Rozhovory
Royal Republic: Nahrávání je vždy dost namáhavý, ale na novou desku jsme fakt hrdí!
Přejít na obsah

Royal Republic: Nahrávání je vždy dost namáhavý, ale na novou desku jsme fakt hrdí!

Pražský koncert Royal Republic, který se měl původně konat v únoru, byl společně s celou tour přesunut na konec roku. Má to jednu velkou výhodu! Uslyšíme totiž pecky z nového alba Club Majesty, které, jak každý správný fanda ví, vyjde již tento pátek 31. května! Místo koncertní šnůry se kapela vydala na promo cestu Evropou, aby se setkala jak s novináři, tak s fanoušky, a popovídala si s nimi nejen o tom, co nás na nové placce čeká. Nedočkavostí trnou ti, kteří prozatím dokola točí již zveřejněné singly Fireman & Dancer, Boomerang a Anna-Leigh. Pánové Jonas Almén a Per Andreasson nám prozradili, jaká překvapení na Club Majesty můžeme očekávat, ale rozpovídali se také o životu v tourbusu, alkoholu nebo o tom, jak těžké pro RR je psaní písní!


cM: Pánové, sedíme tu před vaším tourbusem. Měli jsme být vevnitř, ale tady venku na čerstvym vzduchu je mnohem příjemněji. Fanoušci o tourbusu často přemýšlí jako o nějakém posvátném nebo tajemném místě, kde se odehrává nekončící nonstop party. Je to tak nebo ne? Jak to je u Royal Republic?

Jonas: Jo, to jo! Ale pravdou je, že jakmile vlezeme do tourbusu, nastává čas tepláků. Konečně můžeme sundat ty nekomfortní džíny, boty a košile a oblečeme si něco příjemnýho, dáme si něco k pití a kecáme o blbostech. Spíš než party je to takový útulný poflakování se s konzumací alkoholu, což je teda hlavně záležitostí naší crew, samozřejmě (ironický smích). Den před show jsme docela umírnění, ale když je následující den volno, většinou si trochu víc povyrazíme.

Per: Navíc naše crew udržuje tradici jménem "roadie friday" (pátek bedňáků, pozn. red.). Nazývají tak den před volným dnem, tzn. den, kdy mohou rozjet párty! Doufám, že na příští tour těch "off days" nebudeme mít moc, to by nedopadlo dobře (smích). Festivalová sezóna je v tomhle hrozná, většinou totiž máš jen dvě show v kuse a pak se paří, takže jsme pak úplně vyndaný (smích).

cM: Zvete někdy svý fanoušky do tourbusu nebo třeba do backstage?

Jonas: Tourbus je posvátná půda, každý z nás tam má svý osobní věci, během tour je to náš domov. Jsou to takový dvě malý skříňky, ve kterých spíš a máš svůj prostor, pokud se potřebuješ někam zašít.

Per: V backstagi občas děláme meet & greet, to je v pohodě. Ale tourbus je jenom naše místo. A většinou si dáváme tak hodinu nebo dvě před show zákaz vstupu všech lidí. Takže i když jsi přítelkyně, jdi teď pryč (smích)... "Ale já jsem přítelkyně basáka!" "Jo... Jen pro tenhle týden..." (smích)

cM: Mohli byste trochu poodhalit, co se ve vašem buse nachází? Vozíte s sebou něco neobvyklého, speciálního?

Jonas: Já jsem v tomhle ohledu docela nudnej. Vozím hry, různý...

cM: Herní konzole?

Jonas: Né, to je spíš Adamova (zpěvákova, pozn. red.) záležitost.

Per: Má svůj "zábavný kufřík". Playstation, velká obrazovka, stačí se jen připojit... Vše má upraveno pro podmínky tour.

Jonas: Já vozím stolní hry, které se ale často rychle zvrhnou ve chlastací hry. Nejvtipnější bylo, když pánové z Dinosaur Pile Up na naší společný tour pořídili maličký pingpongový stůl. Hráli jsme rychlo-pinčes proti sobě...

cM: Máte na mysli ten proslulý Rumbleton, tu alkoholovou hru?

Per: Ano, ten pingpongový stůl už se na ping pong dávno nepoužívá, používá se výhradně na Rumbleton. Ten stůl jsme snad koupili na Slovensku nebo v Čechách?

cM: Bylo to když jste hráli na Rock for People 2013?

Per: Jo! To bylo léto, které tu hru pak hned zničilo. Museli jsme rychle stanovit určitá pravidla a limity. V Rakousku s námi hrál jeden týpek, který nechtěl přestat a tak dlouho prohrával, že ho museli odvézt do nemocnice kvůli otravě alkoholem.

Jonas: Úplně si pamatuju, jak ta hra vznikla. Kluci postavili ten stůl a začali hrát ping pong. Já jsem si šel na chvíli zatelefonovat, po dvaceti minutách jsem se vrátil a už z toho byla chlastací hra (smích)!

cM: Adam nám tehdy říkal, že Česká republika je zodpovědná za vaše chlastání!

Jonas: Jo, viníme tuhle zemi! (smích)

cM: Ale máte to tady rádi, ne?

Per: No jasně, kdo by neměl. Krásný slečny, skvělý a levný pivo a výborný fanoušci. Kdykoli hrajeme na východě, ať už je to Polsko, Čechy, Slovensko, Ukrajina nebo Rusko, lidi do toho jdou hned od začátku. Když hraješ například v Berlíně, tak mám někdy pocit, že tam lidi viděli za jeden víkend příliš mnoho kapel a jsou suchý... Ale nechci Berlín hanit.

cM: Změnilo se tedy něco od vynálezu Rumbletonu do dnes? Furt hodně pijete, tak jak nám říkal Adam? (smích)

Jonas: Noo.... Teď máme novou hru, které říkáme Corn Hole.

