Banner

coreMusic.cz - Magazín o tvrdé hudbě

MetalCoreShop.cz
coreMusic.cz - recenze CD
Pátek, 20 Prosinec 2013 13:04

Vánoční nadílka od Brutal Assaultu

Předvánoční nadílka šesti nově potvrzených kapel je právě zde. V čele aktuálního sextetu se hrdě vyjímá jméno jedné z nejznámějších kapel metalové historie. Britská formace VENOM v čele s nesmrtelným frontmanem Cronosem, formovala na počátku osmdesátých let podobu extrémního metalu. Alba jako "Welcome to Hell" nebo "Black Metal" patří již dávno do zlaté truhlice a vy jejich části uslyšíte v létě živě na BA!

Dále legendární thrashmetalové formace SODOM, jejíž více než třicetileté vládnutí na německé scéně nedávno potvrdilo tradičně výborné album "Epitome of Torture".

Podobně výsostnému postavení se u fanoušků melancholického metalu těší švédská KATATONIA, která na posledních dvou albech potvrdila příklon k éteričtějšímu pojetí své hudby, aniž by však cokoliv ztrácela ze své typické naléhavosti.

Vedle legend žánru VENOM se představí také mladší blacková krev v podobě kapely AOSOTH. Francouzští ortodoxní blackeři budou propagovat svou novinku "Arrow in Heart".

Irští CRUACHAN byli jednou z prvních folk-metalových kapel, která svou hudbou uctívala keltskou historii a mytologii. Rodáci z Dublinu jsou stále vítanými návštěvníky předních festivalů a na BA se představí ve své premiéře.

A nakonec něco z žánru funeral doom metalu. Němečtí WORSHIP představují stále živoucí undergroundovou podobu hudby, včetně sveřepého vydáváni svých alb pouze na kazetách nebo vinylech. Taktéž poprvé na BA!

Na další trojlístek kapel se můžete těšit ještě před Silvestrem.

 

Zdroj a více informací: www.brutalassault.cz

Zveřejněno v Česko/Slovensko
Čtvrtek, 17 Říjen 2013 10:41

The Ocean – Pelagial

The Ocean jsou kapelou, která dokáže vždy překvapit. Nové album Pelagial jsem tedy poslouchal s upřímnou zvědavostí, s čím progresivní německo-švýcarský ansámbl přijde tentokrát. Po meditativním intru následuje album plné propracovaných kompozic, ze kterých přímo číší pověstný germánský smysl pro detail. Dočkáme se epických konstrukcí plných výtečných kytarových riffů, koplexních avšak vkusných rytmů a uhrančivých vokálů, které se přelévají z jemných popěvků přes rockový chraplák až po brutální řev. Nemohu nevyzdvihnout produkční stránku věci, zvukově jde podle mých uší o možná nejdospělejší album The Ocean a osobně ho považuji i za jedno z nejlépe znějících alb tohoto – aby taky ne, když se na produkci podílel jeden z předních evropských producentů, Jens Borgen (Opeth, Katatonia, Vildhjarta...).

Pelagial je hudebně pojato jako album konceptuální, postupným přitvrzováním a houstnoucí atmosférou vypovídá o sestupu do mořských hlubin. Kapela se tedy s lehkostí jí vlastní vrací k prog zásadám hudebních citací, čili se dočkáme opakování některých motivů v různých hudebních kontextech. Ze skladatelského hlediska jde o poměrně komplexní počin, ale jde slyšet, že The Ocean se už s tím po těch letech vážně umí vypořádat a album se tedy poslouchá naprosto samo – a tak se pozná dobře udělaný prog.

Odvážím se říct, že The Ocean se za svou kariéru vyhrabali z lehce standardního sludge (který se místy připomene lehkou ozvěnou v podobě motivů připomínajících oldschool Mastodon, nebo silnějším echem v podobě závěrečného pomalého nářezu Benthic) až na vedoucí pozice evropského progresivního metalu. Doporučuji album každému, kdo má alespoň trochu rád progresivní hudbu a osobně si jej řadím mezi učebnicová alba, ukazující, jak se má dělat moderní prog.

