Reportáže
Podruhé na 65daysofstatic, podruhé bezmezně nadšen!
Přejít na obsah

Podruhé na 65daysofstatic, podruhé bezmezně nadšen!

Smíchovské MeetFactory se 8. listopadu zhostilo pořádání pražského koncertu v rámci evropského turné post-rockové modly 65daysofstatic. Britská čtveřice touto cestou promuje svůj soundtrack k vyhypované, avšak dle hráčské veřejnosti nakonec zpackané videohře No Man’s Sky. Doprovodné skladby z dílny 65dos ovšem sklízí nemalé ovace a o to zvětší je pak zvědavost, jak budou tyto nové tracky působit v živém podání. Pojďme si tedy shrnout, jak to v MeetFactory v úterý vypadalo.

U nás nepříliš známí Thought Forms, rovněž ostrované, jež celou šňůru supportují, museli být mile překvapeni zaplněným sálem, který se nezdráhal dát kapele šanci. Ta se představila více než důstojně. Žánrově těžko uchopitelná parta omámila posluchače jakousi směsicí alternativního rocku, psychedelie, shoegaze, kytarových stěn a jednoduchého, byť uhrančivého zpěvu. Vzpomínám, že při poslední pražské zastávce 65dos v Roxy v roce 2013 mě tehdy předskakující sleepmakeswaves napumpovali slušnou porcí adrenalinu. V případě Thought Forms se jednalo spíše o mámení mysli. Těžko hodnotit, kterou náladu před vystoupením hlavní hvězdy preferovat, důležité ale nakonec je, že se i na Thought Forms bude vzpomínat v dobrém a někteří si určitě zpětně projdou jejich diskografii.

Hned s prvními tóny úvodní skladby Monolith bylo poznat, že měl zvukař pro 65dos připravených pár decibelů navíc a v sále to zadunělo jako při otevření červí díry. Tenhle příměr se hodí i pro samotnou hudbu. Skladby k vesmírnému simulátoru No Man’s Sky totiž opravdu vzbuzují dojem plachtění neobjeveným prostorem a v MeetFactory se auditivní obraz kosmické nekonečnosti prolínal s blouděním posluchačovy duše vlastním vnitřním světem. Nejhlasitěji ale pochopitelně publikum reagovalo na staré dobré písně, ať už z nedávné desky Wild Light nebo z klasické The Fall of Math, nemluvě o euforii, kterou vyvolala hymna Radio Protector. Nahulený zvuk, nervózně blikající světla a v kytarových stěnách ukryté naléhavé melancholické melodie měly extatické účinky. 65dos spojovali všechny přítomné v jejich momentálním osamělém bloudění vlastním já, což navozovalo až dojem nějakého astrálního spojení. Člověk by zůstal ohromen hloubkou toho nekonkrétního, avšak velmi silného niterného sdělení – tak magickou sílu mají tyhle koncerty. Stejně to museli cítit i lidé okolo mě, protože aplaudování mezi písněmi bylo předlouhé. Je tak jasné, že Britové mají v ČR věrnou základnu hardcore-fans, která se oproti roku 2013 o něco rozrostla. Koncert sice chvílemi provokoval přebasovaným soundem, ve kterém se místy jednotlivé nástroje ztrácely, přesto nic nezkazím, když akci tituluji slovem „skvostná“.

Články autora Jiří Popelka

Střípky ze Žižkovské noci 2017

Další Žižkovská Noc je za námi! Pozornost našich redaktorů se letos upínala hlavně ke klubu na Chmelnici, kde se to hemžilo death metalem,…

Žižkovská Noc 2017 opět obrátí Prahu naruby. Co z programu si nechceš nechat ujít?

Nedílnou součástí jarního kulturního kalendáře se stala nadále rostoucí Žižkovská Noc, která každoročně vábí tisíce příznivců hudby,…