coreMusic.cz - Magazín o tvrdé hudbě

Poslední koncert Shogun Tokugawa. Tímto jim přejeme mnoho zdaru v jejich nadcházejícím individuálním působení i v osobním životě!

This Night Draws the End
Birds & Wolves
At8onthepingpongtable
Shogun Tokugawa

Autor fotografií: Jan Zeman (JZ fotografie)

"THE FAREWELL TOUR 2012"

INARCADIA (AUT - Vídeň)

OTHERPARTS/Plzeň

SKYWALKER/Praha

PICTURE IMPERFECT/Příbram

+ speciální host: EINE KLEINE BANG BANG/Plzeň

V Plzni se odehrála akcička s názvem DEFEST. Každá kapela, která ten večer vystupovala, musela zahrát alespoň jeden cover od legendárních DEFTONES.

Zřejmě jediný Deftones tribute festival, který byl na této planetě. A jak to tam vypadalo? Prohlídni se fotogalerii!

Zahráli:

The.Switch
Shogun Tokugawa
Momma Knows Best
Wild Tides
This Night Draws The End
KillerPanda 

Autor: Jan Zeman (http://www.facebook.com/JZfoto)

WEDNESDAY MOSHPIT
No Second Chance (UK)
http://www.facebook.com/nosecondchancehardcore

The Last Charge (HU)
http://www.facebook.com/TLCHC 

Skywalker
http://www.facebook.com/skywalkerhc 

V sobotní  podvečer jsem si říkal, že netřeba dřepět doma na zadku, a proto  jsem se rozhodl vyrazit do nedalekého plzeňského divadla Pod Lampou, kde se 26.11, konala akce, na které předvedli svůj hudební um kapelky Wave Goodbye, Kiss the Sun a Attic Vanity. Z počátku v klubu vládla nejistota, bylo málo návštěvníků, nálada zde panovala všelijaká a já jsem tápal, jak to celé asi dopadne. HA! ZMĚNA. Lidé se postupně začali objevovat – sice to nějakou dobu trvalo (zřejmě důsledek pátečních kaleb) a kapely pocítili, že jde do tuhého.

Jako první se zde předvedli mladíci Kiss the Sun z chomutovských končin, na které jsem byl poměrně zvědavý. Chlapci předvedli poměrně energickou show, z jejich nadšení pro tvorbu bylo vidět, že asi to slunce fakt políbili. Směska metalcore/deathcore/HC je v dnešní době ničím nepřekvapující a jejich sound, ten neurazil ale ani nepotěšil. Kluci působili odhodlaně, což je určitě v tomto kumštu potřeba! Jak to bejvá u kapel, které mají  „čest“ otvírat show, publikum bylo nesvé, postávalo a jen si libovalo kvalitního hudebního zážitku nad otevřeným pivánkem.

Jak rychle první kapela přišla, tak i odešla, a Plzeň poctili liberečtí kaliči a šoumeni Attic Vanity, kteří na scéně jsou už nějaký pátek a lidem do slechů servírují poctivý domácí hardcore šmrnclej elektronikou. Chlapci jsou opravdu zábavná sebranka a je vidět, že na stagy jsou jako ryba ve vodě. Předvedli slušný výkon, nebáli se hrábnout do strun a ukázat, že mají rádi jak svojí tvorbu, tak i decentně rozhýbané publikum. Jejich show jsem si užíval a hledáček našeho fotografa jakbysmet. Takže jak by řekl pan Facebook – to se mi líbí. Show skončila, lidé se docela radostně usmívali a kapela se uráčila uvolnit prostor našim místním domorodcům Wave Goodbye.

Právě tahle banda je úhledně poskládaná z již nefungující plzeňské kapely The Megan Shore a libuje si v poctivě umletém hardcoru. Kluci nastoupili s vervou, tak jak jsou zvyklá, a začli nekompromisně sázet poměrně krátký set. Atmosféra zhoustla a kdo měl chuť, trsnul si a/nebo jen tak rozhazoval rukama. Hudební stránka věci byla poměrně zmáknutá a bylo také vidět, že na sobě kluci dřou, chtějí něco dokázat a né se jen plácat na místě a stěžovat si. Kapela působila sehraně – pánové si prostě rozumí, občas i zavtipkovali s publikem a jejich lidský přístup byl zkrátka velmi vkusný. Rozhodně jsem si show užil a rád bych, aby se kluci drželi dál svých zbraní.

