Reportáže
REPORT: Thy Art is Murder & Emmure - Bratislava
Přejít na obsah

REPORT: Thy Art is Murder & Emmure - Bratislava

THY ART IS MURDER + EMMURE – 8. 7 . 2018 - Bratislava, Randal Club

V neděli 8. července se pořadatelské agentuře TM Booking podařilo dostat do poměrně známého klubu Randal dvě naprosté špičky extrémní muziky – Australany THY ART IS MURDER a Amíky EMMURE. Žánrově poměrně blízké bandy, i když každá hraje vlastně úplně něco jiného. V každém případě obě kapely se řadí mezi moje momentální srdcovky (především pak naživo), takže to byla jedinečná příležitost udělat si hudební radost přesně den po mých narozeninách :-)

Cesta z Brna do Blavy probíhala v poklidu, žádné zácpy ani komplikace (do Prahy po D1 by to asi bylo jiné „dobrodružství“ a dokonce se podařilo ihned zaparkovat v blízké vzdálenosti od klubu. Emmure začali přesně dle plánu – tedy ve 20:30 večer. Vzal jsem (a jistě nejen já) s povděkem, že tento večer hrají jen dvě hlavní kapely a není třeba se „zdržovat“ žádnýma předkapelama. Těžko říct, kdy naposled kapela jako Emmure otvírala celý večer, asi se jim to už dlouho nestalo. Hned od začátku jejich setu potěšil čitelný a zároveň patřičně brutální zvuk. Emmuráci odstartovali set 5 válama z jejich posledního CD Look at Yourself, navíc přesně v tom pořadí, v jakém jsou na zmiňované fošně. Sám pokládám první 3 songy za slabší, takže po „přetrpění“ této pasáže už střídala jedna hitovka za druhou. Nicméně už od prvního songu se začalo pořádně pogovat, krom klasických „plavců“ se skákalo, běhalo, naráželo do sebe, prostě v kotli to pořádně vařilo a na song E už skákal téměř celý sál. Emmure jsou prostě naživo jedineční, tolik energie a brutality co se vejde do jejich muziky.. Nic na tom nemění fakt, že kytarák Joshua hraje vlastně jen sekanice a druhá kytara (ta tvořivější) jde pouze ze sampleru. Frontman Frankie byl slyšitelně ve formě, řval, growloval a rapoval jak z CD nosičů. Do toho povzbuzoval kotel ještě k větší zuřivosti. Překvapením tedy bylo, když to borci v tom nejlepším trošku nečekaně (po hitovce/klipovce Flag of the Beast z aktuální desky) bez jakéhokoliv přídavku zabalili. Škoda, ještě tak dva kousky bych nejenom já v pohodě snesl...každopádně 40 minut naprosté agrese je za námi, teď nás čekala rychlost a temnota.

Thy Art Is Murder začali také dle plánu, přesně s úderem 21:30 večerní spustili svou klasickou disco předehru (aneb techno „hitovka“ We Like to Party od sračky Vengaboys), na kterou se chytlo nemálo metlošů :). Sranda dobrá, jen to nemuselo hrát celé. No a pak už nástup, CJ a spol. odstartovali svůj víc jak hodinový set titulní věcí z aktuální desky, tedy Dear Desolution. Žel zvuk byl z počátku docela chaotický a taky CJ se pěvecky hledal. Naštěstí se to postupně zlepšovalo tak, že od půlky setu už jsem neměl ke zvuku jedinou výhradu a bylo krásně slyšet vše potřebné – pomalejší deathcorové pasáže řezaly do uší, sypačky ultra rychlého bubeníka Leeho byly krásně slyšet a hlavně ta těžko popsatelná temná atmosféra v některých pasážích se zažírala pod kůži. ThyÁrti prostě umí a ukazují, kdo momentálně patří do první ligy stylu. Krom zvuku šel nahoru i výkon CJe, kdy z počátečního „huhlání“ pěkně rozeřval hlasivky a ke konci setu už to bylo jak z desky – hrubák i ječák jak z deathcorové pohádky :). Také CJ hodně komunikoval s lidma, jeho charisma je skoro až hmatatelné. Několikrát bylo z jeho nadsázky a vtípků poznat, že si koncert fakt užívá a že nálada všech v Blavě je na správné hladině. Fans opět pařili jak pominutí, několikrát jsme byli svědky i podlahové „osmiveslice“, která v jednu chvíli byla snad až 30 (nebo snad 40?)-veslice – tolik vodáků najednou v metalovém klubu jsem vážně ještě nikdy neviděl :). Samozřejmě největší úspěch sklidili ty největší hitovky, které si borci schovali až k závěru, především pak Slaves Beyond Death (otvírák z loňské desky) a samozřejmě závěrečná „hymna“ Reign of Darkness. Při tomto songu to chvílemi vypadalo, že to klub neustojí. Došlo taky asi na vůbec nejlepší cover od Rammstein Du Hast – tento song Thy Ártům neskutečně sedl a v jejich podání dostal úplně jiný xicht – lepší než originál, přeci jen Němčouři nehrají sypačky :). Cca 65 minut uteklo hrozně rychle a bylo načase se rozloučit.

Mimofestivalový hudební zážitek léta je za námi. Před samotným koncertem jsem měl strach, že bude Randal pro takto silnou sestavu malý a že se tam fans nevejdou, nakonec bylo místo určeno správně a řekl bych akorát, bylo celkem plno, ale ne narváno a fans vytvořili na obě kapely parádní atmosféru. Pokud bych měl vybrat vítěze večera (v těchto dnech tak populární fotbalovou hantýrkou), tak by to bylo asi následovně: zpěv: 1:0 pro Emmure. Muzika: Thy Art srovnávají. Zvuk: 2:1 pro Emmure. Atmosféra: Thy Art srovnávají na 2:2. Řekněme tedy remíza (na případné penalty by asi byli favoriti Thy Art kvůli všudypřítomné nadsázce a coveru Du Hast) – jasným vítězem se každopádně stali všichni návštěvníci večera, kteří si přišli buď Emmure nebo Thy Art Is Murder (a v nejlepším případě obě kapely – jako já) pořádně užít!

Články autora COREMUSIC

FAJTFEST 2018: KOUZELNÝ FAJTŮV KOPEC NA ZÁVĚR ZAPLAVILO JAPONSKÉ KŘIŠŤÁLOVÉ JEZERO

Desátý FajtFest už je pár dní za námi, šílenství trošičku opadlo, takže by se slušelo podívat se na celou věc trochu kriticky. No jo, jenomže…

AERODROME, DEN 3.: VYČPĚLÍ BIZKITI, KULTOVNÍ NIИ A ĎÁBLÍK FRANK CARTER

Poslední dějství Aerodromu přichystalo velkolepý závěrečný nášup na obou stagích. Třetí den nabídl nu-metal, HCčko, rap, indiečko, rock'n'roll,…