Positive Mind z Plzně na scéně působí již úctyhodných dvanáct let. Na triku mají více než 500 odehraných koncertů, dvě EP a plnohodnotné album Silence Gives Consent, které vyšlo tento rok. Nejen o něm jsme si povídali s kytaristou J. J. Šimonem.
Poslední deska, kterou jste vydali má poměrně dobrý ohlasy. Byl to hnací motor k tomu natočit videoklip?
Jo a ne. Určitě motivací je, když vycházejí dobrý recenze a že se to lidem líbí. Ale ten klip by vyšel tak jako tak. PM nikdy neměli klip a vždycky ho chtěli. Myslím si, že když jsme natočili živák, další metou musí bejt natočit videoklip.
Zaujal mne booklet alba Silence Gives Consent, konkrétně malby Václava Maliny, jak jste se k němu dostali?
Tady tomu chlapíkovi je asi kolem šedesáti let, žije úplně odlišným způsobem života. V malém plzeňskym bytě má ateliér a tenhle byt je naflákanej obrazama, třímetrový plátna, prostě obrovský věci. Hodně z nich jsme znali z katalogů. Ne všechny mě oslovily, ovšem jen do doby, kdy jsem je viděl na živo a měl tu možnost vzít ten obraz do ruky. Oslovilo mě to tak, že jsem dokonce od jendoho obrazu vůbec nemohl odejít. Václav Malina se nám nabídl sám. Tvrdil, že se mu naše muzika líbí. Ale vzniklo to ještě trochu jinak. Řádově čtyři roky zpátky byl na koncertě Space Jam Group, což byl takovej boční projekt, kterej jsme měli s bubeníkem a basákem z Positive Mind. Někde na tom byl a muziku si zamiloval. A po čtyřech letech, když jsme dělali obal, tak jsme tam hodně chtěli mít nějaký abstraktnější věci. On nám přišel na mysl jako první. Netušili jsme, že chlapík, o víc než čtvrt století starší, nám řekne: pojďte ke mně do ateliéru a vyberte si co chcete. Jeden obraz jsme dokonce mohli použít vzhůru nohama. Na obal celého packu (to jsou ty 4 malovaný holky) jsme naopak dali možnost mladíkovi, což je Pavel Příkaský. Podle nás zatím neobjevenej talent.
Tahle deska byla oproti vaší předchozí tvorbě výrazným posunem. Vím, že teď zkoušíte nový věci, dá se očekávat zase takto razantní posun?
Pracujeme sice na nový desce, ale nedokážu říct, kdy by měla bejt. Protože i o této jsme si mysleli, že ji uděláme tak o rok dřív, ale pak jsme se do toho ponořili, až jsme tu desku dělali třičtvtě roku. Já jsem až chorobnej perfekcionista a tam, kde by už jiní řekli „dobrý, jdeme dál“, tam já to ještě přetáčim nebo předělávam. Nedokážu proto říct, kdy nový písničky na potenciální druhou desku půjdou do světa. Jistý je, že budou patrně víc kontrastní než ty dosavadní, více pracujeme i s kontrastem dvou zpěvů, to znamená čistej a řvanej. Ale rozhodně nemůžu říct, že by ta deska byla měkčí než současné věci.
Teď jsme mluvili o hudební stránce novinek, zajímali by mě i texty. Přeci jen ta poslední deska byla hodně právě o nich a i samotný její název odkazuje k nosnému morálnímu podtextu. Jak to tedy vidíte do budoucna?
O tom nepochybuj! Je to samozřejmě otázka spíš na Henryho (zpěvák PM – pozn. red.), kterých témat se chce dotknout. Víš, to je jeden z principů hard core music. Lidi nenaplňuješ jenom hudební složkou, dáváš jim i silnou textovou náplň. Snažíš se těma extař a něco upozornit. Nedomníváme se, že můžeš změnit celej svět, ale snažíme se změnit něco v těch lidech: chování nebo postoj, kterej by měli zaujmout k určitým otázkám. Současná deska je celá o tom. Jmenuje se Silence Gives Consent - „Kdo mlčí souhlasí“. Když se budeme stavět laxně nebo tiše přehlížet problémy, jež jsou kolem nás, nic se nezmění. Hodně z nich považujeme za palčivé. Domníváme se, že nemůžeš mlčet, třeba když se kolem tebe děje bezpráví. Když už hned v zárodku - ještě před tím než konflikt vznikne – nebudeš mlčet a na rovinu prohlásíš, že tohle se dělat nemá, vzniká tím šance tomu konfliktu předejít.
Mohl bys mi ještě něco říct o videoklipu k songu Justice Core Inside, který za nedlouho vyjde?
Nechci o obsahu moc mluvit, protože bych nerad fanoušky připravil o moment překvapení. Dělal ho Petr „Pedro“ Pánek s partou vynikajících mladých filmařů. Původně jsme chtěli zase spolupracovat s Ondrou Urbancem, basákem 100C, kterej nám dělal živák, který je DVD přílohou desky. Je to velkej profík a tohle řemeslo umí velmi zručně. Ale pak jsme si řekli, že to zkusíme jinak. Chtěli jsme oslovit někoho nového, více začínajícího a zkusit to s někým, kdo by nám mohl dát spoustu nových, neotřelých pohledů na zpracování té písničky. A jak jsme zjistili, pro mladé filmaře je klip velká příležitost a výzva. Obzvlášť, předložíte-li jim námět na hraný scénář, žádné „kapela stojí někde u zdi a celý klip jenom dělá, že hraje tu věc.“ – to jsme moc nechtěli. A oni ten náš námět pojmuli tak, jak jsme si ani pořádně nepředstavovali. Už první verze sestřihu nás strašně příjemně překvapila.
Na začátku příštího roku se chystáte na koncertní šnůru. Už víte, kde vás fanoušci budou moct vidět?
Příští rok, kromě několika českých měst, konečně pojedeme i na Moravu. Respektive rádi bychom, patrně to bude březen nebo duben. Nebude to nějaké mega-tour, na to je tenhle českej rybníček moc malej. Na stoprocent se ukážeme i na několika festivalech, který máme rádi, ale pro nás je prvořadý koncertovat v klasickejch klubech. To je něco, co máme asi nejradši.
Díky za rohovor a těším se na další desku i na setkání na některém z budoucích koncertů...
Domácí plzeňské publikum bude mít příležitost vidět Positive Mind naživo 19.2.2011 v klubu Divadlo Pod lampou, kde budou hostovat na křtu EP mladé kapely Minute of Fame.