Co naplat – s Wave Goodbye jsme i my v Lampě zamávali na dobrou noc a s poměrně spokojeným výrazem na tváři a nějakou tou promilí v krvi vyrazili na afterparty s kapelama, což je už absolutně jiný příběh. Divadlo Pod Lampou mělo dle mého názoru opravdu vkusnou výplň sobotní zimní šedi a ten, kdo nebyl, čuměl na bednu anebo se dávil dávkou svého péčka, určitě prohloupil, protože za 70 Kč to bylo opravdu hodně muziky za málo peněz, a to, že Lampa nebyla úplně narvaná k zbláznění, jen dodala na feelingu. Více takových akcí, více spokojenosti.  Fotoreport je samozřejmost!

Sobotní koncert v Plzni byl vlastně takovej komorní večírek. Pár lidí, vesměs ty samý tváře, co potkáte na každý akci... plus pár známejch, který si kapely vzaly s sebou. Za vinu to nedávám nikomu. Nebo bych měl? Jednoduše facebook event holt není zase tak skvělá věc, co zaručí nacpanej klub. Někdy to možná stačí, někdy ne… a tohle byl přesně ten případ. Vysokoškoláci odjeli za maminkama, středoškoláci propili kapesný už v pátek a těch pár místních co o tomhle koncertě věděli a dokonce i dorazili, prostě nemohli všechny kapely zaplatit. Bejt pořadatel týhle akce, tak radost nemám.

Jasně, o kapelách nemluvím. Modern Day Babylon to do nás nacpali (téměr) bezchybně. Tomáš si to prostě neskutečně dává a bubeník Vojta to seká z notovýho zápisu jak dřevorubcí Šumavu. Konzerva se holt pozná. Doma nebo na koncertě, je to fuk, zní to skvěle tak i tak. Nějaká ta chybka se tam sice našla, ale v záplavě těch libozvuků se to ztratilo jako jeden holub na náměstí svatýho Marka. Jen jsem moc nepochopil, proč hráli jako první. Už dopředu bylo totiž jasný, že většina lidí tam ten večer dorazila právě na MDB, což se taky potvrdilo. Pod podiem bylo nejvíc lídí právě na "Babyloňany". Postupem večera už ty „zástupy“ fanoušků řídly víc a víc.

Kapela Zavřít, která nastoupila po MDB, to otočila docela jiným směrem. Jsem z toho furt celej nesvůj, nevím co na to napsat. Přišlo mi to jako metalový Wohnouti mixlý funkem. Na jednu stranu to zase tak hrozný nebylo, alespoň co se týče hudební stránky, některý pasáže byly celkem ucházející. Rozhodně thumbs up za jejich věk a počet členů (3). Osobně jsem měl problém s českýma textama a barvou hlasu zpěváka, to mě vyložene nesedlo... holt kolik lidí, tolik chutí. Jo a podiovej projev basáka mi hrozně evokoval projev baskytaristy Beautiful Cafillery, chvíli jsem si říkal, jestli to není jeho syn :-D.

Že The Blackstone Chronicles mají novýho zpěváka, určitě už víte. S kapelou se sice stále sžívá, nicméně je koncert od koncertu lepší a lepší. Kromě novýho zpěváka mají taky nový songy. O ty se samo sebou s publikem ten večer podělili. Jejich tech death (-core, pokud chcete) je výživnej a na český poměry nadstandardní. A nový vály to jenom potvrzujou. Ale ani tohle všechno mě nedonutilo, abych jim ten večer zobal z ruky, maximálně tak ze čtyř prstíků.

Pokud smícháte melodičnost a zpěvnost Blink 182 s energií a agresivitou takovejch For The Fallen Dreams, co dostanete? No přece Skywalker. Tady snad lze říct jenom WOW. Hodně dobrá párty muzika. Sice na mě ty punkrockový pasáže působily nemastně, ale čert to vem. I když v klubu kromě kapely byla už jen hrstka lidí, tak tihle borci z Prahy potili krev. Projev kapely na zahraniční úrovni. Bejt Neználek, tak kdyby mluvili anglicky, sežral bych jim to. Big up.

