Reportáže
AERODROME, DEN 1.: CJ MCMAHON FEAT. TOMMY CASH, OHNIVÍ PARKWAY & DÉŠŤ
Přejít na obsah

AERODROME, DEN 1.: CJ MCMAHON FEAT. TOMMY CASH, OHNIVÍ PARKWAY & DÉŠŤ

"Maminko, tatínku, píšu vám z Týnce, je to tady strašný, přijeďte..." Tak takhle naštěstí začínat nemusíme. I přes malý počáteční chaos, neinformovanost crew, déšť a v odpoledních hodinách poměrně nízký počet návštěvníků v areálu nakonec úvodní den Aerodrome Festivalu zachránily kapely. Takřka žádný z vystupujících, kterého jsme si vyhlédli, nás vysloveně nezklamal.

Crossfaith to hned na začátek neměli jednoduchý. Ale kdo jinej než pětice vyhajpovaných Japonců hrající výbušnej metalcore s prodigy-like elektrem by měla zahájit program na metalový stagi. Skvělá volba k rozhejbání prvních několika stovek festivalových nadšenců, kteří rozjeli moshe i za nepříjemnýho počasí. Festivalová bahnoparty hned u první kapely! Crossfaith to zandali na jedničku.

Thy Art Is Murder, aka nejtvrdší kapela v multižánrovým line-upu Aerodromu, vzbuzovala nadšení u metaláků a obavy u popařů. Ukázalo se, že se očekávání se vyplnila na obou stranách. Australští průkopníci deathcoru (ačkoli to neradi slyší) vyvrhli do areálu 666 zdvižených prostředníčků! Set plný nekompromisního zla, CJův sauronský řev, breakdowny, který trhaly gumy od trenek. Tohle muselo fanoušky Wize Khalify pořádně nasrat, tudíž satanova mise splněna. PS. Tommy Cash nás trochu zklamal, ale musíme mu poděkovat za to, jak navnadil CJe, kterej si jeho slav rap asi dost vychutnal. Text "Pussy, money, weed" výborně zakomponoval na konec závěrečné Reign of Darkness. P.S. 2, CJ se taky naučil nové slovo: Piča.

PVRIS byla fajn pohodička. Pár nepřesných tónů z úst charismatické Lindsey by se tam sice našlo, ale to jí odpustíme, protože set příjemně odsejpal. Tahle kapela má solidně našlápnuto stát se halovou senzací.

Tak dlouho jsme na ně čekali! Underoath byl jeden velký návrat do emo mládí. Když floridští vletěli na pódium jako šestice roztočených káč, bylo nám zase patnáct. I přes nepříliš vydařený zvuk jsme rozpoznávali klasický pecky ze starších alb. Dost nás ale potěšilo, že songy z nový desky naživo fungovaly výborně. Všech šest pánů nechalo na pódiu úplně všechno, doslova. Spencer Chamberlain se nám během show i trochu poblinkal. Tak doufáme, že na příští zvracení nebudeme muset čekat dalších osm let!

Přišel čas na velká jména. Bullet For My Valentine předvedli profesionální výkon, kterému snad nebylo co vytknout, snad jen to, že někoho mohly přeci jen trochu podobné skladby po chvíli nudit, ale to je otázka vkusu. Pochválit musíme výborného basáka a druhého vokalistu Jamie Mathias, který zpíval a screamoval bravurně, perfektně pomáhal hlavnímu zpěvákovi Matthewovi Tuckovi, který si tak mohl chvílemi oddychnout. Celému vystoupení dominoval zvuk, kterej byl tight jako prase. Nový songy rohodně nebyly slabým článkem setlistu, naopak taková Letting You Go byla jeho vrcholem. Můžeme se tak těšit na jejich nově oznámený listopadový koncert ve Fóru Karlín!

Na hodnocení koncertu headlinerů večera Parkway Drive se s kolegy neshodneme. Zatímco někteří z nás měli z hodinu a čtvrt dlouhého setu mokrý trenky, druzí vystoupení málem označili za cirkus. Opulentní áčková show, kde nechyběly ohně, petardy, pyrotechnika, zdvihací plošiny a pověstná otáčivá konstrukce pro bubeníka, uhranula v tu dobu už velmi dobře zaplněný prostor před druhou hlavní stagí. Nové songy, při kterých jste si mohli pohrozit pěstí a paroháčem do vzduchu, však přeci jen malinko zaostávaly nad nářezem z let minulých. Holt když se rozjede Karma nebo Wild Eyes, nemusí Winston nikoho pobízet a circle pit se roztočí sám. Jakkoli se rozcházíme v názoru na pódiovou show, která byla buď za a) senzační nebo za b) megalomanská a místy přehnaná a zbytečná, konec koncertu nám přišel všem dost cool. Při posledním úderu do bicích a kytar sjela zeshora obří plachta s únorovým datem příštího koncertu Pakrway Drive. What a way to announce the show!

První den Aerodromu je za námi, druhý den se rozjíždí. Dneska by nemělo pršet a pokud opravdu přijede i Corey Taylor, bude to fajn.

Text: Jiří Popelka, Matty Vaněk
Foto: Mejra Drkal

Články autora COREMUSIC

IMPERICON NEVER SAY DIE TOUR 2018: Dobrý, ale...

Letošní NSD ve Stormu? Fajn večírek, kterej ale měl jeden velkej háček. Možná tušíte jakej. Čtěte náš report!Thousand Below nastupují…

Death metal na Melodce v režii ​DECAPITATED

DECAPITATED (PL) a spol – středa 7.11.2018 – Brno – MelodkaSkvělé (nejen) deathmetalové akce se poslední dobou v brněnské Melodce množí…