Rozhovory
Lady AnnaHell: Je toho ještě tolik, co chci znát a umět!
Přejít na obsah

Lady AnnaHell: Je toho ještě tolik, co chci znát a umět!

Anna Masojídková aka Lady AnnaHell je rodačka z Děčína, která si plní svůj sen. Od studentky politologie, přes cestu za velkou louží až po šicí stroj a nůžky.

Jak se holka od studia politologie dostane ke vlastní značce šatů v pin-up stylu? To byla určitě zajímavá cesta, řekni nám o tom...
Studium politologie a práce v parlamentu byl tak nějak můj sen od malička. Vždy jsem se viděla jak hrozně důležitě chodím kuloárem před sněmovnou a když mi tam končila stáž, tak jsem věděla, že tenhle sen už si můžu škrtnout a už se tam nikdy nechci vrátit, a vlastně ani k politologii. První nápad dělat něco s módou 50. let přišel až když jsme s přítelem před 3 roky cestovali po západě Ameriky. V jednom obchůdku jsem si kupovala šaty a slečna majitelka se o mě tak starala, mluvila sem o mnou o pin-up stylu, doporučila, jak šaty nosit a s jakou spodničkou a navíc byla jako vystřižená z katalogu 50. let, že jsem hrozně zatoužila žít takhle každý den. A dodnes z toho setkání vycházím, když si u mě zákaznice vybírá šaty. Po návratu z Ameriky jsem nastoupila do normální práce do kanceláře, ale hrozně mě to vysávalo a začít s vlastní značkou přišlo vlastně ze dne na den, stejně jako moje výpověď. Pak už jsem jen koupila šicí stroj, zjistila, že to je pěkná dřina a na pomoc si našla tu nejšikovnější krejčovou. A od té doby se jen a jen učím.

Máš po těle mnoho krásných kérek – je to pro tebe další způsob, jak se vyjádřit?
Nevím, jestli je to sebevyjádření. Spíš má každá své vlastní téma, které mě svým způsobem posilňuje a má pro mě určitý význam. Nejčerstvější mám začátek rukávu od Zdeňky Vyhlídkové a je celý věnován Lady AnnHell a tomu, co mi změnilo život. Mám tam Lady AnnaHell jako mé alterego a temnou stránku, krejčovské nůžky stříhající máky, mojí milovanou kočku a plánuji nějaké propojení s mou babičkou, od které jsem se nestihla zdaleka naučit všechno, co bych chtěla.

V jednom zajímavým článku jsem četla, že když si opakovaně myslíš, že bys zvládla dělat věci mnohem líp jak tvůj šéf, je čas začít podnikat :) Bylo to tak i u tebe?
To asi ne. To by asi platilo pro stejný obor. Já odcházela z velké IT firmy, kde jsem se toho opravdu hodně naučila, jen to prostě nebylo úplně pro mě. A myslím, že podnikání mám asi tak nějak v krvi. Kdybych nedělala tohle, vymyslela bych si jiný projekt, ve kterém se realizovat.

Podle čeho vybíráš látky? Střihy si vymýšlíš sama?
Ze začátku jsem se hodně řídila jen tím, co se líbí jen mě – což jsou lebky, zombíci a netopýři, ale pak jsem přišla na to, že je také dobré poslouchat poptávku svých potenciálních zákaznic. Ale i tak se asi řídím hodně citem. Hrozně ráda chodím do obchodů s látkami, kde si můžu látky osahat a tak nějak se nacítit na to, jestli by z nich byly hezké šaty. Zní to asi hrozně divně, ale já všechno asi dělám pocitově. Stejně tak střihy. Nedávno jsem našla nádhernou látku, která se nehodí na mé klasické šaty, ale spíš na šaty ze 40. let, tak jsem hned začala hledat originální střihy, na které by se dala použít.

