Přinášíme vám další rozhovor, který vybočuje z řady hudebních rozhovorů. V této sekci se věnujeme výhradně zpovídání kapel nebo alespoň jejich členů, ale jen o kapelách muzika není. Po rozhovoru s Michalem Raszkou a Ondrashem Konupčíkem mám pro vás další zajímavou osobu, jejíž činnost více či méně souvisí s muzikou. Touto osobou je nádherná kočka, která se spolu se svým mužem sebrala a odjela objevovat svět za oceánem. V Americe, kde nyní žije s mužem a malou dcerou, se tato mladá paní nechala inspirovat muzikou a začala vytvářet oblečení a doplňky, které jsou inspirované hudebními styly a pro blýsknutí se na parádním koncertě jako dělané. Popovídaly jsme si s Marcy nejen o její tvorbě, ale i o tom, co se v Americe nosí a jak tam vypadají hudební akce ve srovnání s Evropou. Na konci rozhovoru najdete odkaz, kde se můžete podívat na její originální kousky. A můžete si je i zakoupit, věřte, že budete originální. Přečtěte si tedy, jak se dá kreativně prorazit ve světě, když milujete muziku…
Ahoj Marcy, jelikož ani my dvě se moc neznáme, prosím představte se mi a hlavně čtenářům, kdo jsi, odkud, kde momentálně žiješ, prozraď cokoliv, co je o Tvé osobě zajímavé. Takovou vizitku si tu pro nás vytvoř…
Ahoooj. Všichni mi říkají Marcy už odjakživa a jsem čerstvá mamča, která si našla zábavu při výchově prcka. Pocházím z Příbrami, ale víceméně jsem Plzeňačka. Už přes rok se prezentuji svoji značkou s oblečením a doplňky - Olivia Paige. Momentálně žiji v Las Vegas a “snažím se” vychovávat dítě a přitom se odreagovat při mé tvorbě, která mě chytla v těhotenství. Vždycky mě bavila móda a oblékat se podle sebe a tak mě napadlo, proč si nevytvořit něco svého a originálního…
Tvoje oblečení a doplňky co vyrábíš, jsou inspirované do určité míry muzikou, co Ty a muzika, mám dojem, že jsi působila v dívčí kapele a že i Tvůj muž je členem nějaké kapely. Tak povídej, co Marcy a hudba?
Hudba je opravdu na mém prvním místě a není dne, kdy by mě nedoprovázela. Ať už jsem dělala cokoliv, jakoukoliv školu, brouzdala jsem se vždy koncertama a působila v několika kapelách už od svých 13ti let. Když holky ze školy sháněly zkušebnu a my měli prázdnou garáž, nalákala jsem je k nám a snažila jsem se být součástí kapely. Ovšem každá z nás hrála jen na kytaru, takže jsem si koupila baskytaru, bez uvažování, zda chci na tento nástroj vůbec hrát a šla do toho naplno. Měly jsme výhodu, že jsme byly jen dívky, takže nabídky chodily samy a my postupem času hrály 3x týdně po hospodách, na různých soukromých oslavách a jako předkapela třeba i pro Burma Jones. Hrály jsme spousty cover verzí a trvalo to, než jsme z vlastních písní daly dohromady nějakej playlist. Ale bylo to fajn, zkušenost velká a nepromarněné dětství. Ale bohužel, vše končí, přišly lásky, pak už nebyl u holek takový zájem a postupem času jsme se rozpadly. Moje písničky jsem ale nechtěla jen tak zahodit, takže jsem se snažila pořád hrát a měla jsem kapelku už pak jen s chlapama ;-). Poslední bylo mé účinkování v plzeňské kapele Bory, kde už jsem pouze zpívala. Ale bohužel se nám moc možností neotevřelo, i když hraní bylo stále dost a zazpívat si před kapelou Kryštof byla pro mě pocta…
Poslední léta jsem bydlela v Praze, kde jsem chtěla začít od začátku, ale nezbyl čas a já pak poznala svého nynějšího muže, za kterým jsem se přestěhovala do USA. A to bych to nebyla já, abych se nedostala k muzice. Jelikož když se člověk věnuje muzice, sednou mu lidi od muziky a i muž hrál v kapele, ve skupině Murder Majestry jako kytarista. Ale největší úspěch měl kdysi s kapelkou No Control, která nahrála pár alb, ale sklidila úspěch jen s prvním albem. Jsme taková hudební rodina a nejvíc mě teď těší, když to vidím na mé Olivii, že i ona nejvíc reaguje na muziku a my ji k tomu vedeme, i když je jenom 6 měsíců stará ;-). Musí dostat pořádnou rockovou výchovu, tak jako její rodiče...