Další informace

  • Název alba Pelagial
  • Datum vydání 29. 5. 2013
  • Země, Město Německo, Berlín
  • Producent Jens Borgen, Robin Staps
  • Počet skladeb / stopáž 11 / 53:13
Zveřejněno v CD
Pátek, 16 Srpen 2013 21:40

Katatonia s novým lyric videem

Stmívá se nám a noc se hlásí o slovo, teploty klesají a Katatonia opět dává o sobě vědět.
Nově připravované album Dethroned & Uncrowned, které bude v podstatě předělané album Dead End Kings (recenze) a zaměří se na hloubku poslechu. Stane se hudebním nosičem pro nejnáročnější publikum, pro které které kapela kompletně překopala zvuky a dala na nejniternější pocity posluchačů.
Projíždka začíná a Katatonia nám přichystala nové vjemy, jako to dělá s každým vydaným albem. Představujeme první lyrics video k tomuto počinu.
Nosič plný nových pocitů se vám otevře 9. září tohoto roku a bude k mání jako dvou LP a nebo download 2 disků (cd a dvd) a digibook, který bude obsahovat samozřejmě 5.1 podporu pro vyše reprosestavy.
Album vydává společnost KSCOPE, sesterská společnost PEACVILLE Records, u které náladotvorci vydávají své nosiče.

Zveřejněno v Zahraničí

Do Plzně nám dorazil černý mrak. Od 31. 5. do 2. 6. se na mé rodné hroudě konal již už tradiční Metalfest open air. Jaké to bylo? Všelijaké. Kromě zástupu vyznavačů tvrdých žánrů se do Plzně přivalila i velká voda a udělala z plzeňského Amfiteatru nepouživatelné prostranství. Jak ale bylo vidno, spoustě účastníkům to aboslutně nevadilo. Co by? Metal!

Den 1. – That Darkness Shall Be Eternal
V pátek se se nám den krásně vybarvil a přinesl s sebou na festival známá i neznámá jména. Pivo teklo proudem, metalisti padali na obličej přímo do začínající blátivé apokalypsy, jídlo vonělo a počet návštěvníků se pomalu rozrůstal. Mezi známé/neznámé kapely se zde vyloupla kapela Salamandra či Citron (ano, jedná se stále o Metalfest), kteří přivezli s sebou klasickou vesnickou podívanou hodnou začátkům konce tohoto festivalu. Nemá cenu zde barvitě popisovat, jak asi vypadala atmosféra. Bujaré oslavy a uvědomování si vlastní opilosti mnoha návštěvníků tyto sebranky jen podporovala. Následoval další set v podobě půvabného ženského seskupení Crucified Barbara, která šponovala lokálům jak slechy, tak i kalhoty (viz průpovídky : „Tyvole, já bych je hrozně m*dal"). Nicméně show se povedla a lidé dostali zadostiučinění.                                  U.D.O. Velké lákadlo pro pamětníky a podívaná pro omladinu, kteří hrdě na krku měli pentáče a obrácené kostely – zřejmě propriety na další vystoupení. Navzdory svému věku měli pánové velkou show, spoustu energie, hodně srandy a elánu. Chtěl bych být taky takový. Velmi vkusný koncert, který povzbudil moknoucí lid.  

Satyricon. Cože? Satyricon v Plzni? Black n' rollová legenda zastala svého legendárního jména a na noční pršení a tmu byla ideálním doplňkem tohoto dne. Závěr hodný králů. Hráli se legendární hity jako Mother North či novější Now, Diabolical. Světelná show, kvalitní zvuk, opravdový metal, díky kterému Metalfest dostál svého názvu.

Pršení pokračuje, areál se stává nepoživatelnou kreaturou a já prchám, než mě lavina bláta dostihne ještě více, než je zdrávo.

