Reportáže
Josefstadt: Ročník, který zahnal i samotnou bouři!
Přejít na obsah

Josefstadt: Ročník, který zahnal i samotnou bouři!

Josefstadt

Už od oznámení prvních kapel bylo jasné, že pořadatelé berou omezení spíše jako výzvu než jako překážku. Kromě nižšího počtu návštěvníků a menšího areálu tak člověk změnu oproti klasické verzi Brutal Assaultu skoro nepocítil.


Festival otvírala česká partička z Litoměřic – Anime Torment. Úctyhodný výkon, který pomalu rozhýbal první fanoušky pod stagí. Být rozehřátý rozhodně přišlo vhod na druhou kapelu a to holandské Distant. Tahle sebranka se už letos předvedla na Fajtfestu a jejich vystoupení na Josefstadtu nezůstalo o nic pozadu. Spousta českých a slovenských fanoušků bude určitě znát i vedlejší projekt zpěváka Alana – Tatrofka 200025000. Celkově myslím, že k jejich setu není potřeba říkat víc, než že tenhle downtempo deathore byla prostě řádná sypačka na kterou se nejednomu z mosherů splašila kladiva.

Po řádném moshi přišel čas na víc headbangu a to na Rakouské Harakiri For The Sky. Vystoupení rakouské kapely ze začátku poněkud kazil zvuk, naštěstí se ale během dvou songů pan zvukař polepšil a my si tak mohli užít zajímavou směs post hardcoru a black metalu. Melodické riffy a zoufalý řev zpěváka nahánějí člověku husí kůži. Určitě doporučuji poslechnout si jejich poslední desku z ledna letošního roku s názvem Mære. Po občerstvení nás čekala další kapela ze soupisky Fajtfest a to Decapitated. Na FF předvedli asi nejlepší koncert celého festivalu a na Josefstadtu k tomu neměli daleko. Tahle polská kapela hrající technický death metal se na scéně pohybuje už od roku 96, ale rozhodně jim věk prospívá jako dobrému francouzskému vínu. Je to tvrdý, naprosto precizně technicky zahraný a člověk se u jejich setu ani chvíli nenudí. S příchodem noci pak hlavní stage ovládli Vader. Polská sebranka během jejich dlouholeté kariéry stihla zabrousit do heavy metalu, trash metalu, speed metalu i death metalu. Upřímně se přiznám že do sluchátek sem si Vader pustil možná jednou, ale snad i díky tomu mě jejich set příjemně překvapil a rozhodně sem si ho užil.

Po Vader jsme zkontrolovali také octagon stage a konkrétně kapelu Belzebong. Jak už jejich název napovídá, jedná se o stoner metal. A kvalitní stoner metal. Na to, že tento žánr jde většinou mimo nás, nás Belzebong bavili už od začátku, kdy všichni tři kytaristi pozvedli své nástroje a odhalili nápisy na zadních stranách. “Smoke - or - die”. Krásná oddychovka.
První den zakončovala německá trashová klasika Destruction. Po dlouhém nabitém dni už sem neměl sílu tuhle kapelu dostatečně ocenit a tak zhruba v půlce setu odcházíme do stanu.

Druhý den Josefstadtu pro nás startoval pořádně z ostra s kapelou Teethgrinder. Tahle kapela si zakládá na tom že si snad z každého metalového subžánru něco vypůjčí a vytěží z daného elementu maximum. Grindcore/hardcore/death/black/crust… zdánlivě mišmaš, ale bylo to skvělý!
Asi na žádný jiný kapele sem se nenaběhal víc v circle pitu.
Na odpočinek ale moc času nebylo, protože hned jako další ovládla stage poslední kapela, která se tenhle rok ukázala i na fajťáku a to němci Mental Cruelty. Další řádný deathcore, který pro změnu přimíchává melodické blackmetalové riffy mezi brutální breakdowny. Jednoznačně nejvýraznější je ale na stagi zpěvák Lucca. Dvoumetrový obr ze kterého se linou vskutku neslýchané zvuky i pro otrlé metaláky.