Per: Úlohou našeho tour managera je, aby se z Corn Hole nestala picí hra. Jednou za čas to někdo z nás zkusí a on řekne "NE! Nedělejte to!" Ale jasně, že si dáme pivko, je krásně, je skoro léto, to k tomu patří... S Rumbletonem už si ale dáváme pozor, máme striktní pravidla, takže už se nemůžeš tolik sundat. Dřív jsme to hráli tak, že jsme si řekli o láhev rumu a ta byla pryč s lusknutím prstu. A pak další flaška. A další. V létě 2013 jsme to takhle dělali klidně tři nebo čtyři dny z týdnu. Super bylo, že ta hra vždycky stmelila backstage. Hráli jsme proti ostatním kapelám, s dalšími lidmi, každý se vždy hrozně sťal, ale je to skvělá příležitost se seznamovat. Ale taky je to příležitost na ty lidi hned rychle zapomenout...

cM: Pánové, sedíme tu před vaším tourbusem, ale vy nejste na tour. Vysvětlíte to? Není to tajné?

Jonas: Není. Jedeme ryze promo tour! 31. května vyjde nové album, takže proto si tu s vámi povídáme.

Per: Jedeme, abychom se bavili s lidmi. Je to pro nás ta nejlevnější a nejúčinnější cesta, jak to udělat. Na rozdíl od letadla můžeme v busu klidně po cestě spát.

cM: Vydání nového alba bylo vlastně důvodem posunu vaší skutečné koncertní tour, která měla původně probíhat v těchto dnech. Potřebovali jste víc času na dokončení desky?

Per: No, písně jsme vlastně už měli hotové, ale řešili jsme label. V minulosti se stávalo, že náš label koupila větší společnost, došlo tam personálním změnám, kontrakt skončil, nebo label skončil. Každý albový cyklus jsme museli začínat hledáním labelu, který nám pomůže desku zaplatit. Tentokrát se nám nepodařilo podepsat včas smlouvu, a tak jsme si nemohli booknout studio. Ke spolupráci na desce jsme si vybrali konkrétní producenty, se kterými jsme skutečně chtěli pracovat. A tak se to celé posunulo...

cM: Jak jste nakonec spokojeni s albem Club Majesty, které vyjde v pátek 31. května?

Jonas: Jsme velmi šťastní! Jsme na to opravdu hrdí!

Per: Zrovna jsme si říkali s naším producentem, že bychom si měli pořídit tričko s nápisem "Přežil jsem nahrávání Royal Republic!" a pod ním mít několik prázdných okýnek, který vždycky odškrtneme po každém nahrávání. Psaní a nahrávání je pro nás pokaždý tak zdlouhavá a namáhavá práce! Není to o tom, že nevíme, jak psát songy, spíš pořád nějak nechápeme, jak z toho pak udělat Royal Republic píseň. Prostě se to vždycky nějak stane, nebo nestane. Napíšem song, je dobrej, začnem ho hrát a pak si říkáme, že to nějak nezní moc jako RR. A tohle prostě zabere čas. Vždycky musíme vymyslet tak třicet nápadů, abychom z nich dostali alespoň deset použitelných.

Jonas: Mám pocit, že při psaní desky Weekend Man jsme dokonce měli celkem 70 nebo 80 nápadů.

cM: Z nového LP už je venku jeden song, Fireman & Dancer, což je přímočará Royal Republic věc! (V tuto chvíli jsou venku další dva songy, pozn. red.) Můžeme dál očekávat něco neobvyklého?

Jonas: Řekl bych, že písně na novém albu tak nějak od začátku do konce zapadají do podobného spektra, ale i tak je placka napěchována překvapeními. Lidi ale hned poznají, že to jsme my, ale noví a fresh!

Per: Je tam možná víc, řekněme, vážných věcí, i když ta nejvážnější z nich začíná textem "Cítím se na hovno ve městě". Ale je to opravdu vážnej song.

cM: Jaké jsou vaše plány pro dnešní večer v Praze?

Jonas: Buď pudeme do postele v devět a ráno se krásně probudíme - nebo ne! Bude to party, máme tzv. prelistening session pro výherce soutěže. Poslechnou si nový album od začátku do konce a pak půjdeme společně do karaoke baru zazpívat si Ace of Spades! A pak půjdeme do tourbusu, oblíkneme si tepláky, dáme si chill a ráno se probudíme zase v jiný zemi.


Foto: Mejra Drkal

(Za příležitost kluky vyzpovídat děkujeme Fource Entertainment!)

Články autora Jiří Popelka

FRANKIE PALMERI (EMMURE): „Nenávist je formou uznání! Každej umělec potřebuje obdivovatele i hatery!“

Série rozhovorů z FajtFestu 2018 se chýlí ke konci! Kdy jindy vám naservírovat interview s Frankiem Palmeri než před zítřejší headline show…

JESSE BARNETT (STYG): „Chceme lidem ukázat, že pečovat o planetu, zvířata a ostatní lidi je cool!“

Den před pražským koncertem Stick To Your Guns, na který naváže taky brněnská a košická zastávka, přinášíme rozhovor s hlasem kapely Jesse…