevíš jak? To mi neříkej. Google, vole, google;). Našlo by se toho mnohem, mnohem víc, ale už musím jít. Sorry.
Pro dnešek toho máš až až, kámo. Teď se praskej učit. Ať z tebe něco je. Neutrácej kačky za kraviny a podpoř svojí lokální scénu. Nakup hadry, ať ti to sekne. Buď fér sám k sobě a vždycky se zamysli, jestli to co ventiluješ navenek je tvý pravý já, nebo jen bezúčelná póza pramenící z vlastní samoty a z touhy někam patřit. Bejt loajální a poslušně konformní je často slepá ulička. A hlavně se nauč rozeznávat upíry a tasemnice, co ti naplivají jed do hlavy od lidí, který za to stojí. Není to tak těžký.
