Po recenzi a profilu kapely This Night Draws The End vám přinášíme také rozhovor s touhle nadějnou plzeňskou bandičkou. Na Through the Noise festu vol. 2 jsme si odchytli zpěváka Morbiho, který nám zodpověděl pár otázek. Tak se dejte do čtení!
Ahoj, jménem coreMusic si tu spolu popovídáme o muzice, co na to říkáš?
Čau, moc rád…
Ty jsi členem This Night Draws the End, tohle jméno už na české scéně figuruje delší dobu a lidem je známé. Však popiš nám TNDTE ve zkratce, kdyby přece jen někdo zaspal.
Jsme plzeňská kapela, která čerpá jak z klasickýho, tak z moderního metalu. Nesnažíme se prvoplánovitě být nějak trendy, nebo něco takovýho, ale vychází to z nás. Prostě hrajeme to, co nás baví. Každej z nás je ovlivněnej tím, co poslouchá, při skládání se spojují všechny tyto vlivy dohromady a výsledkem jsou This Night Draws the End.
Na coreMusic visí nejen článek o kapele, ale i recenze na vaše EP Victims. Četli jste to? Chtěl by jsi to něčím doplnit, nebo vzkázat něco autorovi?
Jasně, že četli. Já myslím, že obojí je vyčerpávající a nelze s tím než souhlasit.
A nějaký vzkaz pro autora recenze?
Děkujeme moc za článek i recenzi a autorovi přejeme, ať ho psaní nepřestane bavit. Myslím, že jde správnou cestou.
Deska Victims, vaše trička i MySpace mají výborné grafické zpracování. Čí to byly vize a kdo je zpracoval?
Autorem veškerý naší grafiky je Brůčas z Attic Vanity, kterej dělá fakt skvělý designy. Základ coveru Victims měl Brůčas už nějakej čas schovanej v rukávu a když jsem ho uviděl, řekl jsem si, že skvěle pasuje k myšlence a náplni textů z EP a tudíž ho tam prostě musíme mít. Zbytek grafiky obalu jsme pak dávali dohromady společně formou brainstormingu. U myspace a triček už Brůčas přesně věděl co k nám pasuje, nechali jsme mu volnou ruku a vyšlo to opět perfektně. Samy bychom to lépe nevymysleli. Vřele doporučujeme všem kapelám.
U vás došlo v poslední době k míchání karet a to za poslední dobu hned dvakrát. Pokud vím, tak odešel bubeník Lebi a přišel Rip (Esazlesa, ex-Bed Sores) do role basáka. Pověz nám víc o tomto čarování se členy.
Problémy spojený s rytmickou sekcí nás pronásledujou už od samotnýho počátku kapely. Kapelu jsme vlastně založili jako trio: já zpěv a Vadym s Martinem kytary. Začali jsme v týhle sestavě i zkoušet, skládat první věci a přitom jsme hledali vhodný kandidáty na doplnění sestavy. Bohužel v Plzni je sehnat solidního bubeníka a basáka na volný noze skoro nadlidskej úkol. Hodně kapel to tady řeší automatem, ale my jsme to nevzdali a snažili se někoho sehnat. Basák Sláwa se mnou a Vadimem už hrál v naší předchozí společný kapele Beat the Odds takže se přímo nabízel. Není to sice velkej fanda metalcoreu ale byl ochotnej to s náma zkusit. Později jsem na koncertě náhodou potkal bubeníka Lebiho, slovo dalo slovo a konečně jsme byli komplet. Postupem času s přibývajícíma koncertama ale oba ztratili nadšení a zápal, kterej je podle nás potřebnej, aby kapela smysluplně fungovala. Kapela prostě musí být naladěna na stejnou vlnu, každej bez vyjímky tomu musí něco dávat a fungovat tak jako celek, což se nám bohužel nedařilo. V momentě, kdy jsme se rozloučili se Sláwou, shodou okolností Rip opouštěl kapelu Bed Sores, ve který jsme spolu nějakej čas působili, takže v tomhle případě nebylo nad čím přemýšlet. A ve chvíli, kdy Lebi přestal být ochoten koncertovat v takový míře jako chtěl zbytek kapely a dokonce nepřijel na náš koncert, jsme mu museli dát sbohem. Trn z paty nám vytrhl bubeník Ivan z kapely Megan Shore, kterej s náma jako záskok na rychlo odjel pár koncertů, než se nám ozval David. Toť naše dosavadní škatulata…
A jak to v nový sestavě šlape? Došlo k nějakému obohacení a přívalu nové energie a zkušeností?
Rozhodně! Ondra (Rip – pozn. Red.) na scéně působí už spoustu let a za tu dobu stihnul nasbírat spoustu zkušeností nejen co se týče hraní na basu. Hlavně ho ale hrozně baví hrát, což je pro nás po předchozích zkušenostech teď nejzásadnější. Doufáme, že časem se nám díky němu podaří do naší muziky propašovat i nějakou tu lehkou matematiku. Co se týče Davida, je to dobrej a spolehlivej bubeník a hlavně má ten potřebnej zápal o kterym jsem mluvil, takže nám teď už snad nebude nic bránit to pořádně rozjet.
Včera 4. 6. 2010 jste hráli v Plzni s Show Your Teeth. Jak ta akce vypadala?
No… klasická „Lampa“. Přizvali jsme kámoše ze spřízněnejch kapel a společně jsme si to užívali. Všechny kapely vystřihly skvělej set a pak následovala afterparty, kde jsme se pokusili opít Show Your Teeth, ale bohužel bez odezvy.
No něco vyprávěli o včerejšku. Líbilo se jim.
Fakt? Mě přišli docela odměřený, možná unavený z cesty. Pak ale jako kdyby měli vypínač, kterej před show zapnuli na „ON“ a po show zase na „OFF“. Na podiu předvedli super energickej výkon a potom zase hodili chill.
Kam se Drozdi, jak vám fanoušci familierně říkají, chtějí posunout v pomyslném žebříčku?
Chtěli bysme konečně taky někdy nahrát plnohodnotné album. Snad na to máme tu správnou sestavu a do roka bysme mohli složit dost věcí, abychom nahráli pořádný CD. Moc fajn by taky bylo zahrát si na nějakých větších festivalech, ale to bohužel bez delšího působení na scéně, dobrým CD, nebo tlačenky moc nejde. Takže jako první je na žebříčku pro nejbližší budoucnost makat na sobě a nahrát dobrý CD.
Fajn, a co říkáš na českou core scénu? Je tu něco, co tě vysloveně štve, nebo je tu něco, co vysloveně oceňuješ? Ať už jako muzikant, nebo jako člověk.
Já jsem hlavně vůbec rád za to, že nějaká existuje. Před dvěma, nebo třemi lety, když jsme zakládali TNDTE, tady bylo podobnejch kapel hrozně málo. A když se podíváš na dnešní Through The Noise fest, tak je vidět, že ty kapely tady konečně vznikaj a jsou schopný skládat dobrou muziku, která začíná být srovnatelná se zahraničníma kapelama.
Na závěr mi pověz, co budou dělat Drozdi v létě.
Kromě pár menších festů asi budeme odpočívat a skládat nový věci. Udělali jsme si měsíc volna, abychom se zrekreovali, a pak se vrhneme na nějakej ten novej materiál.
http://bandzone.cz/thisnightdrawstheend
