Reportáže
Deathcorová Chmelnice
Přejít na obsah

Deathcorová Chmelnice

THY ART IS MURDER (AUS), AFTER THE BURIAL (USA), OCEANO (USA), JUSTICE FOR THE DAMNED (AUS)

18. 10. 2017 / PRAHA / NOVÁ CHMELNICE

Skvělá deathcorová sestava zavítala ve středu 18. 10. 2017 do Prahy. Po bok geniálních Australanů THY ART IS MURDER (coby pochopitelný headliner) se přidaly dvě sebranky z Ameriky a jedna další z Austrálie. Návštěva „Thy Artů“ naši republiky byl dobrý důvod udělat si z Brna výlet.

V půl 8 celou akci otvírají australští JUSTICE FOR THE DAMNED. Neznámá to banda, která na scéně nefunguje moc dlouho, což je konečně patrné z věkového průměru jejich členů. Zahráli poměrně slušný deathcore/metal, sem tam sypačky, občas melodičtější pasáže a samozřejmě nemohly chybět ani krkolomné break downy. Zvuk se při první kapele ještě docela hledal, což se naštěstí v průběhu večera spravilo. Na to, že se jednalo o první kapelu, byl sál už poměrně slušně zaplněný a dokonce fans už při průběhu setu provozovali klasické kolečko a navíc se našlo i několik deathcorových „plavců“ :). Klobouk dolů před (na moje poměry) mladým obecenstvem, které parádně podpořilo všechny kapely večera, mosh pit a hlasitý potlesk byl samozřejmou součástí každého songu. Staří „true metal“ fans by se od mlaďochů mohli mnohému přiučit…

Jako druzí v pořadí se představili OCEANO z amerického Illinois. Určitě známější seskupení, vždyť jejich počátky se datují k roku 2006 a na kontě mají už 5 dlouhohrajících desek, ta poslední s názvem „Revelation“ vyšla teprve nedávno a sklízí poměrně pozitivní ohlasy. Jejich čistokrevný deathcore je postavený na brutálních zasekaných break downech střídajících se se sypačkama. Trošku jako kdyby Emmure začali hrát i sypačky a malinko ještě přitvrdili. Vokál Adama Warrena je kapitola sama o sobě, střídá ječáky i growly, které snad vychází ze samotného záhrobí. Mezi songama zpěvák hodně komunikoval s lidma, v čemž pokračoval i po skončení jejich setu, kdy se na baru fotil, kecal a popíjel s nemalým počtem fans, prostě pohodvý týpek a frontman, jak má být. Oceano pro tento večer nastavili laťku kurevsky vysoko, fans pod pódiem byli jak utržení ze řetězu a víc jak půlka sálu byla neustále v pohybu. Bravo, takto má vypadat 100% death core představení!

Po Oceano to rozbalili AFTER THE BURIAL z Minnesoty. Tato kapela rozdělila příchozí fans na dva tábory – na ty, kteří tento večer přišli hlavně kvůli nim a na ty, kteří se při jejich setu spíše věnovali alko-radovánkám, případně pokecu se známýma venku. Já se zařadil do druhé skupiny. After the Burial mě zkrátka moc neoslovili, na rozdíl od početné skupiny fans, kteří to pod i na pódiu rozbalili opravdu slušně a většina sálu byla opět v pohybu. Musím ovšem uznat, že progresivní pasáže měly co do sebe (místy jako bych snad zaslechl samotné bohy progrese Meshuggah). Progrese ovšem často střídaly na mě až moc melodické metalcorové kytary, které jdou tak trochu mimo mě. Ale každý nemůže poslouchat vše a jejich opravdoví fans si do syta přišli na své, After the Burial bezpochyby předvedli skvělou show se skvělým zvukem.

V 10 večer měli přijít na řadu headlineři, na které se určitě nedočkavě těšila drtivá většina návštěvníků. Bohužel zvukovka se protáhla na dobrých 45 minut, moc jsem nepochopil, jestli šlo o technický problém, nebo nás THY ART IS MURDER chtěli jen co nejvíce napnout (což se jim ostatně podařilo) – v každém případě takovéto průtahy si může dovolit snad jen Helenka Vondráčková nebo bratři Cavalerovci :). Po opravdu dlouhém čekání a několika techno sračkových válech (těžko říct, zda zvukařem puštěných záměrně) jsme se konečně dočkali! Momentálně asi nejlepší DC banda to hned z počátku rozbalila pěkně od podlahy – zabijácký zvuk i světla, staronový zpěvák „CJ“ (jehož jméno bylo fanouškama několikrát vyvoláváno) v kapuci a přesně pod obrovským svítícím pentagramem…až měl člověk pocit, že Satan opravdu existuje (a dokonce je blíž, než bychom si kdy pomysleli:)). Téměř hodinový set se skládal především z novinkového CD „Dear Desolution“, které u mě osobně aspiruje na desku roku. Nezapomnělo se však ani na další pecky z předchozích alb a coby přídavek samozřejmě zazněla hymna „Reign of Darkness“ z desky „Hate“. To už byl celý sál prakticky jeden kotel, takovéto hromadné pogo jsem už opravdu dlouho neviděl, roztancovat téměř celý klub se opravdu jen tak někomu nepovede. Teplota v sále se v průběhu setu nebezpečně zvyšovala, až se ke konci už skoro nedalo dýchat a ze stropu začala kapat voda (mimochodem, i na záchodě to po skončení koncertu bylo jak v sauně)! Tomu se říká, když to v kotli doslova vře :). Charismatický řvoun „CJ“ (děkujme Bohu/Satanu nebo komu chcete za to, že se do kapely vrátil!!!) si nemohl atmosféry v sále nevšimnout a povzbuzoval fans ještě k většímu šílenství. K setu Thy Art si ovšem neodpustím jedno rýpnutí – oba kytaristi a basák vypadali, že je to moc nebaví a téměř se nepohnuli z místa – možná byli unavení, těžko říct, „CJ“ mluvil něco o „vodka night“, tak možná i tam byl zakopán pes :). Na druhou stranu musím uznat, že pokud kapela hraje tak skvělou a chytlavou muziku (okořeněnou temnýma až blackovýma pasážema), nepotřebuje zas tolik pohybu na pódiu, aby se fans rozpohybovali pod ním. Některé jejich chytlavé pasáže (a tím nemyslím jen jejich pověstné breakdowny) by snad roztancovaly i mrtvého.

I přes některé „mouchy“ převládla naprostá spokojenost, zkrátka další z koncertů, na který se jen tak nezapomíná.Skvělý deathcorový večírek končí, teď ještě utřít pot, usušit triko, nakopat ožralce do auta a po cestě dopít zbytek piv.

FOTO: xMartinezz Photographyx

Články autora COREMUSIC

​Stěny Rock Café rozezněl aplaus na kapelu The Snuff!

Sobotní večer jsme opět strávili na koncertě, tentokrát v Rock Café, kde to zandávali The Snuff, Leander Kills, Tenside a Abyss, Watching Me.Večer…

Impericon Never Say Die! Tour 2017 - Praha

Letošní Impericon Never Say Die! Tour se konalo v neděli 12. 11. 2017 v pražském klubu Storm. Jak už jsme u NSD zvyklí, i tentokrát se jednalo…