Když vám něco málo po deváté ráno - takhle v neděli - napíše Simon, kytarista z War from a Harlots Mouth textovku: „Ahoj vole, včera jsem šel spát fakt brzo, ale dneska na tebe mám celej den…“, tak se taková nabídka rozhodně neodmítá. Jednak se to nestává příliš často, a za druhé promarnit možnost vyzpovídat samotného strunoděje z kapely, která už něco na světové scéně znamená a svým jedním epkem (Falling Upstairs), splitkem s Molotov Solution, dvěmi regulérními alby (Transmetropolitan a In Shoals) a tunou odehraných koncertů (a to nejen v Evropě) , je bezesporu přínosem a originálním závanem v mnohdy otravných a notně stojatých vodách moderních trendů, by byla blbost aspirující na lůzrštyk století. A já nepromarnil. Takže, vzhůru do úst nevěstky…
Takže děcka, je neděle, půl jedenáctý dopoledne, a já tu mám Simona z WFAHM, abych ho řádně vyzpovídal. Jak je chlape? Řekni nám nějaký horký novinky.
Jo Petře, mám se fajn, a vůbec, před chvílí jsem otevřel oči (smích). Vzbudil jsem se před dvěma hodinama a koukal na nějaký kreslený seriály, než jsem se dal do „práce“. Zrovna totiž edituju pátou část našeho dokumentu z US tour, a dělám k tomu titulky. Na netu to bude dneska odpoledne.
No jasně, máme fakt mrak horkejch novinek. Včera jsem o tom zrovna dával zmínku na myspace. Pořád ještě píšem‘ nový věci pro další album a do konce měsíce jsme ve studiu. Točíme věci pro 2x7“ cd, kde kromě nás budou i kámoši z Burning Skies. Písně, který jsme udělali speciálně pro tuhle nahrávku jsou docela jiný než na to co jste od nás zvyklí, a rozhodně už od nás něco podobnýho neuslyšíte. Byla to prostě věc, kterou jsme si vždycky přáli udělat.
Jo, to zní dobře hele. Mluvíš o odlišnosti od starších věcí, a já jsem sakra zvědavej, jak bude WFAHM znít na zmíněným splitku?
No, tyhle písně jsou, řek‘ bych, úplně věnovaný našim hardcorovejm kořenům. Můžeš v klidu říct, že je hardcore slyšet na obou našich albech, ale songy na sedmipalci jsou opravdovej core (smích). Navíc jsme to chtěli udělat takhle, protože písně, který máme připravený pro novou desku už nejsou hardcorem moc ovlivněný. Nehledě na to, že tohle médium – jako je sedmipalec - je přesně dělaný pro podobný experimenty. Vždycky je dobrý zkusit si něco novýho a odlišnýho.
Fajn Simone, ale teď se pojďme trošku přesunout v čase, od nejaktuálnějšího dění v kapele k úplnýmu začátku. K současnosti se samozřejmě ještě vrátíme později, ale teď mě zajímá koho, hergot, napadla idea založit WFAHM? Předpokládám, že tohle není tvá úplně první kapela?
Máš recht, WFAHM jsem dal dokupy s bubeníkem z naší původní kapely a taky s naším starým zpěvákem Steffenem, kterýho jsem znal z dob, kdy naše tehdejší projekty brázdily společně pódia. Původně Harloti vznikli jako boční projekt a to z důvodu, že naše skupiny zkrátka netvořily muziku co bychom rádi dělali. A nebylo to jen proto, že jsme se znali z dřívějších společných akcí, ale chtěli jsme zkusit dělat něco dohromady. Pak se na to vykašlal drumer a přijali jsme místo něj Paula.
Napsali jsme prvních pár věcí coby trio a nahráli je, a pak nám vyšel split s Molotov Solution. A těsně po nahrání jsme se rozrostli o Daniela a Filipa, na postu druhé kytary a basy.
Mimochodem to bylo na přelomu let 2005 a 2006.
Myslel jsem že jsou to fámy, když jsem se někde na netu dočetl, že jste byli unavený ze svejch starech kapel a proto jste dali vzniknout WFAHM...
