Rozhovory
AUGUST BURNS RED (DUSTIN): „Rodiče naše vánoční písně milují, protože se v nich nekřičí!“
Přejít na obsah

AUGUST BURNS RED (DUSTIN): „Rodiče naše vánoční písně milují, protože se v nich nekřičí!“

Máme pro vás vánoční dárek! A né ledajaký, přinášíme vám totiž rozhovor s Dustinem Davidsonem z August Burns Red, kapely, která ke corovým Vánocům neodmyslytelně patří. S Dustinem jsme si popovídali na nedávném koncertě v Paláci Akropolis, kde se Američani předvedli ve výborném světle (report zde). Zajímal nás mimo jiné jejich recept na to, jak se po patnácti letech fungování nerozpadnout a být pořád aktivní a kreativní. A samozřejmě jsme se ptali na Vánoce!

cM: Vítejte opět v Praze, jste tady tento rok už podruhé…

Dustin: Jo, akorát si nepamatuju, jak se ten klub před pár měsíci jmenoval, ale bylo to tam temný jako v kobce, vlastně jsme všichni celý den byli pryč, protože bylo trochu depresivní sedět v tý backstagi, která byla hrozně tmavá a zatuchlá. (smích)

cM: Ale byla to skvělá show...

Dustin: Jo, to byla a dneska bude taky, tady je pěkná stage...

cM: August Burns Red už je patnáct let, to je obrovská hromada času…

Dustin: Je to tak, kapela začala 2003, smlouvu podepsala 2005 a já jsem přišel v roce 2006, hned po první desce. Jsem tam 12 let a to je, kámo, fakt spousta času, že už si ani nedokážu představit jinou činnost. Děláme prostě to, co umíme, a bylo by divný najednou přestat a dělat něco úplně jinýho.

cM: Celá řádka kapel z vaší doby se v kuse nedožila ani svých deseti let. Jak se vám daří být pořád tak aktivní?

Dustin: Být aktivní je jeden z důležitých momentů. Nemůžeš se zastavit na příliš dlouhou dobu, lidi by na tebe zapomněli. Ale taky je to správnou chemií, která mezi náma panuje. Víme, jak si nelézt navzájem na nervy. Za těch více než deset let, co společně jezdíme, jsme se naučili, jak spolu dobře vycházet. Víme, jak se k sobě můžeme chovat nebo naopak nesmíme chovat, a proto je složení kapely stejný už od roku 2006. Dokonce i členové crew jsou s náma dlouho: náš tour manager Josh je s náma už od začátku, merchguy Kip taky nebo kytarovej technik Kevin s námi jezdí dlouho...

cM: Není to už po čase těžké být stále tak kreativní a psát dokola alba, který si musej udržet kvalitu?

Dustin: Dobrá otázka... Někdy je těžký najít inspiraci. Já třeba píšu i během týhle tour, až přijde čas, kdy budeme dávat opět nápady dohromady, budu připravený. Nejlepší je netlačit na pilu. Když jsem doma, sedím ve svým studiu a cvičím na kytaru nebo píšu nový věci. Každý den od pondělí do pátku psaním strávím klidně pět hodin. Když si připadám zaseklý na jednom místě, je čas dát si pauzu a nechat inspiraci zase přijít. To se mi stalo třeba teď nedávno. Nevěděl jsem jak dál a znova jsem se do toho dostal až teď v tour busu. Je to o tom, že vymyslíš třeba jen část, líbí se ti její směr a časem se k tomu vrátíš.

cM: Pamatuju si, jak jsem tehdá poslouchal první nahrávku ABR Thrill Seeker. To ještě byla doba MySpace. Stýská se ti po něčem z téhle éry?

