Další z velikánů německé metalové scény, živelná partička Neaera, nedávno vypustila do světa svůj pátý studiový počin – aktuální Forging The Eclipse. A pokud mohu mluvit za sebe, po nepříliš chytlavém Omnicide: Creation Unleashed se jim opět povedlo nahrát perfektní materiál.
Album otevírá kraťounké klavírní intro, záhy následované klasickým neaerovským nášupem – střídání vysoko posazeného vřískotu a hlubokého growlu jde na této desce Benjaminu Hillekemu lépe než kdy dřív, častěji používá i středový řev, po vokální stránce prostě paráda. Pokud jde o hudbu, opět se vychází ze švédského melodického death metalu s příměsí metalcore, to znamená promáklé a úderné riffy, neustále bzučící, skvěle se doplňující kytary a strojově přesné bicí, to vše pěkně splácané do jednoho celku. Neaera jde na jistotu a ví, co se od ní očekává. Příjemným osvěžením jsou skoro až Behemothovská pasáž v Eight Thousand Sorrows Deep a zádumčivá vybrnkávačka Certitude. Po zvukové stránce mi přijde nahrávka trochu méně hutná než předchozí počiny (mluvím hlavně o vymakaném Armamentarium), na druhou stranu je zvuk na Forging The Eclipse přeci jen o něco čitelnější.
Neaera vybočuje z řady současných moderních deathcorů svým odlišným přístupem, čerpá více z oldschoolu a skladby jsou ukázkou jak hráčské, tak kompoziční zručnosti. Nečekejte tedy žádné jalově umístěné breakdowny, jen aby měla děcka na co pařit, tady je vše umně poskládané to fungujícího celku. Forging The Eclipse se se ctí začleňuje do diskografie kapely, nijak z ní nevybočuje, ale to se koneckonců ani neočekávalo. Za sebe musím říct, že mě tahle banda prostě baví a od loňského vystoupení v Praze na ně nedám dopustit, takže aktuální placičku doporučuji na vyzkoušení všem, ať už máte s Neaerou nějaké předchozí zkušenosti či nikoliv.
Další z velikánů německé metalové scény, živelná partička Neaera, nedávno vypustila do světa svůj pátý studiový počin – aktuální Forging The Eclipse. A pokud mohu mluvit za sebe, po nepříliš chytlavém Omnicide: Creation Unleashed se jim opět povedlo nahrát perfektní materiál.
Album otevírá kraťounké klavírní intro, záhy následované klasickým neaerovským nášupem – střídání vysoko posazeného vřískotu a hlubokého growlu jde na této desce Benjaminu Hillekemu lépe než kdy dřív, častěji používá i středový řev, po vokální stránce prostě paráda. Pokud jde o hudbu, opět se vychází ze švédského melodického death metalu s příměsí metalcore, to znamená promáklé a úderné riffy, neustále bzučící, skvěle se doplňující kytary a strojově přesné bicí, to vše pěkně splácané do jednoho celku. Neaera jde na jistotu a ví, co se od ní očekává. Příjemným osvěžením jsou skoro až Behemothovská pasáž v Eight Thousand Sorrows Deep a zádumčivá vybrnkávačka Certitude. Po zvukové stránce mi přijde nahrávka trochu méně hutná než předchozí počiny (mluvím hlavně o vymakaném Armamentarium), na druhou stranu je zvuk na Forging The Eclipse přeci jen o něco čitelnější.
Neaera vybočuje z řady současných moderních deathcorů svým odlišným přístupem, čerpá více z oldschoolu a skladby jsou ukázkou jak hráčské, tak kompoziční zručnosti. Nečekejte tedy žádné jalově umístěné breakdowny, jen aby měla děcka na co pařit, tady je vše umně poskládané to fungujícího celku. Forging The Eclipse se se ctí začleňuje do diskografie kapely, nijak z ní nevybočuje, ale to se koneckonců ani neočekávalo. Za sebe musím říct, že mě tahle banda prostě baví a od loňského vystoupení v Praze na ně nedám dopustit, takže aktuální placičku doporučuji na vyzkoušení všem, ať už máte s Neaerou nějaké předchozí zkušenosti či nikoliv.
