Reportáže
AERODROME, DEN 2.: COREY TAYLOR JE BŮH
Přejít na obsah

AERODROME, DEN 2.: COREY TAYLOR JE BŮH

Druhý den Aerodromu se nesl v lepší náladě zejména díky slunečnému počasí. Ruku v ruce s ním ale vyvstaly na povrch některé problémy areálu, mezi které patří například nedostatek krytých míst, přestřelená cena obyčejné vody, dokonce včera začal haprovat i časový harmonogram, a to už od samotného programu...

To se bohužel podepsalo na koncertu Being As An Ocean, jejichž atmosferický post-hardcore kazil housovej DJ set dvojice Ofenbach znějící z vedlejší hlavní stage. Fail. I tak nás zasvěcené vystoupení kalifornských BAAO pohltilo, a to zejména díky Joelovi. Ten neváhal seskočit z pódia a vrhnout se mezi lidi v předních řadách, kde emotivní skladby prožívali všichni společně. Intimitu BAAO velké pódium roztříštilo, cítit byla skutečně jen v malém prostoru před stagí. Když jste si představili, že se tohle celý odehrává spíš v klubu s o třídu lepším zvukem, mohli jste prožívat malou nirvanu.

Silverstein přinesli, podobně jako ve čtvrtek Underoath, další flashback do let, kdy naše hlavy zdobily černý patky. Nic víc jsme ale nedostali. Pánové se zapomněli někde v roce 2005 a v týhle časový bublině si to na stagi hrozně užívali. Běhali sem a tam, jako by jim bylo dvacet a skalní fans pochopitelně s nimi. V pitu byl i o dost lepší zvuk než venku, kdo znal tvorbu a strávil vystoupení právě tam, nejspíš si to parádně užil. Proč ne, jsme s tím vlastně v pohodě, ale na velké stagi to pro nás bylo přeci jen málo.

Naopak You Me At Six se podařilo v tu dobu poněkud zatuhlou krev v žilách většiny přihlížejících rozproudit a vrátit punc metalové stagi, která včera sváděla nelehký boj o diváky s vedlejší popovou štací. Sehraná kapela bodovala na celé čáře jak starými tak novými věcmi. Pánem situace se stal zpěvák a frontman Josh Franceschi. Ten měl včera vyloženě drzou chvilku, už od prvních momentů provokoval diváky, stage kameramany i své kapelní kolegy, nejrůznějšími posunky a pokřiky pak vybízel všechny ke spolupráci, tanci, pogu, zvedání rukou, a i když třeba párkrát vynechal zpěv, vždycky mu to u lidí prošlo! Jakmile se totiž do mikrofonu zas opřel, nenechal nikoho na pochybách, že neumí zpívat. Opak je pravdou! O tom, jak měl celou show pod kontrolou, přesvědčil všechny svým závěrečným kouskem, kdy na okamžik zmizel z pódia, aby se objevil přímo upřostřed pitu a vyhajpoval fanoušky k závěrečnému křepčení při posledním tracku Bite My Tongue, přičemž v něm sám pobíhal s mikrofonem. Tomu už chyběl snad jen ten Oli Sykes! Btw, v lednu prej YMAS přijedou zase!

Pak jsme si samozřejmě museli odskočit na Óčko Truck na naše domácí lásky John Wolfhooker. Holubi, sami asi překvapení tím, kolik lidí si je přišlo poslechnout, náramně rozhejbali zaplněný prostor před kamionem. Opět skvělý výkon všech členů, sympatické vystupování, perfektní zvuk a setlist protkaný těmi největšími peckami. Měli jsme skvělou příležitost si uvědomit, kolik jich už vlastně mají. Wlkokurwy, jste dobrý a my vám nepřestaneme držet palce!

Tady na Aerodromu je sice ženských dost, ale asi žádná z nich by na nás nezakřičela tak jako Elizabeth "Lzzy" Hale. S kytarou a neuvěřitelným hlasovým rozsahem zlákala nejednoho ogara a děvčicu. Dobře provedený moderní heavík! Halestorm mají po včerejšku speciální místo ve festivalový vzpomínce, ačkoli nespadají do našeho běžnýho okruhu corových zájmů. Jestli jste chalani hledali pořádnou babu na platonický rande, včera jste měli příležitost!

Stone Sour? Rock'n'roll, motherfucker! Kapela, která se nebere zbytečně vážně, umí kurva hrát a jejím frontmanem je Corey Taylor. Tahle kombinace nemůže skončit jinak, než parádní záležitostí! Any ty konfety, jiskřivé fontány a obří nafukovací panáci, které z náme z klipu Fabuless, tentokrát nepůsobili samoúčelně. Tklivé skladby Through Glass nebo Bother zazpíval Corey procítěně, ohnivější věci zascreamoval náramně! Precizní muzikanti, kteří jsou navíc neúnavní až do konce! Pecka, ke které nemáme co dodat. Snad jen: mohlo to být víc nahlas!

PS. Lana stála za prd, vyhozený prachy za nudnou "ne-podívanou" s tunou playbacku a pouštěnými diváckými aplausy... LOL.

Text: Jiří Popelka, Matty Vaněk
Foto: Mejra Drkal

Články autora COREMUSIC

IMPERICON NEVER SAY DIE TOUR 2018: Dobrý, ale...

Letošní NSD ve Stormu? Fajn večírek, kterej ale měl jeden velkej háček. Možná tušíte jakej. Čtěte náš report!Thousand Below nastupují…

Death metal na Melodce v režii ​DECAPITATED

DECAPITATED (PL) a spol – středa 7.11.2018 – Brno – MelodkaSkvělé (nejen) deathmetalové akce se poslední dobou v brněnské Melodce množí…