V podvečer 8. listopadu hostila grandiózní hala Gasometer ve Vídni jednu ze zastávek Eastpak Antidote Tour 2011. Tato hudební šnůřa o dvaceti třech koncertech se pohybuje především po Evropě. O velké kvalitě kapel a pořadatelské organizaci zajisté hovoří již několik akcí vyprodaných i několik týdnů dopředu. Jde vidět, že core koncerty se těší stále větší oblibě. No ale abychom se už dostali k samotné akci.
První na pódium vystoupala kanadská pětice Living with Lions, která je známá pro své kontroverzní vydání desky Holy Shit, díky níž obdrželi několik ran ze stran kritiky amerických i kanadských médií. To však nic nemění na tom, že se své první pozice zhostili se vší vervou a začali to ládovat do převážně rakouského osazenstva. Zlí jazykové tvrdí, že jdou pouze ve šlépějích jejich krajanů A Day to Remember, kteří měli vystoupit později toho večera. Dle mého se však už podstatně odlišují zpěvovým výrazem frontmana Stuarta Rosse. Nicméně šlo vidět, že zkušenosti z velkých prken stále ještě sbírají, takže se jim dostalo i jemně mdlé odezvy.
To už si mezitím ale masa lidí před pódiem pořádně zavazovala tkaničky, aby čirou náhodou neupadli v bezhlavém cirle pitu vlastní vinou. Jasným důvodem pro to byl nástup dalšího supportu The Ghost Inside, kteří ví, jak rozproudit své publikum pořádně energickou hardcore ‘‘sypačkou‘‘. A v tomto duchu se odvíjel i zbytek jejich vystoupení. O poznání lepší zvuk přispěl k navození atmosféry, jež nechala malokterého spoceného mladíka, vyžívajícího se v bezhlávem máchání rukou kolem sebe, chladným. Což o to, i některé slečny se nebáli zapojit do tance a připustit si dav k tělu. Jestli dobrovolně, to je už otázkou. Snad ani nemůžou nezaznít pecky jako Chrono nebo Unspoken. V hale značně přituhuje a návštěvy občerstvovacích stanic jsou v plném proudu.
Dost bylo řečí. Pro mě přichází špička večera, a tou je kapela August Burns Red z Pensylvánie. Jako mnoho předešlých koncertů zahajují peckou Composure z alba Messengers, které se stalo jedním z milníků jejich hudební kariéry a položilo snad ty nejpevnější základy pro pozdější placku Constellations. Vřele doporučuji. Masa jejich stoupenců se nenechala čekat a průběžně skákala v duchu polyrytmických breakdownů, pro které je tato kapela zvlášt oblíbená. Ač jsem fotil, tak jsem prostě nemohl nečinně přihlížet a musel jsem tuto záležitost ochutnat na vlastní kůži. Ten kdo nevěřil, že na nahrávce skutečně hraje na bicí Matt Greiner, byl přesvědčen. Ovšem i u tak precizního hráče šlo zaznamenat pár pochybení. To však nezměnilo nic na tom, že je v kapele nosným prvkem a svým drivem, který do hraní dává, posouvá celou kapelu téměř k dokonalosti. Ačkoliv je kapela křesťansky založena, vůbec nepůsobí dojmem, že by svou ideologii někomu podsouvala jakkoliv násilnou formou. ,,Naprosto respektuji cestu lidí kolem sebe, ze smýšlení druhých se můžeme lecčemu přiučit‘‘, řekl v jednom z rozhovorů M. Greiner. Bylo by úsměvné, kdyby v backstage vznikla nějaká duchovní osvěta mezi ABR a Living with Lions, kteří svůj názor na Svatou knihu prezentují dost jasně.
Ve všech bodech splnili svou úlohu A Day to Remember, kteří byli headlineři večera. Schovávali se pod velkou neprůhlednou oponou až do těsného začátku jejich vystoupení. Znáte to, jak zhasnou světla a spustí se řev a jásot fanoušků, kteří jsou plni očekávání. Tak nějak to na místě vypadalo. Následuje výbuch a konfety letí vzduchem - o luxusní vizualní efekty tedy opravdu není nouze. Zpěvák Jeremy McKinnon, který uprostřed setu leze do zorbingové koule, aby se doslova ‘’prošel’’ po davu není vyjímkou. S přehledem odzpívané věci z posledního alba What Seperates Me from You jsou velmi dobře vítány. Po mém boku není snad nikdo, kdo by neznal slova písně All I Want, k niž banda natočila klip, kde se objeví hned několik známých tváří z core scény. Jedním z přídavků se stává i akustický song If it Means a Lot To You, který je perfektní tečkou za celým večerem. Kapela je zkrátka na vrcholu a nevypadá to, že by se z něj chystali v blízké době slézt.
To jsou tedy mé dojmy z večera ve Vídni. Opravdu den, na který hned tak nezapomenu. Pravý “A Day to Remember“.
