V sobotní podvečer jsem si říkal, že netřeba dřepět doma na zadku, a proto jsem se rozhodl vyrazit do nedalekého plzeňského divadla Pod Lampou, kde se 26.11, konala akce, na které předvedli svůj hudební um kapelky Wave Goodbye, Kiss the Sun a Attic Vanity. Z počátku v klubu vládla nejistota, bylo málo návštěvníků, nálada zde panovala všelijaká a já jsem tápal, jak to celé asi dopadne. HA! ZMĚNA. Lidé se postupně začali objevovat – sice to nějakou dobu trvalo (zřejmě důsledek pátečních kaleb) a kapely pocítili, že jde do tuhého.
Jako první se zde předvedli mladíci Kiss the Sun z chomutovských končin, na které jsem byl poměrně zvědavý. Chlapci předvedli poměrně energickou show, z jejich nadšení pro tvorbu bylo vidět, že asi to slunce fakt políbili. Směska metalcore/deathcore/HC je v dnešní době ničím nepřekvapující a jejich sound, ten neurazil ale ani nepotěšil. Kluci působili odhodlaně, což je určitě v tomto kumštu potřeba! Jak to bejvá u kapel, které mají „čest“ otvírat show, publikum bylo nesvé, postávalo a jen si libovalo kvalitního hudebního zážitku nad otevřeným pivánkem.
Jak rychle první kapela přišla, tak i odešla, a Plzeň poctili liberečtí kaliči a šoumeni Attic Vanity, kteří na scéně jsou už nějaký pátek a lidem do slechů servírují poctivý domácí hardcore šmrnclej elektronikou. Chlapci jsou opravdu zábavná sebranka a je vidět, že na stagy jsou jako ryba ve vodě. Předvedli slušný výkon, nebáli se hrábnout do strun a ukázat, že mají rádi jak svojí tvorbu, tak i decentně rozhýbané publikum. Jejich show jsem si užíval a hledáček našeho fotografa jakbysmet. Takže jak by řekl pan Facebook – to se mi líbí. Show skončila, lidé se docela radostně usmívali a kapela se uráčila uvolnit prostor našim místním domorodcům Wave Goodbye.
Právě tahle banda je úhledně poskládaná z již nefungující plzeňské kapely The Megan Shore a libuje si v poctivě umletém hardcoru. Kluci nastoupili s vervou, tak jak jsou zvyklá, a začli nekompromisně sázet poměrně krátký set. Atmosféra zhoustla a kdo měl chuť, trsnul si a/nebo jen tak rozhazoval rukama. Hudební stránka věci byla poměrně zmáknutá a bylo také vidět, že na sobě kluci dřou, chtějí něco dokázat a né se jen plácat na místě a stěžovat si. Kapela působila sehraně – pánové si prostě rozumí, občas i zavtipkovali s publikem a jejich lidský přístup byl zkrátka velmi vkusný. Rozhodně jsem si show užil a rád bych, aby se kluci drželi dál svých zbraní.
Co naplat – s Wave Goodbye jsme i my v Lampě zamávali na dobrou noc a s poměrně spokojeným výrazem na tváři a nějakou tou promilí v krvi vyrazili na afterparty s kapelama, což je už absolutně jiný příběh. Divadlo Pod Lampou mělo dle mého názoru opravdu vkusnou výplň sobotní zimní šedi a ten, kdo nebyl, čuměl na bednu anebo se dávil dávkou svého péčka, určitě prohloupil, protože za 70 Kč to bylo opravdu hodně muziky za málo peněz, a to, že Lampa nebyla úplně narvaná k zbláznění, jen dodala na feelingu. Více takových akcí, více spokojenosti. Fotoreport je samozřejmost!
