Rozhovory
IMMINENCE: "Měli jsme štěstí, že nám akorát skončila tour!" Švédové v lockdownu napsali nové album.
Přejít na obsah

IMMINENCE: "Měli jsme štěstí, že nám akorát skončila tour!" Švédové v lockdownu napsali nové album.

Švédská corová stálice Imminence vydá zítra (v pátek 26. listopadu 2021) své čtvrté očekávané album Heaven in Hiding! S kapelou jsme měli možnost mluvit na letošní zmenšené edici Rock for People Hope a z kluků bylo cítit velké očekávání. Šlo totiž o jejich úplně první koncert po roce a půl! Nemohli jsme se tak nezeptat, co všechno pánové v době lockdownu dělali. I když v tu dobu ještě dodržovali přísné embargo na informace o nové placce, i tak jsme si skvěle popovídali. Rozhovor, který vznikl v době všeobecného nadšení z obnovení koncertního života, publikujeme paradoxně v den vydání nových restrikcí, které kulturní život v česku opět značně zabrzdí, podobně jako v řadě dalších evropských zemí. Zavzpomínejme si na letošní téměř bezstarostné léto a věřme, že tuto další doposud nejsilnější vlnu pandemie kultura ustojí. Třeba z nastávajícího lockdownu opět vzejdou skvělé nahrávky. Teď už ale rozhovor s Eddiem a Haraldem z Imminence!

Jak se máte? Jak se vám v této době daří?
Jsme v pohodě! A zároveň musíme říct, že se opravdu moc těšíme. Je to 18 měsíců od našeho posledního koncertu!

Wow!
Přesně tak! Počítali jsme to, je to 548 dní! Je to šílený. Od chvíle, co jsme kapelu založili, jsme nikdy takhle dlouhou pauzu neměli.

Je fakt skvělé vidět u nás zase hrát kapely ze zahraničí. Je to tak trochu požehnání! A zrovna vy jste v Česku byli opravdu mnohokrát. Tohle je ale jiný pocit, než obvykle, že?
Je to taková památná chvíle. Těší nás, že nás pořadatelé pozvali. Budeme hrát i na velké verzi RfP, která byla přesunuta na 2022, a jsme rádi, že nás přizvali i na tuhle menší edici. Je to speciální už jen kvůli všem těm okolnostem.

Jak jste se na show připravovali? Přichystali jste si nějaký neobvyklý set pro tuhle příležitost?
My jsme po celou tu dobu vlastně zas tolik nezkoušeli, protože jsme pracovali na nové hudbě. Většinu roku 2020 jsme strávili produkcí. Do zkušebny jsme se vrátili před pár měsíci a byl to skvělý pocit.

Jste opravdu jako kapela schopni si tyto koncerty užít, když je stále potřeba myslet na všechna ta omezení a opatření?
To asi teprve uvidíme. Začátkem roku 2022 máme v plánu velkou headline tour po Evropě, tak jsme zvědaví, jestli bude situace lepší nebo horší. Ale teď si musíme zvyknout na to, že se stále všude testuje atd. Je to naše nová realita. Není to nakonec tak strašné, když si uvědomíme, že už zase konečně můžeme cestovat do zahraničí. Ještě tři měsíce zpátky to bylo naprosto nepředstavitelné. Říkali jsme si, že pravděpodobně nebudeme tourovat ještě třeba celý rok! Byli jsme přesvědčení, že letos neodehrajeme jedinou show.

Vycházel ten váš pocit jen z opatření a nebo také z toho, že to prostě nebude bezpečné, i když třeba situace přeci jen dovolí koncertovat?
Zkrátka jsme si neuměli vůbec představit, že by se to celé mohlo jen tak vrátit do normálu. Ani teď nejsme v normálním světě. Je vlastně zvláštní, že tu spolu teď sedíme.

Jak je to ve Švédsku s covidovou podporou kapel a hudebního byznysu?
Není to tak slavné. Dostali jsme sice malou podporu, ale jen za zrušené domácí koncerty. Ale protože hrajeme hlavně v zahraničí, přišli jsme o naprostou většinu očekávaných příjmů, které švédská vláda nijak nekompenzovala.