Den 2. – Day & Then the Shade
Druhý den, tedy rozumějme sobota, byla opravdu už špatná, co se počasí týče. Nechutné močály se rozprostřely skrze park, kde stanovali návštěvnici. Nepřestávalo pršet, byla zima a lidí mi bylo líto, protože neměli kam prchnout. Areál se mohl více připravit na to, co každý věděl, že přijde. Neuvěřitelná propadliště bláta, nepřístupná místa díky loužím, které nešly obejít ani přejít. Nějaká ta paleta na zem by bodla – ale what the hell – je to Metalfest!
Nuže, co se tento den dělo? Kromě standardních opileckých tyátrů a oslav plzeňského fotbalového titulu se zde chystalo na daleko zajímavější vystoupení. Co tedy zvýraznit? Nechci někomu křivdit, nechci někoho znehodnocovat, ale vypisovat úplně vše by zabralo několik dní. Vezmu to pěkně krok za krokem.
Dopolední program byl zajímavý plný různožánrových vystoupení kapel jako jsou Accuser či Sebastien & Guests. Při EX-DEO začalo u podia houstnout a bylo vidět, že se hlavní program dostává na svojí hlavní lajnu. Ex-Deo měl zajímací show plnou typických hudebních umů hodné jeho jména.
Milking the Goatmachine – tato kapela se zajímavým jménem se opravdu nebála hrábnout do strun a připravila dosti výživný set, který naladil publikum na další zlo – Bloodbound. Beztak je všem všechno už jedno, protože areál se stává jen odrazem toho, co býval, a proto je třeba si to pořádně užít! Zlo vystřídalo ještě větší zlo, a to egendární death metalovou ikonu Kataklysm, která ukázala, že se chtějí bavit! Taky si pozvali značnou část publika na podium a vzákazali pánu Bohu do oken: V*SER SI OKO!
Death metalová smršt se zdála nekonečná. Avšak vzadu se chystalo ochlazení.
Déšt, mlha, chladno a švédští melancholici Katatonia, kvuli kterým jsem vytrpěl toto vše. Co dodat? Brilantní vystoupení hodné toho, co bylo nad náma. Melancholické objetí zaujala nejednoho metalistu. Spousta lidí to pojala sportovněji a dali si záležet na pořádném headbangingu. Proč ne, že?
Nevěděl jsem, zda-li pláču, nebo jestli to jsou jen kapky deště, ale vystoupení mě opět dojalo a vždy si uvědomím, proč jsou pro mě srdcovka, jak by řekl milovník.
Švédsko nám odjelo a já mával papírovým kapesníkem, ale než jsem si uvědomil, že jsou pryč – přijelo nám Finsko! Sonata Arctica! Tato legendární sympho-powermetalová sebranka s sebou přivezla opravdu obří show plnou světel, obřích vymožeností na podium a bláto nebláto, hnus nehnus, lidi se nahrnuli do předních řad a užívali si jízdu. Avšak všeho příliš škodí. Je vidět, že tato kapela má své věrné až fanatické fanoušky a opravdu ví, jak si podmanit publikum. Myslím, že i přes nechuť coristů a dalších pseudo kapel by se mohli právě učit od těchto severských muzikantů.

Den 3. – Crippled and Broken
Plzeň ve stavu povodňového ohrožení, asi toho nejhoršího, nevyznám se v tom. Park na Lochotíně, kde se stanovalo, připomínalo mokřady z nějakého pěkného fantasy filmu. Lidé si do areálu mohli doplavat. Všechno pod vodou, ale NÉ – lidský duch je silný a pevný! A ten metalovej je navíc kovanej!
Pro nepřízeň počasí a povodňové obavy jsem byl nucen areál opustit dříve. Metalfest běžel dál, takže jen v rychlosti.
Enforcer je kapela, která otvírala konec festivalu a bylo jim úplně jedno, že se děje něco a republika se topí. Metalová smršť se linula vzduchem a probouzela podmáčené metalisty z hybernace či polosmrti. Andělé padají z nebes a metalisti, žívící se na jejich mase, dodávajíc poslední energie na dlouhý den. Kreyson, Mercenary a hlavně Varg byla pro mě poslední tečka tohoto ročníku. Já jim děkuji, že se nebáli přijet a rozbalit svoje vystoupení. Metal střídal metal, zloba něhu a naopak a já za zvuku Freedom Call opouštím areál. Tedy to co z něho zbylo. Korpiklaany a legendu Kinga Diamonda jsem nucen nechat na někdy příště.

