Reportáže
RFP 2019 (3): Poslední zbytky sil z lidí vyždímali Franz Ferdinand, Redzed nebo Normandie!
Přejít na obsah

RFP 2019 (3): Poslední zbytky sil z lidí vyždímali Franz Ferdinand, Redzed nebo Normandie!

Ve finálový rovince Rock for People 2019 už bylo znát, že všem dochází dech. V půl druhý odpoledne se za parnýho počasí jen těžko hledaly síly na mosh u kapely Normandie, která si ale podporu zasloužila, předvedla totiž dokonalej set v ranku post-hc/alternative rock a zaútočila na titul nejlepšího koncertu dne! Oproti tomu Shvpes na druhé velké stagi trochu bojovali se zvukem. V nepříliš přehledné kouli si ale fanda uštěkanýho hardcoru s melodickejma refrénama mohl najít svoje oblíbený momenty. Pojďme si je prosím dát někdy znovu, v klubu! Na hardcory navázali mongolští metalisti The HU zpívající svým rodným jazykem a hrající na tradiční mongolské nástroje. Stali se zajímavým exotickým zpestřením programu. Já měl pocit, že už jsem tenhle "folkmetal" někde slyšel, ale autenticitu jim upřít nelze. Mnozí je považují za jeden z vrcholů celého festivalu, já bych byl asi zdrženlivější.

Velmi příjemným překvapením se pro mě stala kapela Yonaka, která o sobě píše jako o temném alternativním popu s tvrdými riffy. Zpěvačka Theresa si počínala velmi suverénně a myslím, že si v ČR tímhle vystoupením založila neoficiální fanklub. Tisíce fanoušků už tady naopak mají The Subways a letos k nim určitě přibylo několik dalších. Energie trojčlenné sebrance nedochází ani po nějakých sedmnácti letech hraní. Kultem tentokrát na domácí scéně jsou Cocotte Minute, to je bez diskuse. Hudebně se už asi nemaj moc kam posouvat, ale koncerty jsou stále velká zábava. Zeller si opět užíval plavbu ve člunu na rukou publika nebo šplhání po konstrukci stage. Před headlinery byl ještě čas omrknout vystoupení našich klubových kapel. Stifled jdou nahoru, jejich produkce je o několik levelů výš, než si ji pamatuji z doby cca před rokem. Zlepšilo se všechno od pódiové prezentace až po zpěv. Jen tak dál, úspěšná pop-punková parta tu chybí. Následují Attack the Hero. Ti jiste ještě zapracují na tom, aby se dostali opět do stavu žádané pražské metalcorové kapely. Po změnách v sestavě si chemie mezi kluky musí sednout, jejich hradecké vystoupení mělo prozatím hodně ups & downs. Řada přihlížejících ale jejich gig zcenila.

Kdo od Franka Iera, někdejšího kytaristy My Chemical Romance, čekal podobnou hudbu, nebyl zcela zklamán, řekl bych. Černý krvácející srdce emaře v sobě tenhle sympaťák nezapře. Set byl brutálně nahlas, to hodně lidí odradilo, ale když jste si zvykli, songy byly opravdu fajn. Jen se nemůžu ubránit dojmu, že Iero je prostě "jen zpívající kytarista". Ani během koncertu God is an Astronaut nebyl stan velké Evropa 2 stage zdaleka plný, ale kdo si slavnou irskou instrumentální post-rockovou kapelu nenechal ujít, odnesl si magický zážitek. Spánkový deficit se při pomalých, snových písních a kytarových stěnách ozýval velmi hlasitě, ale tahle malátnost jako by dodávala celé atmosféře jistý rituální přesah. Kdo však neměl náladu na zádumčivost, navštívil na menší stagi Pale Waves. Ti byli přesně tou kapelou, co na RFP objevíte, odnesete si domů a následně drtíte replay tlačítko při jejich poslechu. Nejspíš to nebude hudba pro zaryté hardcoristy, avšak tento pohodový emo/goth indie popík na živo opravdu bavil!

A závěrečná party? Zatímco Panjabi MC působil spíš jako rozpačitý bizár, YouTube stage při setu domácího screamo rappera Redzeda zažívala těžkou zkoušku stability. Místní snad vynechali stále svěží rockery Manic Street Preachers a opravdu výtečně hrající Franz Ferdinand, aby našetřily síly na finální riot. S příchodem Redzeda začal nepopsatelný chaos, který pokračoval ještě pár chvil po jeho náhlém zmizení z pódia. DJ do lidí pustil ještě několik tvrďáren a poslední mohykáni zakončili letošní Rokáč jak jinak než neurvalým moshem.