No teda, točíš se kolem muziky víc, než jsem čekala. Hudba Tě tedy provází životem, to je skvělý. Z té se zrodila inspirace, jak ale přišel nápad začít šít oblečky a vymýšlet doplňky? Inspiruje Tě hardcore, punk, rock´n´roll a co ještě z hudebních žánrů?
Chytlo mě to, když jsem nakupovala oblečky pro novorozeně. Všechny ty kytičky a zvířátka mi moc nesedly a tak jsem chtěla, aby moje dítě vypadalo trošku víc do punk-rock stylu a tak jsem začala přemýšlet, co by bylo super a vytvořila jsem své první bodíčko pro ni s bandanou. Moje mamka nám šila věci, když jsem byla malá, ale to jsem moc nechtěla, jen jsem si chtěla vyrobit svůj design, který se mi líbí. Přece jenom, proč by si to člověk nemohl zjednodušit. Líbily se mi vždycky mašličky do vlasů, ale ani ty jsem tu nemohla moc sehnat, tedy podle svého vkusu, tak jsem si je jednoduše vyrobila. Poté přišly obyčejné balerínky, jsou takové šedé, nic na nich není, šup a ozdobila jsem je mašličkami a tak dále. Dostávala jsem víc a víc nápadů a hlavně, je tady obrovský obchod s materiálem, takže tam jsem narážela na pomůcky, ze kterých šlo udělat další věci, nějak mi to všechno nahrávalo a časem jsem začala dávat věci na prodej…
Z hudebních žánrů a celkově stylů mě inspiroval styl rockabilly a pin up, na který jsem tu narážela často. Ve Vegas se koná každý rok Viva rockabilly weekend a tam když jsem to viděla! Stará auta, muzika a holky v šatičkách, celé pokérované, s růží ve vlasech,… Celkově dost barevné a nebály se toho. Kdo je taková Bettie Page jsem zjistila až tady. Proto nás napadlo dát naší dceři prostřední jméno Paige a Olivie k tomu nějak padla…
Tak na tom víkendu bych chtěla být, i tu kytku do vlasů doma mám :o) A inspirovala Tě třeba také fashion-nuda na koncertech? Mě třeba přijde, že v Česku hodně lidí nosí to, co zrovna propaguje móda jako taková, jednu sezónu jsou to superslim džíny a košile, další se tam přidá nějakej leopard, pak frčí to a pak to. Momentálně třeba každá druhá slečna nosí šáteček ve vlasech, děsně pin up, přitom nedávno jsme za to sklízely výsměch ála „jé uklízečka“. A celkově jsou lidi na akcích dost uniformovaní, na rozdíl třeba od Ameriky. Tam slečny jsou na koncertech vážně za dámy, lodičky, korzety, růže ve vlasech. Máš taky ten pocit, že k nám móda a kreativita vstupuje pomalu a to jen do určitých okruhů?
U nás v Čechách ano, tam jsem si na akcích snad nikoho nevšímala, snad kromě koncertu Aiden, tam přišly kopie emo fanoušků a všechno bylo jednotvárné. Ale v té době mi to tolik nepřišlo moc profláknuté, takže jsem z toho koncertu i lidí měla vážně radost, že mladí mají v malíčku módu ze světa. Spíš jsem byla zvyklá na oblečení metal fans a pak jen tak normální, usedlé modely, hlavně že značkové. Tady třeba na Warped tour jsou lidi oblečený víceméně do trendy corestylů a té lajny klasických věcí pro teenagery. I když to míchají dohromady, občas dost nebezpečně, což pak vypadá jako velký nepořádek. Nebo nakonec jim to vyjde krásně, ale neoriginálně, ale to všechno omlouvá jejich mládí. Každý si určitě vzpomeneme, co jsme nosili my a bylo to zrovna “in”...