Dustin: … Popravdě mě nic nenapadá. Zmínil jsi MySpace, dneska jeho roli zastává Facebook, Instagram nebo Twitter…

cM: Byla to doba cédéček…

Dustin: Okej, cédéčka! Tak po tomhle se mi stýská! (smích) Byly to totiž časy, kdy si lidi kupovali alba. Dneska se všechno streamuje. A já to dělám taky, tak to prostě je. Ale kupuju si vinyly kapel, který chci podpořit. Cédéčka už ne, kdo je dneska vůbec používá? Ani ve svym autě nemám CD přehrávač. (smích)

cM: Bylo pro kapelu vašeho věku složité se přizpůsobit nějakým konkrétním změnám na trhu, ke kterým za tu dobu došlo?

Dustin: Nemyslím si, že bylo těžké se přizpůsobit. Když si to vezmeš, dřív si lidi alba často někde nelegálně stáhli spíš, než koupili. A teď jsou tu streamovací služby a lidi už moc nestahujou. Už se nám nikdy nepodaří překonat naše rekordní prodejní čísla, protože alba už se nekupujou. Ale na druhou stranu Apple Music nebo Spotify se dají použít jako další marketingové nástroje, kanály. Přinášejí další možnost publicity. Zkrátka to tak je, vývoj nejde vzít zpět a na všem se dá najít dobré i špatné.

cM: Jsou Vánoce a jedna z věcí, na kterou se metalcoroví fanoušci mohou každý rok takřka spolehnout, je, že August Burns Red vydají nějakou vánoční hudbu...

Dustin: Ano, to se taky stalo...

cM: Přesně tak, vydali jste EP Winter Wilderness. Už je to taková tradice, že rok co rok vydáte buď vánoční song, EP, nebo dokonce album. Kdy tohle začalo?

Dustin: Začalo to naším prvním vánočním coverem Carol Of The Bells, který se stal velmi populárním, a od tý doby jsme drželi tradici vydat jeden vánoční song ročně, až do chvíle, kdy jsme udělali album Sleddin’ Hill, kde jsou i některé naše původní věci. Vánoční hudba je převážně v durových tóninách a zní šťastně, takže to byla fakt zábava. Letos jsme taky chtěli udělat víc než jen jeden song, a tak je na světě celý EP.

cM: Co na váš první vánoční song říkali tvoji rodiče?

Dustin: Moc se jim to líbilo, protože tam neni žádný řvaní. Moje babička to miluje. (smích)

cM: Lidi si to pouštěj u Vánočního stromečku…

Dustin: Jojo, v Americe si lidi natáčej na video, jak mají naprogramovanou vánoční lightshow přímo na hudbu. A už jsme viděli i video s naším vánočním songem!

cM: Jak si vlastně užíváte Vánoce jako kapela?

Dustin: Každý rok uspořádáme vánoční koncert v našem rodném městě Lancaster a tam hrajeme i ty naše vánoční věci. Takhle slavíme Vánoce společně.

cM: Dostáváte nějaké dárky od fanoušků?

Dustin: To ne. Během vánočních shows jsme to my, kdo dává dárky fandům. JBho žena a máma vždycky zabalí random trička a další věci jako vánoční dárky, ozdobíme s nima stage a pak je hážeme lidem.

cM: To je škoda, že nic nedostáváte. Chtěl jsem se totiž zeptat, jaký nejzvláštnější dárek jste od fanoušků kdy dostali…

Dustin: Je pravda, že při ostatních příležitostech dostáváme od fanoušků pořád něco. Ale hlavně to jsou sladkosti, ty pořád dostává Jake. To je je jeho specialita.

Články autora Jiří Popelka

Royal Republic: Nahrávání je vždy dost namáhavý, ale na novou desku jsme fakt hrdí!

Pražský koncert Royal Republic, který se měl původně konat v únoru, byl společně s celou tour přesunut na konec roku. Má to jednu velkou výhodu!…

FRANKIE PALMERI (EMMURE): „Nenávist je formou uznání! Každej umělec potřebuje obdivovatele i hatery!“

Série rozhovorů z FajtFestu 2018 se chýlí ke konci! Kdy jindy vám naservírovat interview s Frankiem Palmeri než před zítřejší headline show…