Recenze
Architects – All Our Gods Have Abandoned Us
Přejít na obsah

Architects – All Our Gods Have Abandoned Us

V souvislosti s každou další deskou britské nedotknutelné formace se vždy hovořilo o pokroku, vývoji, posunu v tvorbě a dalších ušlechtilých atributech. Není to dávno, kdy jsme naplno otevírali svá srdce při poslechu Lost Forverer // Lost Together, kdy jsme potajmu mávli rukou nad mírnou skepsí, že už tehdy se nová architektí tvorba malinko točila dokola. Přijali jsme to jako rukopis výborného alba a vrcholného díla kapely, kterému jsme se oddali pro jeho obrovskou vnitřní sílu a nekonečnou výpovědní hodnotu. Sam Carter, frontman par excellence ve své životní formě, táhnul skladby svým neurvalým agresivním projevem a přesvědčil nás o výjimečnosti předloňského releasu. Jak to tak ale bývá, dvakrát do stejné řeky nevkročíš.

Nová deska je totiž mírně řečeno kontroverzní a v posledních měsících fanoušky pomalu ale jistě rozděluje na dvě části. Nezbývá tedy, než přestat chodit okolo horké kaše. Otevřeně přiznávám, že All Our Gods Have Abandoned Us je pro mě zklamáním - nepomohlo ani několik dalších poslechů. Důvod je jednoduchý: v tomto případě už nemohu jen tak mávnout rukou nad tím, že nám byl předložen vývar předchozí desky. Stejný zvuk, stejné hudební postupy, stejné riffy, stejná atmosféra, bleagh všude, kde to jde ... a bohužel téměř nic nového.

AOGHAU v našich hlavách oprávěně tajně nese přízvisko LF//LT 2.0. Kytarista Tom Searle a jeho kolegové mají bezesporu "šťastnou" ruku na chytlavé riffy, ale vždyť tyhle už jsme několikrát slyšeli. A opakovaný riff není…, však mi rozumíte. Architects jsou výjimeční svojí progresivitou a schopností posouvat nejen svůj projev a tvorbu, ale tak trochu i scénu celkově. Jsou leaderem, který nás uvádí do ohromného očekávání, které je čím dál tím těžší uspokojit.

Přes všechny výtky se samozřejmě jedná o precizně zpracovanou desku, plnou výborné technické hudby a chytlavého projevu, se kterým se spousta fanoušků spokojí a zcela jistě najde i fanoušky nové. Matador ale bude mít pocit, že s jejím poslechem podvádí své staré lásky LF//LT či Daybreaker, které ve své době na scéně způsobily doslova zemětřesení.

All Our Gods Have Abandoned Us přišlo možná příliš brzy po veleúspěšné minulé desce, která je stále živá a vedle níž novinka ztrácí. Mohlo to být dobré EP, protože např. Gone With The Wind, All Love Is Lost či Memento Mori si přeci jen zaslouží palec nahoru za trochu invence. Jsou to vedle ostatních kolovrátků tracky, které doufejme naznačují příští směřování kapely. Věřím, že další verzi toho samého již nedostaneme.

Články autora Jiří Popelka

Žižkovská Noc 2017 opět obrátí Prahu naruby. Co z programu si nechceš nechat ujít?

Nedílnou součástí jarního kulturního kalendáře se stala nadále rostoucí Žižkovská Noc, která každoročně vábí tisíce příznivců hudby,…

Podruhé na 65daysofstatic, podruhé bezmezně nadšen!

Smíchovské MeetFactory se 8. listopadu zhostilo pořádání pražského koncertu v rámci evropského turné post-rockové modly 65daysofstatic. Britská…