Recenze
HORRIBLE CREATURES - Internal Decline
Přejít na obsah

HORRIBLE CREATURES - Internal Decline

To se nám ten svět zastavil, co? Škola zavřela, práce zavřela (pokud patříte mezi nešťastníky, co si to musej odkroutit, tak vám držíme palce!) a ani ty koncerty nejsou. Je to v podstatě ideální doba na to vzít ráno sluchátka a nesundat je až do večera. Nejen zahraniční, ale i ta domácí scéna se totiž jen tak zastavit nechce a dál pouští do světa čerstvý věci! S fungl novým EPčkem domácího thrashového kvarteta Horrible Creatures se to má jako s nařízením vlády o karanténě. Přišlo nečekaně a z čistého nebe (nebo spíš pekla). Na rozdíl od vládní garnitury je ale tento přístup u HC přesně to pravé ořechové!

Internal Decline, jak byla minideska pojmenována, je jakoby na vás někdo najednou pustil sprchu olověných hoblin, které se dostanou hluboko do uší a nejdou vymejt. A mohou za to nejen texty o vnitřním krachu, rozpolcení a mentální nestabilitě, ale taky způsob, jakým Horrible Creatures EPčko vydali. Vyplivnout placku z ničeho nic bez předchozího oznámení, to chce koule a hlavně jistotu, že ten materiál je dobrej. Obojí tyhle příšery mají! Na kvalitu písní dohlížel známý dánský producent Tue Madsen (Meshuggah, Heaven Shall Burn atd.) a koule maj pánové velký, to už víme. Internal Decline poslouchám se stejným pocitem, jaký jsem měl, když kapela před rokem vystoupila během odpoledního slunného dne na Rock for People. Thrash metal rozhodně není trendy a nové Slayer už neobjevíme. Ale když vám to kapela servíruje s takovým sebevědomím, hráčským umem a s pohledem "teď tady budeš stát a budeš poslouchat tu pilu a jestli se ti to nelíbí, tak můžeš táhnout", funguje to na vás úplně stejně, jako kdyby hráli vaše oblíbené post-hardkórečky nebo soundcloud rapíky.

V úvodu EPka na vás spadne kovadlina jménem Unprocessed. Schopnost vytěžit z kytarových riffů přesně to, co daný song potřebuje, není týhle bandě cizí (viz např. skvělá Salt the Wound z předchozího počinu). Že se v tomhle případě jedná v podstatě o variace dvou opakujících se riffů, vůbec nevadí, protože jsou v rámci všech ostatních složek využity kreativně tak, že to nenudí a zároveň to není překombinovaný. Největší palec nahoru ale dávám za druhou skladbu Artificial Death, která se valí jako aktuálně nastupující ekonomická krize. Díky tomuhle pomalejšímu, ale asi nejtemnějšímu songu dává celé dílo smysl. Deathový opus nabízí tu nejlepší kytarovou práci, kterou na EP najdeme, a zároveň zde nejlíp vynikne i Frankův vokální posun k lépe posazenému stabilnějšímu řevu. Playlist Internal Decline končí naprosto správně dvěma rychlými námrdy Human Remains a D.S.O.M., kde je pro změnu třeba vyzdvihnout perfektní práci bubeníka. Tohle budou dozajista dvě nový hymny moshpitu, až zase budou Horrible moct hrát. Nově by si pánové měli do rideru napsat sanitky hned vedle kotle, protože tady to bude o končetiny.

Internal Decline je hudebně i produkčně dotažená záležitost, která nepostrádá ani tematickou hloubku. Myslím, že si tady všechno sedlo tak, jak mělo. Nicméně věřím, že příště zkusí Horrible Creatures posunout žánr dál nějakým svým vlastním způsobem. V tomto směru zde cítím prozatím nevyužitý potenciál. Tak se budeme těšit a zatím se společně zaposlouchejme do zvuků "vnitřního rozpadu"!


Články autora Jiří Popelka

Brando's Eyes ve čtvrtek pokřtí své nové EPčko Tension!

Pokaždé, když jsem měl možnost vidět pražskou partičku Brando's Eyes naživo, nebylo pochyb, že na pódiu stojí čtveřice zkušených hudebníků,…

THOUSAND BELOW: Metalcore vychází z módy, každej riff už byl dávno napsanej.

Pokračujeme v prohrabávání starších složek, v rovnání minulosti, ve splácení nesplacených dluhů. V době, kdy pláčeme, že se k nám naše…