Přesně tak, ale ne v rovině osobní, ale co se hudební stránky týče… Hledali jsme něco mnohem extrémnějšího a experimentálnějšího. Muzika kapel, kde jsme hráli nás nenaplňovala, ale tak to prostě chodí. Žádný drama, jen rozdílný zájmy…
Což je – myslím si – úplně běžná věc. Hledáš někde něco jinýho, když nejsi spokojenej. Takže v roce 2005 jste založili WFAHM a začali bejt vpravdě aktivní, a troufám si říct, i velmi kreativní. Na myspace se nejdřív objevili nahrávky ze zkušebny. Jaká byla odezva fans?
No, překvapivě dobrá. První věc, kterou jsme na myspace dali byla fakt ze zkušebny, ale záhy jsme vlezli do studia. Bylo to v březnu 2006. Nicméně, původní záměr nebyl nijak převratnej. Jen jsme chtěli napsat společně nějaký věci a pak je třeba vydat u nějaký malý nahrávací společnosti a hrát, kde se dá. Nakonec to dopadlo úplně jinak. To co jsme dělali bylo na německý scéně naprosto nový a tak se zdálo, že jsme v pravej čas na pravým místě.
Ještě víc jsem ale byl paf z ohromujících reakcí ze zámoří. Pár nezávislejch americkejch indie labelů nás chtělo vydat, a vůbec, měli jsme parádní ohlas od děcek ze Států. Vlastně ani nevím jak se to stalo, ale no… bylo zjevný, že máme šanci bejt něco víc, než jen boční srandaprojekt.
Což musela bejt sakra motivace…
Si piš, bylo to pořádný překvápko.. (smích)… Určitě to byla motivace, abychom do svýho snažení dodali trochu tý vážnosti.
Zmínils, že jste to začali brát mnohem vážněji, i když názvy vašich songů jsou ulítlý od samýho začátku a nic se na tom doposud nezměnilo. Pověz mi, Simone, jak jste přišli na název kapely?
Chtěl jsem najít pořádně ujetou frázi pro člověka, co lže. Takže War From a Harlots Mouth (Válka z úst nevěstky – pozn. red.) je vlastně lež, a ta konkubína je přesně ta osoba, která onu lež šíří. Měl jsem za to, že slovo nevěstka, bude v tomhle názvu dávat nějakej smysl, protože ona v podstatě nabízí falešnou lásku, takže je ten název o něčem, poukazuje na lež.
A vůbec nezáleží na tom jak divný se můžou zdát názvy našich písní, protože textovej obsah byl vždycky seriózní. Řekl bych, že je to většinou dost černej humor, i když postupem času už ho tam pravda tolik taky není. Nový názvy jsou víc odvozený od textovýho obsahu a nezdají se být už tak praštěný. (smích)
No vidíš, teď už mi to dává smysl. Jsem nad tím dost dlouho přemýšlel a zaboha na nic nepřijít (smích). Takže, dali jste dohromady koncertní set a zkušebnu jste vyměnili za regulérní studio, abyste nahráli svou půli ze splitu s MS. Četl jsem, že jste uspořádali soutěž ohledně grafickýho zpracování obalu, je to tak?
Jo jo! Nejdřív jsme to chtěli vydat jako demo, a tak jsme vyhlásili soutěž kvůli obalu, pak si nás ale vyhlídli 12 Gauge Records a vybrali 4 tracky, který se objevili na splitku s MS. Zbytek pak vyšel na demu.
Mimochodem, ten tejpek z Austrálie, co vyhrál od nás dostal vagón věcí , tričko splitko a plakáty, odznáčky,.. a proč ne viď. Taky dodnes používáme logo co maloval, jako naše hlavní.
Nejmenoval se náhodou Brendan?
Joo, přesně tak. Brendan Niness. Pořád dělá parádní věci a my jsme použili jednu jeho práci na plakát k našemu prvnímu velkýmu tour v roce 2007, kde jsme debutovali coby headliner.
