Recenze
Hacktivist – Outside the Box
Přejít na obsah

Hacktivist – Outside the Box

Poslední dobou stále více interpretů vystrkuje ve svých textech růžky a poukazuje na to, v jak nahnědlé době to žijeme. Ale když vám kapela hned v úvodu alba poděkuje za poslech, získá si vaši skutečnou pozornost. „Nemusíte nás následovat,“ tvrdí Hacktivist, „následujte sami sebe.“ O to víc ale budete jejich výkřikům naslouchat. Britští rapující djentlemani se snaží v řadách nabourávačů systémů stát v přední linii. Kromě toho taky rapují o sobě a svých začátcích, to by jinak nebyl rap…

Hacktivist byli doposud vnímáni jako kapela standalone singlů, jejíž síla tkví v živých pódiových vystoupeních. Ohlášení dlouhohrající desky bylo tedy příjemným překvapením, ale zveřejnění tracklistu odhalilo, že se v případě Outside the Box jedná spíš o pokerový „check“ na jistotu, než-li riskantní all-in. Sečteno podtrženo, debutová deska nabízí zčásti již známé songy, zčásti několik nových. Kdo se ale s Hacktivist na tomto albu setkává poprvé, ten si určitě dosyta pošmákne na cool a groovy djent/rapu.

Staré věci jsou nahrané znovu od nuly a nakopávají prdel bolestivěji než původní verze. Nové fláky fungují bez výhrad. Zpěv i scream jde víc na krev, oba frontmani i všichni hosté, kteří se za mic postavili, podávají standardně dobrý výkon. Člověk si konečně uvědomí, že by J Hurley svojí vynikající flow utopil nejednoho mainstreamového rappera. Velkým plusem je Benova nová screamovaná poloha hlasu, kterou pokrývá refrény a tvrdší pasáže, čímž se role obou frontmanů vyvážily. O zvuku není třeba dlouze žvanit, šťavnaté djenty tvoří obvykle skvělé podmazy a Hacktivist se tím posouvají do role jakýchsi pokračovatelů nu-metalu (toho si všimněte obzvlášť během dvojice No Way Back a False Idols, kde se o chytlavé zpěvové linky v refrénu stará kytarista Timfy). Nechybí zde ani instrumentálka, čistě rapová věc a oplodňovák, takže album fakt nenudí. V zásadě by ani nebylo co vytýkat, kdybychom ovšem téměř půlku z těch věcí neslyšeli už dřív. V tom bezesporu tkví určitý hendikep debutu Outside the Box, proto si troufám tvrdit, že pravověrní fans budou album chápat spíše jako potvrzení pevné pozice na scéně, než vykročení do nové éry. Ta Hacktivist teprve čeká a věřme, že je na co se v budoucnu těšit.

Články autora Jiří Popelka

AUGUST BURNS RED (DUSTIN): „Rodiče naše vánoční písně milují, protože se v nich nekřičí!“

Máme pro vás vánoční dárek! A né ledajaký, přinášíme vám totiž rozhovor s Dustinem Davidsonem z August Burns Red, kapely, která ke corovým…

All That Remains předvedli sympatický a hráčsky excelentní návrat k metalcoru

Čtvrtek je malej pátek, tak proč nejít do Rock Café na All That Remains, protřelou americkou pětici, která se u nás neukázala dobrých deset…