Jak bych to shrnul celé a kulatně vysvětlil, jaké to bylo? Neskutečný obdiv pořadatelům , kteří přes nepřízeň živlu stále festival drželi při životě, ač spousta lidí nad ním zlomila hůl. Není divu, vypnuté vlaky, autobusy přinutili spoustu lidí se vrátit domu předčasně. V Plzni kalamitu přiživovaly zprávy z potopené Prahy a ohroženého Ústí...
Takže report je dvousečný: jak moc dokáže fanoušek vytrpět, aby viděl své modly hrát, no matter what, a jak kapely – a hlavně ty metalové – jsou rádi a hrají pro lidi!

Já tleskám návštěvníkům, pořadatelům a kapelám. Na nějakém fancy festivalu, zřejmě tanečním, by se to rozpustilo prvním dnem, ale né. Zde se hoblovalo až do noci! Já děkuji za skvělý zážitek a neděkuji počasí : „Si z*mrd a žereš h*vna." Snad za rok se pořadatelé ponaučí a společně s vedením amfiteátru to tam celé zalejí betonem aspoň!

IN METAL WE TRUST!
Děkuji a za rok zas \m/

Zveřejněno v Reportáže
Pondělí, 18 Únor 2013 13:08

Premiéra nového klipu Katatonia "Lethean"

Severští nálodotvorci, kteří nedávno světu dali své geniální dítko v podobě placky Dead End Kings (recenze) přicházejí s premiérou klipu k písni Lethean, která je obsažena na témže albu.

Katatonia neustále utvrzuje ve svém pohledu na světu a jaký, že to vlastně je? Dozvíte se v typickém "Katatonickém" klipu. 
Premiéra proběhla 18.2.2013 na serveru rocknytt.net a klip je k vidění právě zde.

Zveřejněno v Zahraničí
Pondělí, 26 Listopad 2012 14:56

Memphis May Fire – Challenger

„Vole samá Katatonia, Swallow The Sun a podobnej shit... na takovou ukňouranou sračku bude času dost v zimě. Teď to chce nějakej audio Redbull, nějakej energickej boyband ať při tom humusu venku nechcípnem nudou." Nějak takto pracoval, alkoholem a nedostatkem spánku zničený, mozek jednoho nejmenovaného redaktora při výběru hudby.

S probíhajícím podzimem se tradičně roztrhl pytel s hudebně ztvárněným, náladovým fňukáním. Ale ruku na srdce, kdo potřebuje hodinový příval umělecky zpracované deprese? Až budu mít zájem o depresi, nechám si vyjet výpis z bankovního účtu. Proč ale truchlit? Vždyť nyní nastal ten kouzelný čas, kdy se doširoka rozevřely brány všech klubů. Kdy z nočních ulic zmizely nejrůznější živlové a bezdomovci. Čas, kdy české obchoďáky přetékají vánoční všudypřítomnou reklamou. Nu a takový veselý čas si žádá veselý zvukový doprovod. Není třeba hledat nic hlubokomyslného, stačí zabrouzdat do bohatého metalcore žánru a vyšmejdit třetí dlouhohrající desku amerických Memphis May Fire – další z řady kapel s názvem, který nedává smysl.

K úvodnímu intru s naprosto klišoidním, rádoby burcujícím pokřikem „This is who we are...“  se nebudu vyjadřovat. Ono už to k danému žánru patří a lid si to očividně žádá. Zbytek desky už je naštěstí plnohodnotnou jízdou s pestrou paletou rozmanitých skladeb, dle vzoru předchozího alba The Hollow. Nemůžu nevyzdvihnout texty. Poslední dobou se většina kapel spokojí s tradičním „Fuck! Where´s my bitches?! I kill you with cupcake! You don´t believe me? I screw your dreams ass, motherfucker!“ a tak podobně. Protentokrát však doporučuji pořádně poslouchat, například skladba Generation:Hate se vkusně trefuje do nejrůznější internetových hrdinů a haterů a v podobném duchu se nese celé album.

