"Metalcore je jedná velká nezajímavá škatule".
Když já s tím prostě nesouhlasím. Jasně, najít pár unikátních bodů v tak obrovské množině, kterou představují dnešní metalcore interpreti, vyžaduje určitou trpělivost, odhodlání, odvahu a také víru. Jenže co by byl člověk bez víry, co bychom dělali bez své oblíbené hudby?
Jednou z nejslibnějších kapel dnešní mimoamerické a mimoanglické metalcore scény jsou dle mého seveřané Scarred By Beauty. Sympatičtí borci z Kodaně vydali svou první plnohodnotnou desku Sutra. Abych upřesnil význam tohoto titulu, Sutra je hinduistický výraz pro lano, vlákno nebo provaz, který drží věci určitým způsobem spolu pohromadě. Indické motivy jsou vyobrazeny také na přebalu a na promo materiálech k tomuto albu.
Lekce lehké matematiky, tvořivosti, vyspělosti, expresivního pojetí, inovativnějších postupů, bezprostředních nálad i špetka vkrádající se melancholie. Nebojí se u toho trochu špekulovat a instinktivně experimentovat. Sutra má svůj vlastní agresivní zvuk, který se nedá jen tak zaměnit. Tendence neustále překvapovat jsou neocenitelné, spousta disharmonických akordů, do kůže se zarývající expanzivní kytarové melodie (ty jsou taky klasická severská disciplína), nad nimiž jako jestřáb nad svou obětí krouží vokál Jonathana "Joller" Albrechtsena. Do vínku byla tomuto důraznému vokalistovi dána unikátní barva hlasu, ve svých polohách střídá mluvené části s uřvaným teskným vokálem. Jméno Jonathan "Joller" Albrechtsen není vůbec neznámé, neboť je navždy spjato s formací Hatesphere. Už jen to, že Jonathan z výše jmenované bandy odešel, aby se mohl naplno věnovat Scarred By Beauty, je ukázkou toho, že tomuto projektu bezmezně věří a slibuje určitý závazek do budoucna.
V každé skladbě si najdou své zalíbení milovníci velmi složitých kompozic a dramatických přechodů, kdy se od pro kapelu typických liboznějících úseků obratem dostane na hyperaktivní melu. Nejlepší skladby jsou jednoznačně úvodní klipová Indika (ten klip doporučuju!), Oh Brother, I Believe, Embers, About Words či závěrečná Mountain. Když ono je to vlastně těžké, protože tato deska dokáže zapůsobit jako samostatný invenční celek. I když bych chtěl, tomuto albu prostě nemám co vytknout. Kluci od prvního EP We Swim (2009) zamakali a na první studiové nahrávce si dali sakra záležet. Vše sedí, od zvuku přes stavbu alba až po jednotlivé okamžiky skladeb. Nemalý podíl na tomto učarování má dozajista krom umění samotných tvůrců i dánská producentská legenda Jacob Hansen, v útrobách jehož studia natáží ty nejznámější evropské kapacity.
Intenzivní experimentální hudba se specifickým skandinávským metalovým rysem a obrovským potenciálem, ze které je cítit odkaz různých směrů, ať už Meshuggah, Misery Signals nebo ranní Architects. Přitom má ale svůj vlastní originální rukopis. Sutra je replikou dnešního světa, kdy i v chaosu lze najít rovnováhu a ve spletitostech se zjeví jednoduchá myšlenka. I proto u mě Sutra aspiruje na album roku. Těmto sympatickým klukům bych přál velký úspěch, protože s tím, co doposud předvádí, by to byla nespravedlnost na entou.
85%
(Scarred By Beauty vystoupí 6.11. v pražském Chapaeu. Vřele zvu a doporučuju.)
