Co spojuje zvučná jména jako třeba Attack Attack!, Sleeping With Sirens či Bleeding Through ? Stejně jako Like Moths To Flames vydávají své nejnovější album pod záštitou Rise Records. Tato americká pětice z Ohia nám servíruje na nové desce When We Don't Exist více než půlhodinu materiálu a od první vteřiny potemnělým úvodem navozuje atmosféru hodící se spíše k příchodu lorda Darth Vadera. Tento atmosférický prvek se však po první minutě vytratí a na scénu nastoupí to, čemu laická veřejnost přezdívá metalcore.
Nové album mimo jiné provází také vydání videoklipu ke skladbě You Won't Be Missed. Ten sám o sobě plní úlohu lákadla na nové posluchače obstojně a při prvním puštění doslova chytne za koule. Na řadu ovšem přichází poslech celého alba a tady nastává zásadní problém. Technicky není co vytknout, skladby jsou výborně vystavěné a zpěv v podání Chrise Roettera, dříve působícího v sestavě Emarosa, také není k zahození. Horší je, že When We Don't Exist je zkrátka a jednoduše nuda. Ani jediný z jedenácti songů nemá ambice zaseknout se jakkoliv v hlavě, desku si pustíte a pět minut po jejím dohrání si nevzpomenete na jediný riff. Ironií je, že nejzajímavější momenty na celém albu, GNF a Your Existence, jsou jediné bez všude jinde tolik výrazných, čistě zpívaných pasáží.
Jsou projekty, které by si zasloužily speciální rubriku "poprava" a tohle je jeden z nich. Všechny skladby na albu zní naprosto identicky, jako protažené přes šablonu ušitou na míru dnešní poptávce v Rise Records. Bohužel nejsou jedinou kapelou tohoto labelu, která takto mrhá talentem ve snaze zavděčit se době. Deska není vyloženě špatná, jen je zkrátka přehnaně jednotvárná, bez špetky nápadu a více než cokoliv jiného za poslední dobu, otravně průměrná.
