Reportáže
ROCK FOR PEOPLE 2016 - Den první
Přejít na obsah

ROCK FOR PEOPLE 2016 - Den první

Hradecká festivalová modla včera opět otevřela své brány, letos už po dvaadvacáté. První den lákal na vystoupení kapel Royal Republic či Skillet, zpěváka Richarda Müllera nebo DJ set britských NERO. Stejně jako každý rok si návštěvník všimnul značných změn v rozestavění areálu. Jedna z nejzásadnějších nastala už v základním kempu, jehož zmenšení cirka o polovinu znamenalo zpočátku mírné potíže, ale kdo nakonec našel místo, mohl stavět stan třeba při poslechu tuzemských City Lights, kteří z kraje programu úspěšně zaplnili Muzikus Stage (aneb zase jsem je prosral).

Nevděčným úkolem odpálit program na dvou hlavních stages byli letos pověřeni Nizozemci Paceshifters a Bazzookas. První jmenovaní překvapili hutným garážovým grunge rock’n’rollem, druzí se věnovali spíše ska-punkovovému křepčení. Obě kapely svůj úkol splnily skvěle a zejména první jmenovaní míří svými hudebními ambicemi poměrně vysoko.

Tradiční ikona rokáče Vypsaná Fixa festivalové nadšence nikdy nezklamala a letos tomu nebylo jinak. Nás ale zajímalo tajné české corové eso There's Blood In My Ears z Kroměříže, které si odbylo svých čtyřicet minut slávy na Muzikus Stage. Před výkonem kroměřížské bandy je třeba smeknout. Kluci svoji šanci nepromarnili a podařilo se jim otočit stan vzhůru nohama. Metalcore s elektronikou a částečně screamovanými, částečně zpívanými vokály ve stylu We Came As Romans či I See Stars zafungoval skvěle, i díky výbornému zvuku. Prostor pro zlepšení tu samozřejmě je, světlé okamžiky ale převládly, a tak TIBIME po včerejšku jistě přibylo liků na FB.

Royal Republic (foto: Petr Klapper)

Royal Republic? Nejlepší vystoupení večera, které mírně narušil náhlý déšt. Od své poslední návštěvy festivalu v roce 2013 vyrostla tato švédská čtyřka ve všech atributech. Jejich chytlavý kytarový rock'n'roll je s novým albem zase o kus šťavnatější a pódiová show zábavnější a více sexy. Nemění se naopak schopnost udělat si ze sebe legraci, o čemž vypovídala dekorace v podobě dvou obřích blikajících blesků a rovněž i Adamova stand up komedie. Takto sympatické kapely mají čeští posluchači obzvlášť v oblibě a dokázali to i tentokrát, když před Staropramen Stage vířili, skákali, mávali rukama a halekali texty jako jeden muž. Skvělá práce s publikem a precizně postavený set jsou důkazem, že RR mají velká pódia v malíku a dorůstají do velikosti světových kapel.

Američtí Skillet už velcí jsou. Jejich set přilákal značný počet fanoušků kapely a žánru, došlo ovšem k tomu, co jsem tak trochu očekával i u loňských Deathstars. Hudba americké čtyřky je postavená na jednoduché kompozici, zpěvných refrénech a střednětempých riffech. Po nějaké době tak začala klesat úroveň zábavnosti, až se zastavila někde na bodu standardního pohybování se do rytmu. Dle mého názoru tedy Skillet předvedli slušný výkon, jenž si ale opravdu užili skalní fans v prvních řadách.

Skillet (foto: Petr Klapper)

Kdo měl po DJ setech Roniho Size a producentské dvojice NERO ještě síly, mohl na Hard Rock Café Stage narazit na nečekaného černého koně nedělního programu. Srbská trojice Repetitor zprvu zaujala atraktivním, na první pohled křehkým obsazením. O rytmickou sekci se totiž starají dvě sličné slečny a kytaru v rukou třímá pohublý vysoký klučina. Zdáni ale často klame. Po úvodním zaujetí následovala otevřená huba, protože takové tornádo, které "srpski bend" z Bělehradu předvedl, jsme dlouho od neznámého interpreta dlouho neviděli. Jejich alternativní garážový rock si zaslouží přívlastky syrový, neučesaný, hlasitý, neurvalý a neskutečně strhující. Kapela předvedla, jak má vypadat ryzí pohlcení špinavými kytarami a jejich koncert byl velepříjemným překvapením.

Rock for People tedy můžeme považovat za úspěšně zahájený. Ačkoli velká jména očekává festivalové návštěvnictvo až dnes, nedělní všudypřítomné řádění ihned naznačilo, že to letos bude opět slušný mejdan se vším všudy. V kuolárech se navíc hovoří o tom, že možná padne návštěvnický rekord, čemuž napovídá i množství lidí v areálu.

Foto: Petr Klapper

Články autora Jiří Popelka

MARCUS BRIDGE (NORTHLANE): Jsme stále větší a větší, až tomu nemůžu uvěřit

V dnešní záplavě metalcoru nenajdete mnoho kapel s tak výrazně čitelným rukopisem. Northlane do této malé skupinky určitě patří. Jejich…

Define Me z Prahy vstupují do nové etapy barevným klipem a pozměněnou sestavou

Když tvrdě narazíte, můžete buď zalézt do kouta, nebo se otřepat a vnímat nový směr jako něco pozitivního. Před takovou volbou nedávno…