Reportáže
TDWP mohli Stray From The Path strčit do kapsy, ti se z ní ale vykopali!
Přejít na obsah

TDWP mohli Stray From The Path strčit do kapsy, ti se z ní ale vykopali!

Nevšední předvánoční proplejtačku nám včera v MeetFactory přichystali bookeři z týmu Rock for People. Turné, které do Prahy zavítalo na svoji předposlední zastávku, se chlubí zajímavým rozpětím nejen žánrovým, ale i co do "služebního" věku a věhlasu kapel. Zatímco od The Devil Wears Prada se mohly kapely před patnácti lety učit, jak udělat breakdown, takoví Loathe si teprve rozehřívají svoje místečko v tourbusech, které brázdí Evropu. I o headlinerech Stray From The Path se v našich končinách začalo více mluvit až dávno po releasu slavných "pradích" desek Dear Love a Plagues. A tak i divácké složení bylo včera rozmanité.

Možná by se dalo říct, že k sobě Loathe a TDWP mají blízko skrze určitou naléhavost a zároveň fatalismus, který je cítit z jejich melodií a přednesu. Naproti tomu Gideon a Stray From The Path berou situaci pevně do svých rukou, které jsou neoblomně sevřeny v pěst a valí se vpřed jako parní válec. Tyhle dvě roviny se nám včera vskutku krásně prostřídaly až do samotného závěru, ale atmosféru jsme museli horko těžko budovat. Jen tak z půli zaplněný sál a včasný začátek se podepsal na prvních dvou vystoupení, tedy Loathe a Gideon. Obě tyto bandy tady v ČR nebyly poprvé, a tak by si zasloužily akčnější publikum, zejména ta první z nich. Zahrály více než uspokojivě, s hutným, ale stále čitelným zvukem. Jejich hudba je sice odlišná, ale v obou případech svým způsobem zajímavá. Gideon sice působí trochu jako burani z Alabamy, ale jejich hardcore je zábavnej. Loathe, s kytarami podladěnými až do suterénu a s lichými postupy, jsou zajímaví nejen hudebně, ale i vizuálně. Plyne z toho domácí úkol na příště: dát šanci, naposlouchat a podpořit!

Peklíčko se tedy naplno rozjelo až s příchodem "hraničářů" (fór, haha...) The Devil Wears Prada. Vzduchem se linula nejen emíčková nostalgie při tónech starých dobrých hitů, ale překvapivě také jasné zpěvy textů nových písní z aktuálního alba The Act! Příjemně mne překvapilo, že singly Lines Of Your Hands nebo Chemical zní naživo výborně a TDWP jsou při jejich hraní opravdu přesvědčiví. Kapela tak dostala nový dech a spolu s ním i nové fanoušky. Zároveň neubrala ze své osudovosti, ty stroboskopy vás prostě nutí přemýšlet nad vaším zpackaným životem. TDWP by klidně mohli strčit včerejší headlinery do kapsy, ale jelikož je to skromná partička šesti uvědomělých pánů, poděkovala místo toho za příležitost a i přes hlasitou žádost o další song uvolnila prostor pro Stray From The Path.

Drew York a jeho kumpáni za to od začátku pořádně vzali, ostatně SFTP mají vždycky ukázkovej začátek. První tři songy do vás natankujou s takovou razancí, že se vám protočí hlava. Pak se ale koncert vždy na pár minut zastaví, aby Drew zopakoval, o čem ta jejich kapela je. Je to dobře. SFTP prostě jsou vyhraněný, jen ať se to ví! Když se to vezme kolem a kolem, bylo by divný, kdyby třeba nějakej Jarda Novák doma nejdřív zbil manželku za to, že mu vyhodila fotku Himmlera a pak by šel dělat brikule do moshe na SFTP, který z pódia hřímají "Nazi punks fuck off!" Takovej Jarda si asi nepřečetl texty... Newyorská smečka vydala letos devátou placku, na který rozhodně neubírá plyn. Nováčkovi jejich písně klidně mohou splývat v jedno dlouhý uštěkaný tornádo, ale i tak bude pravděpodobně vtažen do jeho víru plnýho stagedivů a kopanců, protože neustojí ten tlak, kterej tahle americká čtveřice má. A nebo nad tím mávne rukou a se slovy "Tyhlety levičáky já poslouchat nebudu!" odejde na bar. I tací se včera našli a je to naprosto v pořádku.

Pořádat koncerty těsně před Štědrým dnem je vždy trochu risk, protože hodně lidí už míchá bramborovej salát někde u prarodičů. Tyhle akce ale maj vždycky zvláštní atmosféru a tato nebyla výjimkou. Nakonec i ta Mariah Carey zazněla. Navíc, včera mi to opět připomnělo nultý léta, kdy agentury line-upy corovejch tours skládaly příjemně multižánrově a já jsem se touhle rozmanitostí včera dost bavil.

Články autora Jiří Popelka

Je libo karanténní taneční djent od John Wolfhooker? Je tu Damaged Goods!

Panáčci z John Wolfhooker se doma v karanténě nejspíš kroutili nudou a možná i nedočkavostí z odloženého udílení Andělů, kde jim ve vzduchu…

HORRIBLE CREATURES - Internal Decline

To se nám ten svět zastavil, co? Škola zavřela, práce zavřela (pokud patříte mezi nešťastníky, co si to musej odkroutit, tak vám držíme…