„You sit at home feeling so strong from behind that screen, but honestly do you think those words you're typing are gonna change anything? Could it be this is just an escape from all your insecurities? Could it be you're deepest secret is you wish that you were me?“

Hudebně zde není nic, co by jste neslyšeli už stokrát, ale Memphis May Fire dokázali z relativně zatuchlé škatulky vyždímat to nejlepší. Na albu se podepsal i Danny Worsnop z Asking Alexandria a Kellin Quinn ze Sleeping With Sirens, každý po jedné skladbě a i díky hostům je album všechno, jen ne jednotvárné. Hlasový rozsah Matty Mullinse je obdivuhodný a na albu seká přechody z výšek do nejpekelnější hloubky lusknutím prstů. Rozepisovat se sáhodlouze o výborné produkci, pokroku v kytarách a celkově o zvuku jako takovém už nemá moc význam. Občas se při poslechu dostavil pocit, že se někdo snažil narvat osmnáct svetrů s jelenem a dvacet párů teplých ponožek do příručního zavazadla, ale k téhle bandě už to tak nějak patří. I přes to, že kapela vsadila na léty prověřené a zažité postupy, nebojím se, že by Challenger zapadnul do průměru. I když to není to nejoriginálnější album na světě, vrchovatou měrou z něj prýští vášeň, emoce a za mě se jedná o jeden z nejlepších počinů letošního roku.

Další informace

  • Název alba Challenger
  • Datum vydání 26. 6. 2012
  • Země, Město USA, Dallas
  • Producent Cameron Mizell, Kellen McGregor
  • Počet skladeb / stopáž 11 / 41:57
Zveřejněno v CD
Pondělí, 10 Září 2012 15:50

Katatonia – Dead End Kings

Světlo chřadne a s ním i naše vůle. Nadšení pro další dobrodružné kroky jsou kdesi vdál a léto se odevzdává do chladné náruče podzimu. Každá melancholická duše jistě ocení ve svém hudebním nosiči právě takto euforicky laděnou Katatonii a její nové dítko – Dead End Kings.

Co ke Kakatonii? Kdysi se zabývala poněkud tvrdším žánrovým obalem jako je death/black metal a není žádným tajemstvím, že i jméno jako Mikael Akerfeldt (Opeth) si zde střihl svůj part. Jejich složitá škatulata a neustálé měnění hudebníků dělali pověstný guláš nejednomu fanouškovi. Tentokrát přibyl i knedlík. Jonas Renkse, který dříve z bubnů přesedlal na zpěv, a bohužel-bohudík se ze zdravotních důvodu již nadále nemohl věnovat growlingu a Katatonia jako taková musela úplně změnit svůj hudební stav. Myslím, že tento posun byl kapele jen a jen prospěšný a zrodil se nám depressive rock. Toť jen v krátkosti, protože co si budem nalhávat – jsme tu kvůli hudbě a ne kvůli složitým hudebním hierarchiím, které se táhnou až do dob temna.

V dnešních uspěchaných dnech, kdy nám mnoho radosti nezbývá a naší jedinou starostí je, jak smýt hříchy včerejška, přijde vhod tato dokonale vyladěná krabička plná nálad. Pandořina skřínka pro pokročilé. Co bych rád glorifikoval, je opět laťka, kterou Katatonia překonala. Každé album nahodí nějaký určitý, skoro již nepřekonatelný potenciál ve své tvorbě, ale vždy překvapí. Jedná se o drobnější změny, ale vždy to přidá na feelingu. Dokonalé podkreslení klávesových partů, které člověka vábí, aby vystoupil ze svého nitra. Depresivní tony táhlých kytar geniálního Anderse Blakkheim Nyströma, které se dokáží měnit v nečekané pohlazení, po kterém každý touží. Melodie se houpajíc se z končin temna do světlých zítřků. Jednou je člověk nahoře a jednou dole. Pocit titěrnosti lidského jsoucna je umocněn texty již zmiňovaného Jonase Renkseho. Celková komplexnost a obraz zachycený do tohoto hudebního roucha je nad momentové chápání. Když si člověk vezme tuto hudební výbavu s sebou do zapadaného, šedivého města a bude procházet mezi lidmi jako stín a v hlavě mu budou znít tóny Dead End Kings, jistojistě pochopí, co se tu snažím alespoň trochu nastínit.