Po nich nastupují na stage český post hardcoristi Skywalker, kteří nám dokazují, proč jsou považováni za špičku žánru nejen u nás.
Aby nebylo odpoledne málo brutální, vrhli se na nás Implore. Aby bylo jasný, že tohle jako bude nářez, tak si zpěvák hned na úvod rozbil hlavu mikrofonem. To co se potom dělo na stagi i pod stagí sem asi v životě neviděl. Black/grindcore/crust směska připomínala tvrdší a šílenější verzi Converge.
Pod stagí se házeli boty, skákalo na hromadu a všelijak podobně rozverně dovádělo, až sem se divil že nikdo nepřišel k úrazu. Zlatým hřebem celého vystoupení byl příchod koně na hradbu nad stagí. Dav v tu ránu zapomněl na kapelu a vzdával holt statnému oři. Šílenství.
Slunce zapadlo. A příroda připravila ideální scenérii pro temnotu od Marduk. Hřmění a blesky bouřky, která jen těsně minula pevnost, dokonale dokreslovaly blackmetalovou smršť na pódiu.

Druhý den pak zakončila švédská deathmetalová skvadra Hypocrisy v čele s Peterem Tägtgrenem, kterého můžeme znát, mimo jiné i z kapel Pain a Lindemann. Únava ovšem i druhý den bere za své a tak opouštíme Hypocrisy v polovině setu.

Poslední festivalový den jsme si šli zaskotačit už hezky od půl 12. SPASM! Česká porngrindová klasika. Nafukovací velryba, míče, toaleťáky a všechno ostatní co k takové grindové tancovačce patří. Jedna z milých tradic brutalu.
Poctivej deathcore nám ze Slovinska přivezli Within Destruction. Věkově asi nejmladší kapela z celého lineupu, ale na jejich vystoupení to nebylo vůbec znát. Bylo to takové příjemné osvěžení. Mezi breakdowny se občas objevila nasamplovaná trapová pasáž což spoustu posluchačů znatelně zmátlo (a nás pobavilo).
Nálepku největšího překvapení festivalu si pak rozhodně zaslouží polská kapela Gruzja. Avantgardní, experimentální (metal?) projekt. Jeden zpěvák je málo. Dva? To je lepší. Ale čtyři jsou ideální. Vlastně vůbec nevím co dál psát… koukněte na youtube, nebudete litovat.

Po nich naskakují rodáci z Polska Azarath. Jejich blackem řizlej death metal nenechává nikoho chladným.
A pak už přišel jednoznačně zlatý hřeb celého Josefstadtu. Projekt francouzského umělce Gautiera Serreho skrz elektronickou hudbu propojuje prvky blacku, symphonic metalu, barokní klasické hudby a dalších žánrů. Igorrr na začátku letošního roku změnil sestavu a přibral do svých řad nového zpěváka, zpěvačku a kytaristu. Celá show byla dokonale propracovaná, hravá, ale i tvrdá a kapela se tak dočkala asi největších ovací z celého festivalu.
Třídenní masáž tvrdé hudby na hlavní stagi pak zakončili polští blackaři Mgla. Od jedné z nejuznávanějších kapel současného black metalu měli všichni velmi vysoká očekávání. Kapelu ale bohužel potopilo ozvučení. Tak snad si spravíme chuť na jejich pražském koncertě, který kapela po začátku koronavirové krize odložila prozatím na neurčito.
Na závěr se sluší poděkovat celému organizačnímu týmu JOSEFSTADTU, resp. Brutal Assaultu, který již tradičně odvedl skvělou práci a my si tak užili něco, co na nás působilo jako plnohodnotný ročník. Děkujeme a příští rok se již vidíme na klasickém Brutalu!

Napsal: Filip Maxa
O sociální sítě se staral: Zbyněk Strnad, Filip Maxa

Články autora Honza Trávníček

REPORTÁŽ / John Wolfhooker Brno vyhlášeno za nejlepší město v historii

Včera 7.9.2021 se konal v brněnské Melodce koncert, který se zapsal do dějin. My jsme na něj vyslali našeho redaktora Michala, který Vám o něm…

FOTOREPORT: Přeceňovaná kapela? To v žádném případě. Jinjer ukázali svou velkolepost v klubu Roxy!

Včerejší koncert Jinjer, Hypno5e a Space Of Variations byl pro mě osobně prvním klubovým koncertem po delší pauze, způsobené covidovými opatřeními…