coreMusic.cz

O tom, že maďarská hudební scéna nejsou jen čabajky a Ektomorf vás v následující recce přesvědčí Till We Drop. Kapela na sebe zatím nejvýrazněji upozornila singlovkou Be Kind, Please Rewind, kterou pro svou pro svou kampaň požil energťák Monster. Monstrózní byl i úspěch songu a o TWD se ihned začalo mluvit jako o nových Four Year Strong. Lepší start si snad nemůže mladá kapela přát. Ale zároveň vyvstala i otázka, zda budou Maďaři jen další kapelou jednoho hitu z reklamy nebo tím nakopnou svou dosud výborně rozjetou kariéru...

Na úvod mám pro současné či budoucí fans této grupy dobrou zprávu – Till We Drop nevypadají jako nějaká kapela jednoho fláku. The Summer Triangle byl poměrně dlouho očekávanou záležitostí nejen na easy-corové scéně. Vydávat počin s letním názvem v době, kdy venkovní teplota sahá už pod nulu je poměrně odvážné rozhodnutí, bohužel právě touha po odvaze zkusit něco nového a trochu zariskovat mi na téhle placce začala vadit již v jejím úvodu. Banda získala již po vydání dema slušnou porci fanoušků a k tomu punc mladé energické sebranky s velkým potenciálem do budoucna.Ale jak už to tak bývá, když padá strom, opice se rozutečou.  Právě v momentě, kdy mohli svůj progres definitivně potvrdit, se nejspíše zalekli své šance na věčnou slávu. Kalkul a sázka na jistotu bohužel místy dost výrazně přetlačují tu svěží mladickou zlobivost, kterou dokázali zaujmout. Nevěřím tomu, že by tahle banda postrádala nápady, ale jakoby je dohnala tíha situace a velká očekávání.

Místy se celek snaží vypadat co nejvíc cool, čímž si borci dopomáhají různými elektronickými serepetičkami a vychytávkami, které celkový drajv však více brzdí a sráží, než aby mu pomáhal. Přirovnal bych to k útočníkovi, který se řítí sám na bránu, ale udělá ještě zbytečnou kličku navíc, a tím pohřbí šance svého týmu v zápase. Podobně zbytečně úpravy zasahují i do zpěvu, i když nutno říct, že řevu vokalisty Petera Johna Kisse zní fakt dobře. Nejvíc je to asi znát právě na již zmíněné singlovce Be Kind, Please Rewind vystavěné v novém pomalejším kabátu. Ta zde ztrácí své kouzlo i zajímavost. Kapela celkově oproti úspěšnému demu změnila celou rytmiku, zvuk, postupy i směr svého hrání. Jako plus bych to však rozhodně neviděl. Vytratila se tím originalita i nápad.

Ať ale jenom nekafrám, na „letním trianglu“ se nachází i lepší momenty. Rozhodně mezi ně patří songy Introducing J. Pussy a It´s Been A While, které byly předčasně vypuštěny jako návnada na youtube a facebookový profil. Jistotou zůstává i jeden z dřívějších singlů Twenty Two. I přes místy drtivou kritiku se dá The Summer Triangle považovat za obstojný debut, který neurazí, ale ani nezvedne ze židle. I přes tyto výtky však mají Till We Drop dost slušnou šanci proplout v moři jim podobně znějících part. Kdo ví dokonce se časem mohou stát jednou z vlajkových lodí ve svém žánru.