Mrkněte na fotky od Honzy Zemana, co jsou pod článkem. Jo a Dwein Dybli nevystoupili.

Většina v Vás už asi byla na nějakém seznamovacím večírku či soustředění... A Ti kdo ještě takto nikam nevyrazili, měli šanci v sobotu v plzeňském klubu Divadlo Pod lampou. A kdo se tam seznamoval? Domácí Shogun Tokugawa a hosté z Brna Rattle Bucket tam představovali fanouškům své nové členy...

První před publikum předstoupili Shogun Tokugawa. Bohužel zapracovalo krásné jarní počasí a do klubu nedorazilo zdaleka tolik návštěvníků, na kolik jsme Shogunů v Plzni zvyklí. Takže kdo si chtěl skočit z pódia do lidí, měl smůlu. Nízká návštěvnost naštěstí neovlivnila výkon první kapely, v setu Shogun Tokugawa zazněly songy z desky Y3ARS ale i tři nové písně. Ti kteří byli před dvěma měsíci na jejich společném koncertu s Hentai Corporation si samozřejmě všimli změny, do kapely přišel nový basák Vojta Hněvsa a bubeník Ivan Audes . Ať si kdo chce co chce říká, mě se ta „nová basa“ líbí daleko víc než to co jsem znal doposavad. Schopnosti Vojty Hněvsy nejvíce vynikly právě v nových skladbách. Ač se kluci museli potýkat s technickými problémy a dokonce i se zakrvácenou hlavou nového basáka, tak se koncert vyvedl. Drobné chyby přisuzuji jejich nesehranosti, která jistě po pár koncertech zmizí, a proto jim je rád prominu.

Po domácích následovala dlouhá přestavba pódia se zvukovou zkouškou, která se také neobešla bez technických potíží. Ale po ní už na pódium naběhla brněnská trojice Rattle Bucket. I oni zde zahráli s novým basákem Samem. A aby těch novot nebylo málo, přidali také ukázku ze své aktuální tvorby. Během jedné z posledních písní s názvem Smile si na začátek usadili publikum na zem, po hromadném výskoku vznikla mela, při které nezůstala jedna končetina na zemi. Kdo měl zájem mohl si po koncertě zakoupit jejich CD. Což by nebylo nic zvláštního, kdyby odpovědí Radima Věžníka na otázku týkající se ceny nebylo: za kolik si myslíš že stojí? Za tenhle přístup dávám všechny své čtyři palce nahoru!

Nikdy nevím, co napsat závěrem :-D snad to, že i přes drobné chybičky se akce vydařila a dle mého názoru nemohl nikdo litovat toho, že do Divadla Pod lampou v sobotu dorazil...

První pátek v roce 2011 opět Plzni hrozilo, že bude srovnána se zemí. Tak obrazně řečen fakt, že se na 7. 1. chystal další masakrální koncert této zimy a do Divadla Pod lampou se sjela čtveřice vynikajících kapel. Jednalo se o první koncert v tomto roce v plzeňské Lampě, tudíž to bylo velkým lákadlem. Po nedávném vydání EP Seaborne od pražských Apostate jejich sláva stoupá a pověst o jejich výkonu se žene napříč republikou a tak bylo jasné, že klub bude naplněn po okraj, v tomto případě po patro s barem. Line up kapel byl následující: Večer začala Praha, hardcore formace Slave Driver, poté následovala zase Praha, metal-hardcore od Momma Knows Best, dále Plzeň v podání metalcoristů TNDTE a večer zavírala opět Praha a hvězdní Apostate. Za kilčo naprosto našlapaná událost, no ne?

