Reportáže
28. 3. 2011: Eyes Set To Kill, Vanna, Stray From The Path; Praha
Přejít na obsah

28. 3. 2011: Eyes Set To Kill, Vanna, Stray From The Path; Praha

Jistě jste si nemohli nevšimnout, že se letos s koncerty roztrhl pytel. Co týden, to nějaká akce a v březnu tomu nebylo jinak. Po sobotním koncertu Silverstein, There For Tomorrow a While She Sleep jsem v pondělí večer opět zavítala do pražského RockCafé, kam dorazili Eyes Set to Kill, Vanna a Stray From The Path.

Při příchodu na místo činu jsem si připadala jako na emo srazu. Na druhou stranu tahle komunita aspoň občas na nějaký koncert zajde. Po pár minutách pití coly a okukování kluků z Vanny, kteří seděli u vedlejšího stolu jsem se s razítkem krtečka na ruce pomalu odebrala do koncertního prostoru. Zde začínala svoje vystoupení nejtvrdší kapela večera – Stray From The Path. Po pár vteřinách se mi opět potvrdilo, že zvuk v RockCafé nestojí za nic. Zkoušela jsem tomu nevěnovat moc pozornosti a užívat si kluky z New Yorku. Několik lidí se u podia snažilo moshovat, což slečny s mašličkami ve vlasech těžce nechápaly, ale svého místa v první řade se vzdát nechtěly. SFTP se snažili, jak mohli a jejich vystoupení na mě působilo velice energicky. Zpěvák komunikoval s publikem a celá kapela si koncert užívala. Myslím si ale, že se žánrově na koncert zas tak moc nehodili. Jiné publikum by jejich výkon ocenilo mnohem víc.

Po několika minutové pauze přišla na řadu jedna z mých nejoblíbenějších kapel – bostonská Vanna. Nebudu se tajit tím, že právě Vanna byla důvod mé návštěvy RockCafé a nebyla jsem sama. Kluci z Vanny nebyli v Praze poprvé - v květnu 2010 si v klubu 007 Strahov zahráli po boku českých Kissing The Gravestone a Attic Vanity. Bohužel tenkrát na Strahově to bylo mnohem lepší, což po vystoupení sami kluci přiznali. A čím to? Rozhodně celé vystoupení v pondělí naprosto zkazil opět příšerný zvuk. Čistý zpěv nebyl téměř slyšet a o kytarových vyhrávkách ani nemluvě. Navíc rodinná atmosféra, která na 007 vládne, se v RockCafé navodit prostě nedá. I přes tyto nepříznivé skutečnosti bylo vystoupení suverénně nejlepší z celého večera. Kluci působí velice přirozeně, energicky a předvádí opravdu skvělou show. Komunikují s fanoušky a snaží se, co se dá. Během jejich setu (který byl nepochopitelně kratší než kdokoliv očekával) nechyběly pecky jako Safe to Say nebo Trashmouth, jenž sklidily zřejmě největší úspěch. Lidi si Vannu patřičně užili, i když bylo poznat, kdo přišel jen na ESTK a tvrdší, uřvanější kapely nejsou šálek jeho kávy. Pro mě to byl opět výborný zážitek, ale kdo nebyl tenkrát na 007, rozhodně prohloupil. Musíme proto doufat, že se k nám Vanna opět podívá.

Netrvalo to dlouho a na řadu přišli headlineři večera Eyes Set To Kill – kapela, která se něčím zcela odlišuje od ostatních kapel tvrdších žánrů. A čím? Kapele vévodí dvě sestry – Alexie (čistý vokál, kytara) a Annisa (basová kytara) Rodriguezovi. Já osobně ESTK moc neposlouchám, spíš vůbec, ale před koncertem jsem se snažila jejich tvorbu alespoň trochu naposlouchat. Nahrávky mě celkem oslovily a byla jsem velice zvědavá na živé vystoupení. A právě živé vystoupení pro mě znamenalo několik nudných minut, při kterých se mi v hlavě honilo „ Co to má ku*va být? “. Zvuk v klubu snad už ani nebudu komentovat, ale čistý vokál Alexie mě dost zklamal. V nízkých polohách to byl průměrný výkon, ale ty výšky? Občas mi to znělo, jako když taháš kočku za ocas. Její zpěv mi přišel na živo velmi nepřirozený. Ano, tohle všechno bych asi přenesla přes srdce, jenže celí ESTK vypadali, jakoby je snad i obtěžovalo hrát. Komunikace s fanoušky na nulové úrovni, úsměv ve tváři žádný a energie jakoby se ze sálu najednou vypařila. První songy pro mě představovaly malé utrpení, v průběhu jejich setu se to maličko zlepšilo. V RockCafé se rázem objevily tři skupiny lidí: První co pařili a vystoupení si užili. Druzí, kteří znuděně postávali s rukama křížem a ti třetí vyměnili hudební zážitek z ESTK za půllitr piva. Možná jsem ze všech navštívených koncertů už „hudebně zmlsaná“, ale nejenom pro mě bylo živé vystoupení Eyes Set To Kill jedno z nejnudnějších, co jsem kdy viděla. Sice tam bylo několik lidí, kteří na ESTK opravdu hodně pařili a koncert si užili, ale já jsem se k nim ani na chvilku přidat opravdu nechtěla.  Výkon, který předvedli, bych chápala leda tak u kapely, která po půl roce hraní koncertuje v XT3 na Žižkově a vůbec je to nebaví. No a proto jestli přijedou ještě někdy ESTK do Prahy bez lákavých předkapel, jejich vystoupení si v klidu nechám ujít.

Po koncertu jsem se odebrala na bar a sdílela rozporuplné pocity s ostatními návštěvníky a kamarády. Po chvilce jsem se odebrala k stánku s merchem, kde bylo velice rušno. Kluci z Vanny zde rozdávali plakáty, podpisy, úsměvy a nespočet lidí se s nimi fotilo. Ano, i já jsem chtěla fotku, plakát, podpis a hlavně říct klukům, jak jsou dobří. Musím říct, že tak pozitivně nabitou, vstřícnou a milou kapelu jsem zase dlouho neviděla. Setkání bylo pro mě třešničkou na dortu celého večera a mohla jsem spokojeně odjet domů.

Závěrem bych chtěla poděkovat Conspiracy za uspořádání tohoto koncertu a vyzvat tímto vás všechny, ať chodíte na koncerty co nejvíce, jelikož to jsou zážitky na celý život.

Články autora Kate

14.4.2011: Cancer Bats , Cruel Hand, Vera Cruz; Praha 007

Ve čtvrtek 14.4.  se do pražské 007 na Strahově sjeli lidé z celé republiky, kteří se přijeli podívat na kanadské dřevorubce Cancer Bats.…

Runaway My Son

Runaway My Son je křesťanská, rodinná kapela z Milovic u Prahy, která hraje post-hardcore. Frontmankou je krásná zpěvačka Janette a nejenom proto…