Reportáže
OUR LAST NIGHT (USA), PALISADES (USA), JOHN WOLFHOOKER (CZ) – Lucerna Music Bar, 16. 5. 2015
Přejít na obsah

OUR LAST NIGHT (USA), PALISADES (USA), JOHN WOLFHOOKER (CZ) – Lucerna Music Bar, 16. 5. 2015

Koncert, který se měl odehrát už v pátek 15. května, se kvůli dosud ne úplně objasněným komplikacím přesunul na sobotu šestnáctého. A už poměrně slušnou řádku dní před samotným uskutečněním se těšil velké přízni fanoušků. Není taky divu, chlapíci z Our Last Night, kteří svou rozmanitou tvorbou zaujmou jak posluchače tvrdší hudby, tak se umí trefit do noty i milovníkům pomalejších citlivějších písní, se mohou pyšnit silnou fanouškovskou základnou téměř po celé Evropě (ne-li už na světě). No a když takovouhle kapelu spojíte s ještě jednou neméně dobrou kapelou zpoza oceánu a kvalitním českým supportem, vznikne vám skvělý hudební zážitek, na který jen tak nezapomenete.

Večer odstartovala československá mladá naděje John Wolfhooker, kterou dle mého názoru není třeba na zatím ještě undergroundovém poli naší hudební scény představovat. Kapela složená z ostřílených muzikantů s bohatými zkušenostmi, která už od prvních chvil má v sobě všechno. Show, energie, skvělé songy, feeling, kontakt s publikem, zkrátka na rozproudění publika a jako opening act vhodně vybraná sebranka. O těchto chlapcích jistojistě ještě nejednou uslyšíme.

Jediné, čeho je opravdová škoda v případě vystoupení JW, je zvuk, se kterým se kapela potýkala. Nevím, zda se jedná jen o můj poznatek, nebo si toho všimli i ostatní přítomní v sále, ale na úkor dobře nazvučené a skvěle hrající kytary se dle mého názoru utápěla basa, kterou jsem zaslechl jen občas.

Po zhruba patnácti minutové odmlce po dohrání "Wolfhookerů" světla v sále opět zhasla a na pódiu se objevili Palisades, oblečení v uniformovaných dresech, kde každý ze členů měl jméno/přezdívku a své číslo. Zvláštností této formace je doplnění tvrdé hudby a nejen samply, ale i "diskotékové" zvuky s prvky dubstepu, drum'n'bassu i trapu. Toto spojení tak naživo vytváří dojem jakési corové diskotéky, kdy se mezi tanečními slokami s čistým zpěvem z ničeho nic vyrojí corový refrén a celou diskotéku vystřelí na zcela jiný level. Velmi příjemná záležitost, která, jak jsem psal výše, potěší nejen fanoušky tvrdých žánrů, ale i příznivce taneční hudby. Snad jediné, co pro mě osobně nehrálo s vystoupením Palisades do noty bylo pro mé oči nadbytečné užití nepříjemných světel namířených do očí diváků, díky kterému jsem půlku setu strávil koukáním se na špičky svých bot.

A co se týká repertoáru a textů kapely, těžko říct, vzhledem k tomu, že nejčastější fráze, kterou jsme mohli z úst zpěváka slyšet, bylo prosté "get those (f*cking) hands up", což zaznělo během jejich setu tolikrát, že to možná i předčilo počet návštěvníků samotné akce. Vybízení a "hecování" fanoušků k pořádné party je sice jedna věc, ale když se posluchač nedočká téměř ničeho jiného kromě hudebního podkladu, než výše zmíněné fráze ještě doplněné o "jump jump jump!", tak nevím, zda je zvoleno správně.

No a jakmile světla v sále zhasla potřetí, jal se dav přítomných fanoušků (a především fanynek okupujících prvních několik řad pod pódiem) přivítat Our Last Night řevem, jekotem, potleskem, dupáním a jiným všemožným hlukem, který byl schopný vyloudit. A od prvních tónů, které ze stran kapely zazněly, rozezpívalo se publikum v sále a nezazněla snad jediná píseň, kterou by ozvěna fanoušků nedoplňovala. Kromě vlastních písní kapely, mezi kterými se objevily písně jako Same Old War, Dark Storms, Sunrise či Falling Away, zazněly i dva covery, které patří do standardního repertoáru kapely a které má i na svém oficiálním YouTube kanálu, Skyfall od Adele a Dark Horse od Katy Perry. Kapela ukázala, že je ve skvělé formě a to, že mezi písněmi frontman kapely Trevor Wentworth několikrát opěvoval Prahu potvrdil i fakt, že hned při koncertě kapela oznámila svůj návrat do Prahy na říjen ještě letošního roku.

Musím říct, že vzhledem k přesunu akce z původního pátku na sobotu 16. května jsem čekal, že sál bude prázdnější. Nicméně se to k mému (a asi i všeobecnému) potěšení nestalo, lidí bylo "tak akorát", aby si koncert mohl užít snad každý z nás, jak na pódiu tak kdekoli pod ním.

Články autora Matěj Chalupa

TŸSHE: Snažíme se co nejautentičtěji přiblížit život, který žijeme.

TŸSHE. Emocemi – víc než čímkoli jiným – nabitý post-hardcore ze slovenského Martina. Čtveřice ostřílených muzikantů Adam, Michal, Matej…

Seznamte se s novým cover projektem ex-kytaristy pražských Break the Rules a Hill Up And Down!

D Covers je nový projekt Daniela Votruby, ex-kytaristy pražských Break the Rules a Hill Up And Down. Celý koncept je jednoduchý. Na každý jednotlivý…