Reportáže
Sunn O))) rozechvěli stěny Divadla Archa i kosti omámených diváků!
Přejít na obsah

Sunn O))) rozechvěli stěny Divadla Archa i kosti omámených diváků!

Tisícovka fanoušků i zvědavců se dostavila včera do pražského Divadla Archa na dlouho očekávaný koncert americké experimentální drone metalové skupiny Sunn O))). Nadšence nevšedních zážitků přilákalo přízvisko "extrémně hlasité a hypnotizující" kapely, které uskupení hrdě provází po celou kariéru. Vycpávky do uší, které nabízeli uvaděči a barmani po celém divadle, určitě přišly vhod, ale ten, kdo je na chvíli odložil, se nechal obklopit všeprostupující masou kytar tak přítomnou, že jste si na ní chtěli sáhnout. Neuvěřitelně silný prožitek!

Už předskokanka Puce Mary z Dánska od samého začátku tavila svým synťákovým industrialním noisem membrány reproduktorů v červených číslech. Na první pohled éterická Skandinávka uváděla přítomné i sebe samu do extatických stavů tvrdou hradbou basových tónů a kick drumů, jež zněly dohromady tak pronikavě, že se dle frekvence zvuku otřásaly různé části sálu od podlahy přes sloupy až po kovové tyče u stropu. Neklidnou atmosféru pak gradovala naléhavou recitací a různými elektronickými šumy. Frederikke Hoffmeier, jak zní její občanské jméno, byla perfektní volbou na pozici supporta a vřele doporučuji návštěvu jejího setu, kdykoli se v Čechách opět ukáže.

Během více než hodinu a půl dlouhého setu Sunn O))) příliš tónů nezaznělo. Ale kdo jiný si může dovolit zahrát za minutu jen 5 akordů a nepůsobit u toho nepatřičně než právě tito postarší pánové v černých hábitech? Ba naopak, tato pomalá kadence zemitých tónů, které se nekompromisně derou ze zdi z dvanácti výkonných kytarových aparátů, působí na člověka jako neúprosné kladivo osudu. A to zejména když stojíte těsně před stagí, bez špuntů, naprosto zahaleni v dýmu, kterým prostupuje pár sporadických světel poodhalujících siluety členů kapely. Neústupné táhlé kytarové stěny, kterým nemůžete uniknout, se stávají součástí vašeho těla a vy se chvějete ve stejné frekvenci společně s vibrací strun. Každý pak zažívá různé pocity dle svého vlastního vnitřního nastavení: naprosté uvolnění, souznění s přítomností nebo naopak deprese, depersonalizace, odevzdání... Někdo možná zapochybuje o tom, zda se tady ještě bavíme o umění. Ovšem právě způsob, jakým Sunn O))) atakují mysl a tělo svých posluchačů a otevírají tak brány metafyzickým imaginacím, uměním je, tedy alespoň pro mě ano.

Foto: Mejra Drkal
Text: Jiří Popelka

Články autora Jiří Popelka

Frontierer v Modrý Vopici? Frontální útok na uši, oči a končetiny!

Také letošní festivalové léto přichystalo pro nenasytné posluchače zajímavé klubové jednohubky. Kdo v pondělí vyrazil na koncertní pivko…

RFP 2019 (3): Poslední zbytky sil z lidí vyždímali Franz Ferdinand, Redzed nebo Normandie!

Ve finálový rovince Rock for People 2019 už bylo znát, že všem dochází dech. V půl druhý odpoledne se za parnýho počasí jen těžko hledaly…