Po roce a čtyřech měsících se snaží opět upoutat naši pozornost parta z amerického Riverside, California. There Will Be Violence je třetí dlouhohrající deskou křesťanských deathcoristů Impending Doom.
Co vám budu namlouvat, Impending Doom si mne získali především svým premiérovým počinem Nailed. Dead. Risen. (2007), na kterém servírovali nekompromisní brutal-death-grind. Když se chystala deska The Serpent Servant (2009), měl jsem hodně smíšené pocity. Kapela opustila od brutal death metalu a vrhla se do žánrově rostoucí odnoše deathcoru. Zprvu zněl sound hodně zajímavě, ale deska jako taková se mi začala opouslouchávat. Ne, že by to nebyl potenciálně krok správným směrem, ale bylo vidět, respektive slyšet, že se kapela upíná k něčemu novému a chyběla tam pomyslná třešnička s hnusným velkým červem uvnitř.
Nebudu zbytečně protahovat svůj názor na album There Will Be Violence, je prostě úžasné. Před nahráváním odešel kytarista Manny Contreras, kterého jsem měl za výraznou osobnost této kapely. Na místo bicích se usadil Brandon Trahan. Nebyl jsem si jistý, zda neustálé změny v sestavě Impending Doom nějak neoslabí, ale stal se pravý opak. Zůstala pevná kostra v podobě zpěváka Brook Reevese a basáka David Sittiga, k nim se v roce 2008 přidal kytarista Sleeping Giant Cory Johnson. Nevím, zda jsou Impending Doom v současné době v nejsilnější sestavě, ale každopádně nahráli asi své nejsilnější album.
Album se stejně jako The Serpent Servant nahrávalo v Lambesis Studios, které se pomalu stává zárukou kvality, produkce je prostě top. Impending Doom se zlepšili ve všech aspektech své tvorby. Velkým plusem bylo angažování již zmíněného Brandon Trahan za bicí, hlasový projev Reevese se každým albem piluje (ale stejně mám pořád rád jeho death-grind vrčení). Kytary mají od všeho něco, jsou těžké, rychlé, ale dokážou i zpomalit a nasát typický groovy sound. Na desce se objevují dva významní hosté, jsou jimi Tim Lambesis z As I Lay Dying v trojce pojmenované Orphans a Vincent Benett z The Acacia Strain v páté The Great Fear. Ústředním tématem celého alba je jednoduché slovní spojení - na konci časů. “The devil is alive, cause I can feel him breathing. Over the horizon comes hell and my arms wide open as I embrace the apocalypse. This is what you came to know as fear. He’s here, this is the great fear. I don’t care who you are, you’re afraid of death, your terrified by how the worlds going to end, so follow me as I take you to the one where life begins.”
Na desce mám hned několik žhavých favoritů. Začátek obstarává Hell Breaks Loose s jedním jediným slovem „Silence“. Toto intro navazuje atmosféru celého alba – těžké a strašidelné jako peklo. Každá píseň je sama o sobě zajímá, věřím, že se nebudete nudit na žádném místě nahrávky. Za jednu z největších pecek osobně považuju houpající se Peace Illusion. The Great Fear je řežbou, která dokonale kloubí dva death metalové vokály. Walking Through Fire a její dramatické kytary navozují výtečnou ponurou atmosféru. Jedno z největších překvapení je ovšem instrumentální Love Has Risen, která dává fandům trošku vydechnout, obsahuje melodické vlny, právě na tomto fláku se muzikanti opravdu vytáhli. S melodikou nešetřili ani v závěrečné Sweating Blood s brnkající basou a až neskutečně skákajícím refrénem.
Z There Will Be Violence budete cítit emoce, především z Reevese, protože on opravdu věří v to, co zpívá. Impending Doom si vzali ponaučení z předchozích alb, vydali ze sebe to nejlepší a je to sakra znát. I když Nailed. Dead. Risen. zůstane unikátem, There Will Be Violence mne posadilo na prdel a už teď se těším na nějaký bonbónek v podobě videoklipu.