Po hudební stránce není  co vyčítat. Švédští přeborníci v náročných hudebních kreacích opět  předvedli, že se jim daří skvěle. Tvůrčí pauzy jsou ukázněné (tři roky cca) a jsou tedy znát v propracovanosti. Mají své tempo a dají o sobě včas znát. Žádné průtahy a ani obstarožní marketing. Zde mám něco, co tě osloví.

„Ber, nebo ne“ –  bych asi přirovnal  ke „katatonickému“ způsob vrhání desek do světa. Co tedy říci závěrem? Zde není co dodat. Člověk si má vše, jak se říká, „osahat“ sám. Není o čem diskutovat. Zde se opravdu doktnete nitra své duše. Nechť jejich šedivé světlo nikdy nechřadne a oni nadále zůstanou těmi básníky, kteří tvoří elegie pro mě, pro tebe, pro nás.

Další informace

  • Název alba Dead End Kings
  • Datum vydání 27. 8. 2012
  • Země, Město Švédsko, Stockholm
  • Producent Jonas Renske, Anders Nyström
  • Počet skladeb / stopáž 11 / 48:47
Zveřejněno v CD

K poslechu jsou dostupné dva nové kousky od švédských temnomyšlenkářů Katatonia, jedná se o skladby Lethean a Buildings.

V naší redakci velmi očekávané album Dead End Kings vyjde 28. srpna u Peaceville Records.

Zveřejněno v Zahraničí
Středa, 20 Červen 2012 16:38

Katatonia vypustila nový track Dead Letters

Švédští melancholičtí geniové Katatonia se chystají vydat v srpnu svojí další řadovku s názvem Dead Kings.

Katatonia nikdy nepolevila a opět se vrátila ve své mrazivé kráse. Poslechni exkluzivní lyrics video k songu Dead Letters.

Zveřejněno v Zahraničí
Pondělí, 28 Květen 2012 17:02

Katatonia stanovila titul albové novinky

Katatonia oznámila titul nové desky, její jméno bude znít Dead End Kings.

Deska vychází 27. srpna u Peaceville Records, natočena byla ve Stockholmském studiu Ward Studios & The City Of Glass. Album produkovalo zakládající duo Anders Nyström & Jonas Renkse, o mix se staral David Castillo, který spolupracoval třeba s Opeth a Bloodbath.

Jonas (zpěv) okomentoval pojmenování desky:

"Dead End Kings is about the corridors of our mind from where there is no return. Be a king or queen in your own right in these hallways, even at the dead end. Carry your burden with pride. That's what we are doing, twenty years and counting. Kings, because we believe in what we are creating, in our own disturbing faith".

Anders (kytara) dále uvedl:

"This album has doors revolving into many different genres of music but remain disguised within the Katatonia trademark. We have walked the fine line between attempting not to repeat ourselves but also not to distance us away from what people know and love. We're now ready to hand over the evidence and whatever the direction this has taken is now for you to decide. We're confident the creativity and passion on this album is something that will be echoing even beyond the dead end".

Tracklisting Dead End Kings (zatím bez konečného pořadí):

THE PARTING
HYPNONE
UNDO YOU
THE RACING HEART
BUILDINGS
LEECH
THE ONE YOU ARE LOOKING FOR IS NOT HERE (featuring Silje Wergeland)
FIRST PRAYER
AMBITIONS
LETHEAN
DEAD LETTERS

THE PARTING
HYPNONE
UNDO YOU
THE RACING HEART
BUILDINGS
LEECH
THE ONE YOU ARE LOOKING FOR IS NOT HERE (featuring Silje Wergeland)
FIRST PRAYER
AMBITIONS
LETHEAN
DEAD LETTERS

 

Zveřejněno v Zahraničí
Strana 1 z 2

Zanechat Facebook komentář

Share on Myspace
Banner

coreMusic na Facebooku »