Kapely musely v době lockdownu činit spoustu těžkých rozhodnutí. Jaké nejtěžší bylo to vaše?
My jsme měli velké štěstí, protože těsně před tím, než se vše zavřelo, jsme zrovna dokončili velkou tour. Po ní jsme měli tak jako tak v plánu vrátit se ke psaní hudby, což se také stalo. Řada kapel a našich přátel velmi utrpěla tím, že rušila celá turné. My jsme původně přemýšleli, že tour na podporu nové desky (nyní v plánu na 2022, pozn. red.) naplánujeme na konec roku 2021, ale brzy vyšlo najevo, že to nebude možné. Nebylo to tedy pro nás tak složité, jak pro spoustu jiných kapel.

Takže jste rok 2020 naplno využili k psaní nového alba, Je něco jiného, co jste v lockdownu jako kapela chystali? Například zbrusu novou světelnou show, video projekci…?
Připravovali jsme se sice na tu šňůru 2022, ale většinu času jsme skutečně věnovali tvorbě. Live streamy jsme nedělali. Natočili jsme ale pár jakýchsi živáků, akustických videí. Potřebovali jsme fanouškům říct, že tu stále jsme.

Vaše nové singly Temptation a Heaven in Hiding jsou poměrně dost temné. Podobně potemnělou atmosféru jsem od vás možná nečekal. Půjdete tímto směrem s celou novou deskou?
Vlastně už původní nahrávka Turn The Light On šla oproti předchozímu materiálu trochu víc do temna. Teď jsme měli možnost podívat se do té tmy ještě hlouběji. Je fajn, že to jde poznat.

Lze to přisoudit také tomu, že jste, stejně jako my všichni, dlouhou dobu seděli zavření doma?
Né přímo, ale podvědomě nás to ovlivnilo. Víš co - žijeme pro Imminence, žijeme pro tuhle hudbu. A pro hudbu a tuhle komunitu obzvlášť je obrovsky důležité setkávání. Když je ti toto odebráno, je to najednou divný. A těžký. Místy jako bychom v tom přestávali vidět smysl. Ale nakonec nás to motivovalo ještě víc. Museli jsme začít fungovat a soustředit se na věci jinak, než obvykle. A skoro jediné, co v tu chvíli šlo dělat, byla tvorba písní. Opadl tlak, který je s koncerty vždy spojen. Ve výsledku jsme tedy měli možnost perfektně se zaměřit právě na skladbu.

Eddie, jaký je vlastně příběh tvé hry na housle?
Když jsem byl ve školce, vzal mě jednou táta na den otevřených dveří do hudební školy, kde si děti mohly vyzkoušet jakýkoliv nástroj. Původně jsem fakt moc chtěl hrát na bicí. Ale když jsem viděl, jak ve třídě okolo bubnů stojí deset dětí a všechny do nich mlátí naráz hlava nehlava, řekl jsem ne! Myslel jsem si ještě na kytaru, ale tvrdili mi, že jsem na ní ještě příliš malej. Tak mi dali vyzkoušet housle, který mě docela zaujaly, a nakonec mi škola dovolila studovat o rok dřív, než je běžné. Začínal jsem na klasice.

Kdyby to tehdy nebyly housle, jaký jiný nástroj by sis uměl v Imminence představit? Co třeba saxofon?
Mám rád, když kapely do hudby zapojí nástroje, které do daného žánru běžně nepatří. Ale teď mě popravdě nic jinýho nenapadá. Imminence by asi zněly prostě jinak. Součástí našeho zvuku je jakýsi pocit tragédie a zároveň síly. A je to právě zvuk houslí, který tento pocit skvěle doplňuje a zvýrazňuje. Housle navíc dobře sedí k Eddieho hlasu. Saxofon by takhle nefungoval.

Jaký nástroj by v Imminence naopak zněl asi nejvíc směšně?
Akordeon, haha. Ale asi prostě kterýkoli jiný. Housle jednoduše dobře sedí do emocí, které naše hudba přenáší.

Děkujeme vám za rozhovor!


Text: Jiří Popelka
Foto z rozhovoru: Mejra Drkal
Promo foto Imminence: Jakob Koc

Články autora Jiří Popelka

LANDMVRKS: Zpětná vazba na novou desku je desetkrát lepší, než na tu předchozí!

Jen pár dní po vydání alba Lost in the Waves padala na adresu francouzských LANDMVRKS slova chvály, ba dokonce létala vzduchem písmena AOTY (Album…

PRVNÍ POSLECH: Stojí noví Limp Bizkit za prd? Hm... Spíš jo.

Nový Limp Bizkit po deseti letech, jo? A říkaj o sobě, že furt stojej za prd, jo? Ruku na srdce, poslední placka Gold Cobra vlastně nebyla tak…