Tvé šaty se prodávají v pražském obchůdku Crashily, před pár dny sis otevřela jsi svůj obchod v Děčíně. Nemáš za sebou ani rok a Lady AnnaHell ti doslova bobtná pod rukama.. Jak to vše zvládáš?
Teď to bude znít jako největší klišé, ale bez podpory všech lidí kolem mě bych to nezvládla. Přítel vyzvedává šaty od krejčové, stará se o veškerou grafiku, maminka zařizuje vše, co se týká obchůdku v Děčíně, kamarádka se mnou jezdí se stánkem na akce, holky z Crashily mě zase pořád propagují, navíc mi poskytly prostor, kam mohu brát zákaznice. A já si tím můžu svůj čas dobře rozplánovat.

Šiješ šaty na míru, obrací se na tebe i nevěsty, slečny, co se chystají na ples... Je to dneska luxus mít ve světě konfekce ušité šaty přímo na své tělo?

To si úplně nemyslím, spíš záleží na prioritách, jestli chci šaty ušité na míru, které jsou kvalitní a nebo mnohokrát i za stejnou cenu šaty, které jsou šité v Asii. Já sama v konfekci už moc nenakupuji a vlastně i to byla konfekce, která mě donutila začít se učit šít. Podobné rockabilly šaty mi prostě neseděly, nebyly kvalitně ušité, páraly se.

Ještě jedna obligátní otázka, určitě myslíš dopředu, takže kam by ses chtěla posunout, ať už s Lady AnnaHell, ale taky jako člověk. Takže kudy kam?
Tak rozhodně se dál vzdělávat. Celý život se řídím tím, že když se nevzdělávám, tak se nemohu dál posunout. Je toho ještě tolik, co chci znát a umět! Ať už je to lepší znalost látek a jejich kombinací a chování a nebo naučit se lépe kreslit a samozřejmě naučit se třeba šít tak dobře, jak má krejčová. Další směr, který mě teď hodně táhne, je focení, hodně mne začalo bavit líčit – s mou kamarádkou Lady Bow děláme různé pin-up proměny. A takový vzdálenější a osobní sen je znovu odjet do Kalifornie a domluvit si tam třeba na Long Beach v nějakém tom božím retro obchůdku distribuci šatů :)

Děláš poměrně zajímavý, ale zároveň i drsný sport roller derby. O co vůbec jde?
To bude trochu oříšek popsat ve zkratce celá pravidla. Já sama jsem se k mému týmu Hard Breaking Dolls přidala minulý rok v únoru a pravidla se učila na zkoušky skoro půl roku. Je to sport na trekových kolečkových bruslích, který se k nám dostal z Ameriky. Zápasy hrají dva týmy proti sobě. Hraje se hodinu rozdělenou na dva poločasy, které se dále dělí na jednotlivé jamy a jezdí se po ovále. Do jednoho jamu proti sobě vždy nastupuje 5 hráček z každého týmu: 4 blockerky a 1 jammerka. Úkolem blockerek je nenechat projet jammerku z druhého týmu a ta se o to samozřejmě ze všech sil snaží. Ale i tak je tam velké množství dalších pravidel, zákazů a taktik. V praxi to pak pro nezasvěcené vypadá tak, že se banda pokérovanejch holek v podkolenkách a na bruslích sráží k zemi a pak se jdou všechny společně opít. Pro mě to prostě byla láska na první pohled! Hrozně mě tam baví ta kreativita a že to není nudný sport. Každá hráčka má vlastní derby jméno, moje je Lady AnnaHell, ale v týmu máme třeba Deathwheel, Little Meh-maid nebo Lucille von Kill. Celkově mě na derby asi nejvíc baví, vedle bruslí samozřejmě, to, že mám partu holek, na který se můžu kdykoli obrátit a vím, že mě podrží. A to nás je v týmu skoro 20!

Díky moc za rozhovor, ať se daří!

Články autora Ascela

* RYCHLÁ SOUTĚŽ O 2 LÍSTKY NA BIFFY CLYRO *

Do Prahy se vrací skotská rocková banda Biffy Clyro, která se představí už 7. června ve Velkém sále Lucerny. A my pro vás máme rychlou soutěž!…

Minireport PORT NOIR (swe) & support, 18. 5. 2016, Praha – Klub Cross

Ve středu bylo v Crossu zase živo. BrainWave production totiž přivezli do Prahy již potřetí švédské post-rockové trio Port Noir, které u nás…