Večer otevírala kolem osmé hodiny pražská čtyřka Slave Driver, pro mě spolu s Apostate nejočekávanější kapela večera. A jelikož Apostate jsem měla možnost vidět nedávno na křtu v Praze, tak na Slave Driver jsem se těšila možná i o malinko více. Po krátkém nazvučení to konečně přišlo! Nejlepší pódiový projev, jaký jsem za poslední dobu u domácí kapely viděla. Na zemi kobereček, na něm se svíjející zpěvák, srdečnost, opravdovost. Žádné uhlazené pozice, žádné trendové postoje, jen ryzí muzika se srdečním nasazením. Já mám tenhle styl projevu ráda, pro mě zážitek s plným počtem bodů. Jsem ráda, že máme další kapelu, která se vyhnula moderním corům a pojala si to takhle, dalo by se možná říct i postaru, punkově, bez moderních kudrlinek a líbivostí. Naprosto parádní start celé akce, naprosté splnění mých očekávání, naprosto pravdivý set. Jakožto první kapela si Slave Driver užili spíš jen postávající publikum, tak tomu u otevíračů akcí bývá. Avšak řekla bych, že kontaktní projev zpěváka nakonec pár lidí k pohybu donutil. Mě k pohybu donutily blikající stroboskopy, v polovině setu Slave Driver jsem se musela uklidit kousek stranou, abych neskončila na zemi s očima v sloup. Mě ty světla holt nedělají dobře… Slave Driver, pro mě topband večera a doufám, že budou hrát stále více a častěji. Kdo si je chce připomenout, zkuste jejich nové EP The Heaviest Rains, ať víte, co je to surovost a dravost. První dojem na mě hoši udělali výtečný.

Slave Driver zmizeli za závěsem a připlula kapela Momma Knows Best, která si v Plzni odbyla své poprvé. O Momma Knows Best se poslední dobou hodně mluví a bylo vidět, že se na ně přišlo hodně lidí podívat, zda je jejich sláva oprávněná. Mě to zajímalo též, protože doma při poslechu jejich EP Ain't No Weight Young Lad Can't Take jsou parádní. Pětice Pražáků to měla vychytané, mísení stylů, tónů, výšek a hloubek, a kdybych byla paní učitelka a měla hodnotit technickou stránku a přesnost, hodnotila bych vysoko, jsou to páni muzikanti. Avšak set jako takový mě naživo moc nenadchnul. Nebo spíš jsem se namlsala z nahrávek. Přišlo mi to všechno podobné, celý set byl až moc plynulý, chyběly mi nějaké zvraty. Každopádně jsem si poslechla naprosto parádní kytary a jeden z mála originálních vokálů. V době, kdy velmi moc kapel zní stejně nebo podobně, je to obrovské plus. MKB mají skvělé vyhrávky, výbornou práci se strunami a hlavně ten hlas. Ale o mě a moje dojmy tu ani tak nejde, spíš jde o to, co na to pod podiem. A tam to vřelo, Momma Knows Best museli být jistě spokojeni. Plzeň to umí rozjet a o návštěvnících Divadla Pod lampou se to ví. A opět to bylo potvrzeno. Sledovat Plzeňáky v akci je fakt parádička, ačkoliv člověk ví, co tam čekat, vždycky se najde nějaká taneční či jiná kreace, na kterou prostě zůstanete civět a říkáte si "cože?". Myslím, že pohled z podia si kapely musí v Plzni užívat. Momma Knows Best roztančili obrovskou část publika, odměnou jim kromě potlesku, moshe a usměvavých fans byly také fešné spodní kalhotky od fanynek, kterých jsem si nemohla nevšimnout. Myslím, že se jim premiéra ve městě piva povedla a že se k nám zase vrátí.

Startovní číslo tři měli po pražském útoku domácí, a to v podobě toho nej, co může naše město nabídnout. This Night Draws The End v Plzni nějaký čas nehráli, takže není divu, že se po víc jak půl roce na ně přišel podívat snad každý, kdo si v nich libuje. Já si libuju hlavně v Ripově modrozelené baskytaře, je nádherná! Drozdi, jak je kapela nazývána v kruzích rodinných, předvedli výbornou show. Zazněly především pecky z jejich EPčka Victims z loňského roku. Bylo skvělé je zase slyšet a vidět, bavili mě jako vždy moc a tak si neodpustím ani poznatek, že jsou prostě čím dál tím lepší. V publiku bylo vidět velké množství triček s barevnými králíčky, které patří do merchu TNDTE, podpora domácí kapely byla tedy jasně identifikovatelná. Kdo triko neměl, v prostoru u šaten tento nedostatek mohl napravit. Po dvouměsíčním turné s Shogun Tokugawa a Birds & Wolves by si člověk řekl, že budou znavení. Opak byl pravdou, řekla bych, že tohle turné jim hrozně moc prospělo, hrají skvěle, přirozeně, lépe a lépe. Páni technici vědí, jak na nás. Morbiho barva hlasu mě vždycky bavila a baví, pro mě tedy super koncert a body opět míří vysoko. Podle odezvy pod podiem si myslím, že se mnou bude většina souhlasit. Po odehrání drozdího setu měl přijít vrchol večera, páni z Apostate. 

