Reportáže
Gaahls Wyrd magicky uhranuli pražské Futurum
Přejít na obsah

Gaahls Wyrd magicky uhranuli pražské Futurum

Stále chladnější a syrovější větry včera do pražského Futura zavály black metalové trio Gaahls Wyrd, Saor a Gaerea, které celé osazenstvo na chvíli ponořilo do různých druhů metalové temnoty.|

Do klubu vklouzávám krátce po začátku portugalských Gaerea, kde mě překvapuje množství davu a snažím se procpat co nejvíce dopředu, abych viděla, co se na pódiu odehrává a slyšela celistvý zvuk. Nakonec jsem spokojená asi se šestou řadou a ponořuju se do rychlého, moderně laděného black metalu. Tváře kapely jsou mi neznámé, jelikož jsou zakryty černou kuklou ozdobenou směsicí znaků, jejich hudební výraz se mi však líbí. Svižné a moderní pojetí blacku dokreslují ne zcela obvyklé vokály, které bych možná očekávala v nějakém blackened deathcoru, ale o to více se kapela vyhraňuje vůči jiným. A mě jejich vystoupení baví, velmi rychle mě celá mašinerie pohltí, stejně jako zpěváka svíjejícího se v zajetí tíživých a chaotických riffů.


Jako druzí ovládnou pódium skotští Saor, na které jsem se opravdu těšila, jelikož je mi jejich nové album opravdu po chuti. Zpočátku jsem nadšená a užívám si melodie starověké Británie zmixované s údernými, melodickými riffy a štěkavým vokálem. Kapela si však mou pozornost nedokáže udržet během celé show a moje nálada s postupujícím časem upadá. Mám pocit, že Saor nepředveli nic, čím by posluchače dokázali strhnout, ale možná to také bylo mým rozpoložením, kdy jsem toužila po trošku temnější náloži a veselé tóny, kterých je hudba Saor plná, mě vytrhávaly z celkové atmosféry.


To pravé ořechové a nejvíce očekávané pak přichází s Gaahls Wyrd. Hned od prvního tónu, kdy zaznívá skladba „Ghost Invited“, jsem chycena v pasti meditativního, ale zároveň syrového blacku, uhranutá charismatem sršícím z Gaahla. Salva zvuku linoucí se z pódia je připravena svým chladem obejmout každého, kdo naslouchá. Postupně se dostávám do tranzu, s tendencí zavírat oči a nechávat se unášet úplně kamsi jinam. Obdivuji Gaahlovi vokály, kdy se od klasického blackového skřekotu dokáže dostat do čistých poloh, které se pohybují buď v rezonujících šamanských hloubkách, nebo ve vysoce vytáhnutých křicích. Jeho stage presence je mystická, ale zároveň plná klidu vyvěrajícího z tajemných hloubek norských propastí. Gaahl je jednoduše sám sebou, jeho osobnost i muzikální umění slepuje celý projekt dokonale dohromady. A i když dokáže působit chladně, až děsivě, nemá problém si s fanoušky podávat ruce a projevovat tak i jakousi vřelost a vděk. Během celé show zaznívají i skladby od předchozích Gaahlových projektů Godseed a Gorgoroth, které se do celého reportoáru bezvadně hodí a okořeňují ho celistvostí Gaahlovi tvroby.


Text: Vendy Jobová

Články autora COREMUSIC

Palaye Royale umí být víc než jen teenage guilty pleasure, na Výstavišti byli výborní!

Když Palaye Royale řádí v Praze, nemůžeme u toho chybět. Jejich včerejší koncert v Malé sportovní hale jsme si tedy nenechali ujít. A nebyli…

Heaven Shall Burn s sebou do Fóra Karlín přivezou kvalitní support!

Dobře známí němečtí deathcoristé Heaven Shall Burn se vracejí na pódia. Hned z kraje nového roku vyrážejí na evropské turné a jako support…