25. Rock for People aspiroval na nejlepší ročník. V mnoha ohledech skutečně byl nejlepším za poslední dobu. Tak co tedy povedlo? A našlo by se nějaké malé mínus?

+ HEADLINEŘI

Ve vyrovnaném line-upu nechyběly headlineři jednotlivých dramaturgických linií: BMTH - core/moderní rock, Franz Ferdinand - indie, Manic Street Preachers - klasičtější rock, In Flames - metal, Rudimental - elektronika, Tommy Cash - to, co je teď trendy. Silní byli podle nás všichni, tedy až na Rudimental.

+ PODPORA ČESKÉ SCÉNY

Po roce opět chválíme RFP za support domácích partiček na cestě za jejich snem. Letos se na velkých stagích objevili Skywalker, Sunset Trail, Hopes, Redzed, Branko's Bridge, John Wolfhooker nebo I Love You Honey Bunny. Soutěž Planetrox letos rovněž probíhala na svém doposud největším pódiu. Do Kanady se tentokrát podívají Glad for Today, kterým ještě jednou gratulujeme. V programu se několikrát objevili Hentai Corporation, dále pak Horrible Creatures, Anthems, Attack The Hero, Stifled, na jeden exkluzivní set obnovení Cocaine Party nebo výherci ceny Anděl v kategorii objev roku The Atavists.

+ NOVÉ OBJEVY

Příležitostí k objevování bylo letos hodně. Mezi skloňovaná jména patří jednoznačně Leoniden, The Score, Missio nebo již zmiňovaní The HU, Yonaka, Pale Waves, Nova Twins, pro nezasvěcené pak Normandie, Boston Manor či Idles...

+ NEOBVYKLÁ VYSTOUPENÍ

O mongolských The HU už řeč byla. Líbí se nám taky, že kromě angličtiny a češtiny občas zazní i jiný jazyk. Letos to byla němčina z úst bavorských Eisbrecher. Chvályhodné je také každoroční speciální vystoupení pro seniory, jenž letos obstarali Olympic (v minulosti například Karel Gott, Jaroslav Uhlíř...), a iniciace zvláštních koncertních spojení - Vypsaná Fixa a PKF. Atmosféru vyhajpovali i pop-up koncerty Hentai Corporation nebo nečekaný tajný koncert Kapitána Dema na pláži v areálu Camel.

+ ŽENY V LINE-UPU

Nebylo jich málo: The Subways, Pale Waves, Nova Twins, Infected Rain, Shoshin, Yonaka, No Vacation, Saint Agnes, Gouge Away, Halflives, z domácích pak Skyline, Prague Conspiracy, Dijazztiva, Hansen, Dirty Blondes, Electric Lady nebo Paya May.

+ ZRUŠENÍ HANGÁROVÝCH STAGÍ A ZVUK

Až na několik výjimek mám pocit, že se letos opravdu povedl zvuk. S tím souvisí také to, že se organizátoři konečně vykašlali na stage v hangárech, ze kterých vždy akorát bolely uši a hlava. Místo toho se do menšího šapitó vrátila YouTube stage. I přes větší počet venkovních scén se podařilo areál plus mínus vyladit tak, že se koncerty navzájem nerušily a dokonce nás tak letos ani nerušila jindy otravná hlasitá reprodukovaná hudba od stánkařů a speciálních zón.

- ZMENŠENÍ ZÁKLADNÍHO CAMPU

Pravděpodobně kvůli k výše zmíněným změnám v areálu došlo ke zmenšení základního campu, kde nakonec byl stan na stanu, hlava na hlavě. Zmizel také přímý vstup z campu plus rovnou do areálu, organizátoři uvádějí, že tak učinili z bezpečnostních důvodů. Byl to ovšem pro mnohé důvod, proč si camp plus pořídili. Dále nám připadalo, že v areálu trochu ubylo sociálních zařízení a hlavně koryt na vodu.

Letošní coreMusic.cz reportáže z RFP pro vás připravovali:
Jiří Popelka - rozhovory, reporty
Mejra Drkal - foto
Matty Vaněk - rozhovory, social sites
Monika Lobodášová - social sites

Těšíme se na příští ročník!

Články autora Jiří Popelka

Frontierer v Modrý Vopici? Frontální útok na uši, oči a končetiny!

Také letošní festivalové léto přichystalo pro nenasytné posluchače zajímavé klubové jednohubky. Kdo v pondělí vyrazil na koncertní pivko…

RFP 2019 (2): Mašina jménem In Flames nebo nesmyslná party s Kanyem East!

Hlásíme se s druhým reportem z Rock for People, ve kterém shrneme, co nabídl páteční line-up. Začátek dne patřil českým kapelám. Skywalker…