Reportáže
ZEAL & ARDOR: Výborný koncert, který mohl být i dokonalý...
Přejít na obsah

ZEAL & ARDOR: Výborný koncert, který mohl být i dokonalý...

Další seanci kultu Z&A jsem si nemohl nechat ujít, jelikož po zjevení kapely na letošním Rock for People jsem tu otevřenou hubu a.k.a. Tom & Jerry sbíral ze země ještě hodně dlouho. Úplně naposledy pro neznalce: Zeal & Ardor je projekt propojující na první pohled nepropojitelné, tedy spirituál a black metal. A funguje to skvěle. Tečka. Jestli nevěříš, prostě přijď na příští koncert. Bůh ví - nebo Satan ví - kolik jich bude. Zakladatel Manuel Gagneux se nahlas domnívá, že hype nejspíš brzy opadne, kapela začne nudit a to může znamenat leccos. I tohle je ale koření, které dodává Z&A punc exkluzivity. Stejně jako včerejší pohled na merch stánek se zapálenými svícemi, kde jste si kromě klasiky mohli koupit třeba i koženou nášivku nebo se upsat k předprodeji živáku z Montreaux.

Pozdní hodina začátku zajistila plný sál už na předkapelu Nyos. Já vim, proč nemám rád natřískaný Futurum. Všude sloupy, schody, zdi a pak se stane, že nic nevidíš. Ale to je holt riziko žádanejch koncertů, stejně tak, že si stoupneš vedle otravnejch lidí, který buď furt žvaněj nebo vytahujou mobil. Nebo obojí. Finské instrumentální duo (bicí a kytara) ale pocit zaplněnýho prostoru určitě zahřál u srdce. Jejich velmi hlasitá post rocková půlhodinka působila malinko neučesaně, chtělo by to trochu zapracovat na dynamice. I tak jsem se ale přistihl, jak se potápim do všeobjímajícího zvuku kytarový stěny a houpu se do rytmu divokýho tempa, který roztáčel bubeník. Fajn věc a palec nahoru za volume, to k tomu prostě patří.

Hliníková konstrukce ve tvaru loga Z&A, zprvu zakrytá cajkama první kapely, se před desátou už vyjímala na zadní stěně a s prvníma songama se rozblikala. Hodně cool, mrkni na nějaký fotky, protože to spolu s ostatníma světlama vypadalo fakt výborně. A tohle adjektivum bych použil pro celej koncert. Zeal & Ardor vědí, co dělaj. Ta hudba rve koule a zároveň má groove. Nejzajímavější je ale střet těch protikladných spirituálních nálad, které patří jak ke gospelu, tak k black metalu. Atmosféry, jež jinak stojí na opačných stranách jedné mince, se během setu Z&A propojují v napjatém a ďábelsky přitažlivém pnutí. To těžký ovzduší vždycky rozčísne šílený blackmetalový sypání, jako když se otroci utrhnou z okovů a začnou jima mlátit okolo sebe. I takovýhle obrazy jsem si díky skvělýmu zpěvu Manuela a jeho dvou výtečných sekundantů maloval před očima. Taky setlist byl poskládaný vhodně, koncertní vzrušení stoupalo až do přídavku, kterej byl vrcholem večera. Do rozjetýho kotle totiž zazněly oblíbený singly Devil Is Fine a Don't You Dare, který s kapelou zpívala víc jak půlka Futura.

Zkrátka, mohl to být dokonalý koncert, kdyby ale nedocházelo k těm nešťastným výpadkům zvuku, který, až na zahuhlaný basy, byl jinak sladěn velmi nadprůměrně. Bylo mi docela líto kapelního zvukaře, když rozhazoval rukama a marně hledal chybu u sebe v mixu. Obzvlášť, když se za nim otáčely zraky přiopilejch metaláků, jakože “co s tim děláš debile”. On s tim nic nedělal, výpadky patrně nebyly jeho vinou. I tak platí, že show to byla parádní, koupil jsem si super tričko za směšných 350,- (posílám poťouchlé úsměvy do Impericonu za jejich NSD) a těšim se na další setkání, doufám, v jiným prostoru.

Články autora Jiří Popelka

Britský hurikán VS japonské zemětřesení: Dominanci Bury Tomorrow ohrozili Crystal Lake!

Nestává se často, že by v line-upu o více než třech velmi očekávaných kvalitních jménech nasadila hned první kapela laťku takhle proklatě…

BETRAYING THE MARTYRS: „Bataclan nezapomeneme, ale jdeme dál. A jsme silnější!“

Šest sympatickejch francouzskejch metalistů drtících symfonickej deathcore, kterej vám řádně rozvibruje ušní bubínky. Řeč nemůže být o…