Pin up style a opravdový styl je těžké najít občas i tady, ale jsou vyloženě akce, které se tomu věnují. A abych řekla pravdu, móda mimo koncerty ve Státech je hrůza! Lidé to neřeší, sednou do auta třeba i v pyžamu a jdou do obchodu. To se v Čechách asi nestane nikdy. Můj muž chválí Prahu, jak jsou lidi u nás krásně oblečení a pečují o sebe, zaleží jim na tom, jak vypadají…
No tak tepláky jsou u nás v ulicích taky občas vidět, ale jasně že jen značkový a supercool. Už tedy víme, jak přišel nápad šít a oblékat stylově lidi, kde se inspiruješ, teď mi ale prozraď, pod jakou značkou tvoříš a co všechno dokážeš zákazníkům nabídnout? Uděláš mi třeba nejen tričko s kotvičkou nebo vlaštovkou, ale i pořádný thrashový otrhaný ponášivkovaný džíny nebo stylovou košili s diamantíkama? Co všechno si u Tebe můžu pořídit? A vyrábíš i přímo na míru?
Tvořím pod značkou OLIVIA PAIGE a mohu nabídnout zboží od náušnic po botky. Většinou kupuji věci, co se mi sami o sobě líbí a přešívám je - dodávám tomu svůj design. Momentálně spíše našívám, vyšívám, maluji a hodně moc mě baví šít sukénky a šaty pro mimča. Hraju hlavně na klasické velikosti, ale i na míru dokážu cokoliv vyrobit. Baví mě taky hodně vyrábět aplikace, vyšívat a dodávat věcem šmrnc, obyčejných černých triček je všude dost…
Je Las Vegas šílený místo z hlediska oblékání? Nebo se v Česku najdou šílenější modely?
Vegas je, co se Ameriky týče, ještě dost krásný, jelikož je to město většinou plné turistů ze všech koutů světa. V Česku jsem vždycky říkala: „Proboha, jak si tohle může vzít na sebe?” Tady už to nekomentuji, to nejde,-)))) Ale zase na druhou stranu se mi líbí, že i když lidi v sobě nemají vkus, snaží se a třeba na koncert se obléknou ve stylu nového klipu své oblíbené kapely, to je super!
Když se tak střídavě bavíme o muzice a o oblékání v muzice, přibliž nám nějak hudební akce v Las Vegas? Tam jede určitě hodně country ne? A rock´n´roll?
JOOO! Country! Ale ne takové, jak si každý představuje. Je tu úžasný klub Stoneys, kde třeba mimo vystupování kapel je každý čtvrtek pití za dollar a je narváno. Tady je celkově chlast drahý, ne jako u nás v Čechách, takže vyrazit si vyjde draho, taky se tu nepije jako u nás… Ale k tomu country. Ono je moderní a zní naprosto skvěle, hraje se v klubíku a lidi tancují na dřevěné podlaze, která tomu dodává šmrnc a celkově to má úžasnou atmosféru. Ovšem doma bych si to asi nepustila. Country tu jede hodně, to je proste Amerika a každý rok tu má country své předávání cen, tam třeba móda moc nehraje roli, snad jen ty kovbojské boty a klobouk…
Pak jsou tu kapelky středního proudu, co jsou v každém “pop” hudebním časopise, ale ven se moc nedostanou, až třeba na to, že zrovna ve Vegas byli Killers dlouho lokální kapelka, než se stali mega slavnými. Hudební průmysl je tu totálně o něčem jiném. Jinak největší radost mám z toho, že třeba punk a jeho odnože (hardcore punk, punkrock) tu mají pevnou základnu a také úžasné kapely, které u nás v Evropě moc lidí nezná. Potom je tu hodně rock a celkově i nové trendové kapely typu Boys Like Girls, A Day To Remember...
Moc kapel z Las Vegas ani já neznám, a co Ty a česká současnost. Co česká hudební scéna, sleduješ? Které kapely Tě baví od nás?
Teď už abych řekla pravdu ne, nikdy jsem moc neposlouchala české kapely, ale koncerty jsem brázdila skoro denně. Měla jsem ráda třeba kapelu Clou, ale nejvíc v hudbě mě jeden čas ovlivnila Lenka Dusilová…
Fíha, tak to je na čase začít brouzdat po coreMusic.cz a udělat si obrázek. Ale když jsi zmínila Lenku Dusilovou, chtěla by si oblékat nějakou kapelu? Dělat pro ně originální kousky? Nebo už oblékáš nějakou v uvozovkách celebritu?
