Reportáže
Archspire přivezli do Brna porci vyspělého death metalu
Přejít na obsah

Archspire přivezli do Brna porci vyspělého death metalu

Pondělí 3. 12. 2018 – Brno – Melodka

REVOCATION (USA), ARCHSPIRE (CAN), SOREPTION (SWE), RIVERS OF NIHIL (USA)

Z brněnské Melodky se pomalu ale jistě stává moravský metalový klub č. 1. Další skvělá sestava se sem sjela začátkem letošního prosince. Na pondělí se mohla akce pyšnit skvělou návštěvností, krom známých moravských ksichtů sem dojely zapařit dokonce známé„undergroundové“ osobnosti z Prahy či Slovenska.

První kapelou byli Amíci RIVERS OF NIHIL, kteří začali přesně dle časového plánu, a už na ně se sál pořádně zaplnil a fans hned od začátku vytvořili skvělou atmosféru. Jak jsme již u tohoto klubu zvyklí, zvuk brutální, ale čitelný. RIVERS OF NIHIL mají očividně u nás již docela slušné jméno, o čemž svědčila mohutná podpora fans, kotel se hned od začátku opravdu rozjel na plné obrátky. Death metalové podání této bandy je poměrně specifické, nejedná se o žádný ultra brutal či mega rychlost, spíš je to sázka na melodie a nálady. Už z desek zní kapela zajímavě a originálně, naživo to vtáhlo ještě víc. Škoda jen, že s nima nebyl jejich saxofonista a taky že dostali tak krátký čas na hraní. No a taky zamrzelo, že nezahráli song „Where Owls Know My Name“, ke kterému mají hodně ulítlý a veselý klip. Už jen z toho je poznat, že týpci jsou naprostí pohodáři.

Druhou bandou večera byli SOREPTION ze Švédska, pro mě osobně velká neznámá. Zde se sázelo hlavně na rychlost a techniku. Z počátku překvapil takový podivný „dřevní“ zvuk, ale postupně jsem si na to zvykl. Musím zmínit zpěváka, který byl kus chlapa, prostě severský dřevorubec jak poleno (jako by se všechno kolem této kapely motalo kolem dřeva :)), ten když zařval, zdi Melodky se pořádně zatřásly. Postupem času mi ovšem začaly jednotlivé songy tak nějak splývat dokupy a celkový dojem z jejich vystoupení zapadl spíše jen do lepšího průměru. Taky z reakcí fans jsem měl pocit, že předchozí RIVERS OF NIHIL bavili o něco málo víc.

Po SOREPTION se ovšem na pódiu chystá kanadská bruska ARCHSPIRE, na kterou myslím tento večer přišla většina fans. Tato megatechnická hydra spustila hned od začátku neskutečnou smršť, leč první song byl zvukově rozpačitý. Přeci jen nazvučit tyhle borce asi nebude žádná prdel. Naštěstí se to během chvilky zlepšilo až do klasického „melodkovského“ brutálního a čitelného soundu. Borci na pódiu se okamžitě začali předhánět v technických finesách – sóla na basu (uff, neskutečné….a to měl basák „jen“ 6 strun ) parádní kytarové výjezdy a prstolamy, nasypané bicí a do toho zpěvák se vzezřením malinko alá Serj z SOTD spustil svůj štěkot – jeho kadence frázování je obdivuhodná a na death metalovém poli poměrně unikátní (a to sem v tomto ranku pohybují stovky skvělých a originálních zpěváků). Zkrátka každý ze zúčastněných předvedl 200% výkon a ukázal, že ve svém „oboru“ patří do první ligy. Pobavila představovačka jednotlivých členů, Kanaďani budou asi dost v pohodě typani s velkým smyslem pro humor. Pod pódiem se mezitím spustil neuvěřitelnej kotel, vidět pařit ve druhé řadě pana Haže aneb Jarina z Prahe je zážitek na celý život :). No ale zážitkem na celý život byl hlavně koncert ARCHSPIRE, který prostě neměl chybu a ani na chvíli nepolevil ve svých technických ódách na dokonalost (skoro až onaniích), neskutečné, kolik se v takové rychlosti dá stihnout věcí – ať už na bicí, kytary, basu nebo hrdlo. Nebyl to ovšem jen sypec, ARCHSPIRE mají ve své muzice i spoustu pomalých rozjezdů a melodických vyhrávek a právě tato kombinace je dělá tak originálními a technicky zkrátka nedostižnými. Neznám asi kapelu, která by na mě po technické (zároveň i brutální) stránce udělala takový dojem. Melodka prostě zažila další neuvěřitelnou jízdu a že jich už letos bylo!

Po neskutečném zážitku v podání Kanaďanů jsem měl obavu, jak se s tím vypořádá headliner této tour REVOCATION. Bohužel mé obavy se naplnily. Nic proti této bandě, ale já moc nechápu, proč je tak populární a hlavně, proč na tomto turné byli REVOCATION coby headliner. Spousta lidí teď se mnou asi nebude souhlasit, ale za poslední měsíc je to už 3. případ podivně zvoleného headlinera – jmenovitě PATHOLOGY vs PYREXIA a ABORTED vs CRYPTOPSY. Jenomže jak brutalíci z Ameriky PATHOLOGY, tak belgičtí goremistři ABORTED se s touto těžkou rolí popasovali více než statečně, u REVOCATION se to říct nedá. Nepříliš originální a zajímavá muzika, nic neříkající old school zpěv, průměrná pódiovka…nic, co by mohlo pořádně chytit za koule a dalo důvod stát pod pódiem s otevřenou hubou (jak tomu bylo po většinu času, kdy hrála předchozí pecka). Chyběla tam prostě rychlost, technika, drajv, cokoliv svojského.

Krom jistého zklamání z headlinera jsem si i tak z klubu odvezl jeden z největších koncertních zážitků letošního roku, za což patří velké díky pořadatelům!

Články autora COREMUSIC

Death metalová a deathcorová petelice v únoru ve Vopici

Co se týče koncertů, příští rok se opravdu utrhneme ze řetězu. Ohlášena je již spousta velkých jmen, ale i kupa chutných žánrových jednohubek.…

Blackout Problems v Rock Café? Adepti na koncert roku!

Dost sem uvažovala nad tim, jak podat tuhle reportáž, aby byla stručná, jasná a bez nějakých přehnaných emočních výplodů. Nakonec sem došla…