Než se Apostate připravili a rozehráli, v klubu to vřelo i tak, vypadalo to tam jako v úlu, všude plno, v každém koutku klubu nějací lidé. No, nesluší se moc psát nějací, protože do Lampy chodí víceméně ti samí lidé, takže spíše v každém rohu klubu známé tváře. V nějakém tom rohu člověk zahlédl i nevyžádanou peepshow… Pak se zhasla světla, většina rukou v Lampě byla vyzdvižena nad hlavy a hromadným potleskem a skandováním Plzeň přivítala Apostate. Jejich EP Seaborne neskutečně rozvířilo vody naší hudební scény a stejně tak samotná kapela rozvířila tuto akci. Mají nádherné intro a nádherné melodické vyhrávky, stejně jako střídají pasáže, které s nimi zpívá celý sál. Atmosféra byla opravdu dechberoucí. Je skvělé vidět, že vás publikum miluje, tenhle pocit měli kluci z Apostate rozhodně po celou dobu jejich show. Když jsem je viděla nedávno v Praze na křtu, bylo to stejné, od prvního tónu oddané pohledy fanoušků, mosh do vyčerpání, circlepit, pokusy o wall of death, které tak nějak spíše pokusem končily, hodně potu a hodně energie z obou stran. Publikum dávalo kapele od prvního tonu až do poslední pecky najevo, že je opravdu obdivují. Přece jen jejich Seaborne dostalo hodně lidí do kolen. Zvuk byl trošku mínus, u desky se kochám ohromně, v Lampě to občas znělo jako hrozný šrumec, přišlo mi, že dát to malinko slaběji, bylo by to o něco lepší. Ale myslím, že u Apostate je to úplně jedno, oni hrát umí výtečně a hrají tak, jako málokdo u nás, takže jestli to občas zní lehce tak a lehce jinak, to jsou jen drobné kapičky v moři skvělé muziky. Co bylo ale pro mě osobně veliké mínus, to byla práce se světly. Stroboskop je super věc, spolu s mlhou a dalšími světly udělá velkou show. Ovšem pokud do vás někdo pere stroboskopy od první kapely do poslední, je to více či méně na palici. Dokud hráli Apostate pod světly a v mlze, ze které Anton vystupuje jako nadpozemská bytost, byl to pro mě bezchybný zážitek. Pak se ale rozjely mohutné strobáče a moje nálada poklesla na bod mrazu. Kluci jsou výteční muzikanti, fešáci a umí udělat show, takže si myslím, že naprat do toho ještě hromadu světel je zbytečné. Mně osobně to vadí, bolí z toho oči, mnoha lidem to nedělá dobře a celkově to bylo chvílemi až nepříjemné. Strobáč klidně, občas ho tam pustit, ale né celý set a pokud ano, tak v klubu větších rozměrů, kde se bude mít světlo možnost rozptýlit. Ale to je jen moje rýpání, je to jen světlo, ale pokud vám nesedne, lehce to pokazí dojem z celého večera. Ještě že s odvráceným pohledem se i tak dá kochat hudbou. Jejich hudba je strhující, show taktéž a atmosféra tvořená fanoušky to jen podtrhuje. Apostate to umí a pokud budou mít takovou podporu i nadále, máme se na co těšit.

Krásná akce, všechny kapely daly maximum do toho, aby ten večer nikdo neodešel bez zážitku a rozhodně se to povedlo. Někdo to šel zalomit, někdo jak je zvykem skončil v klubu Jekyll a Hyde, kde se objevili i kluci z kapel a večer se tak zakončil jednou velkou přátelskou afterparty. Já dokonce přišla o část oděvu. Co si tedy v tomto roce máme přát? Víc takových akcí...