Nad tím jsem nikdy nepřemýšlela, dát víc kousků dohromady, aby celek, tedy kapela, vypadala dobře. Spíš ne, ale jejich děti, manželky, přítelkyně, milenky, to rozhodně ano. A třeba nějakou zpěvačku to rozhodně jo, to by mi šlo moc dobře, si myslím…
Když by si měla lidi nalákat na to, aby se nebáli šedi a nebáli se kreativně se oblékat, jak by si na to šla. Co bys jim řekla? A jak konkrétně bys je nalákala na svou tvorbu?
Lidi nebojte se!!!!!!! Lidi se těžko mění, když chceš, aby se oblékli k světu, nemají styl nebo čas a všechno je v Česku takové většinou šedivé (hlavně počasí). Lidi se rádi oblékají pohodlně. Musí je nejprve někdo ovlivnit a to by měl mít na starosti náš hudební průmysl, ale asi u nás krom obchůdku Lucky Hazzard a Redraven moc odlišných od jiných není. Baví mě internetový server Fler, tam je spousta talentovaných lidí, umělců, kde najdete originální kousky a super nápady. Jako ty moje ;-). A zrovna u mě se dá najít všechno, než jen nedostupný rockabilly styl, takže budu ráda, když někoho zaujmu a nahlédnete do mé tvorby, přece jenom jen taková brož na oblečení dokáže toho člověka zviditelnit a poukáže na nějaký směr…
Na Fleru máš internetový obchůdek, kde je dost oblečení i pro miminka. Takové dupačky s motivem oblíbené kapely pro děcko, to je skvělý nápad. Oblékáš takhle svojí malou? Na dupačky maluješ ručně nebo máš nějakou tiskárničku?
Je tam toho dost, ale dupačky s kapelkama se dají dneska sehnat všude, přesně s logem kapel nebo symboly co patří ke scéně, tedy alespoň tady v Americe. Ovsem všechno tohle si mohu vyrobit sama. Pracuji většinou s nažehlovací slídou, vyřezávám a vyrábím aplikace z látek. Zkoušela jsem domácí tiskárnu Yudu, ale to je takové k ničemu. Mám ráda, když na tom mám víc podílu a své kreativity, jen tak natisknout mě moc nebaví. A motivy? Třeba lebky mě baví u miminek, takové ty jemné, třeba ve spojení s mými čelenkami – jak miminka ještě většinou nemají vlásky, tak mi to přijde strašně roztomilé. Moji malou takhle oblékám neustále, je moje “modelka” pro všechny mé modely a nemůžu se dočkat, až ji vytáhnu na její první koncert...
No tak to bude okolí koukat, až se objeví nejvíc core dítě :o) Nuže jdeme dál, známe Tvou tvorbu i Tvou spojitost se světem muziky, tak se ještě zeptám na rozdíly Las Vegas versus Česko, v čemkoliv, v muzice, v akcích, v oblečení, v životním stylu…
Tak za prvé jsou to sami lidé a jejich přístup k věcem, okolí, sobě - to mění spoustu věcí a utváří to rozdíly. Za druhé je to rozdíl v jídle, tady je nejlepší, hlavně to mexické. A za třetí jsou to akce - ve Vegas si můžete zajít na cokoliv, jakoukoliv kapelku, je tu snad všechno, v ČR se musí čekat, jestli se nějaká vaše oblíbená kapelka ukáže. A ještě se mi tu líbí životní styl pro rodiny...
V poslední otázce se už nebudu ptát, ale dám Ti prostor, abys nám řekla něco sama od sebe, nějakou zprávu pro čtenáře, vzkaz, pozdrav…
Zdravím babičku! ,-)
Pěkný, tak nezapomeň babičce poslat odkaz, ať si rozhovor přečte a nám se rozšíří čtenáři o další generaci. Kromě mladých nás čte můj taťka a teďka přibude Tvoje babička, jen tak dál. Ještě ať to přepošle kamarádkám :o) A teďka na závěr prozraď, kde najdeme Tvoje originální kousky a kde si je třeba můžou čtenáři coreMusic.cz opatřit. Link, adresu, kontakt…
Svoje věci prezentuji na stránkách Fleru - http://www.fler.cz/olivia-paige nebo potom nově na Facebooku pod jménem Olivia Paige Crafts!
Děkuju moc za rozhovor, ráda jsem Tě poznala a budu se těšit na další kousky v Tvém obchůdku.
Já děkuji moc za šanci se představit a za krásnou spolupráci…