Kromě prvních studiových nahrávek jste taky začali bejt koncertně aktivní. Pokud se nepletu, tak vaše vůbec první akce byla v Magnetu, v Berlíně, společně s belgičany Finest Morda a Time Has Come. Pamatuješ se jak to tenkrát šlo?
(smích) Jasně, hele tak akce byla skvělá! Mimochodem ten den se hrál semifinálovej zápas ve fotbalu, Německo s Itálií, a my byli dost překvapený kolik přišlo lidí. Jak jsem řekl, koncert byl parádní a odezva jakbysmet. Taky bylo moc fajn, že jsme hráli náš premiérovej koncert s kámošema z Time Has Come s kterýma se známe ještě z dob před WFAHM. Marcel z THC navíc nazpíval nějaký vokály na splitku z MS. Prostě super akce, i když Němci tehdy prohráli… (smích)
(smích)… A neměls z toho blbou náladu, že jste to s Italama nedali?
(smích)… Ne hele vůbec. Ten koncert byl tak vydařenej, že jsme na ten projetej mač ve fotbalu ani nepomysleli.
Vím taky, že jste pak měli vystoupit i na nějakým letním festivalu. Vyšlo to vůbec? A taky mi přijde, aspoň podle toho co jsem četl, že jste neustále procházeli rošádami s line-upem? Můžeš mi k tomu říct víc?
No, ke skutečný změně sestavy došlo v podstatě jen jednou. A to když odešel původní zpěvák. Nahradil ho Nico v listopadu 2007. Chvilku po tom co jsme natočili debutní desku. Bylo to sice blbý načasování, ale co naděláš. No, ale řekl bych, že to nebylo zas‘ tak zlý. S Nicem to zafungovalo dobře.
V roce 2006 jsme žádnej takovej fest nehráli, objevili jsme se na Summer Breeze a nějakých menších festivalech v roce 2007, víc festů jsme odehráli až v 2008
No počkej, a co teda Mirror It In Blood v Bayreuthu? Četl jsem, že jste se měli zúčastnit…
Ale jo, tady jsme hráli. Ale je to spíš něco jako místní akce než opravdovej festival. Proto jsem byl zmatenej.
No však, stejně zmatenej jsem byl všema těma změnama v sestavě, který jste uveřejnili na myspace a nakonec zjistím, že jste vyměnili jen zpěváka (smích).
Přesně!
Čili v roce 2006 jste vydali Falling Upstairs a split s MS...
Jo.
Což znamenalo pořádnej krok kupředu... Tím mám samozřejmě na mysli, že se vám otevřela možnost hrát na větších pódiích, zajímavější akce…
No, řekl bych že pořádnej krok vpřed bylo podepsání kontraktu s Lifeforce na konci roku 2006, pak turné s Dying Fetus v květnu 2007, a pak konečně vydání našeho debutního alba Transmetropolitan na podzim 2007.
Ale stejně, muselo to bejt dobrý nakročení pryč z garáže, i když pravda o dost menší než kroky, který zmiňuješ. A nehádej se se mnou Simone (smích).
(smích).. Jo, rozhodně to byl krok kupředu, protože jsme začali jako v podstatě vedlejšák, kterej jsme nebrali ani za mák vážně, a najednou vydávali u americkýho labelu. A to bylo ohromný!
Každopádně jsi před chvílí zmínil že jste 12 Gauge vyměnili za Lifeforce. Teď ti musí bejt naprosto jasný, že mě napadla zhola debilní otázka: Proč? (smích)
Odpověď je úplně prostá. Lifeforce records mají mnohem lepší distribuci, a to celosvětově. Nemělo smysl zůstávat uvázaný u 12 Gauge, navíc jako evropskej band. V každým případě jsme potřebovali najít nahrávací společnost a Lifeforce nám řekli, že by s náma podepsali kontrakt už předtím, před vydáním toho splitka s MS. Což bylo milý a navíc o tom, že hledáme jinej label brácha Jihad z 12 Gauge věděl.
Nehledě na to, že Lifeforce měli pod křídly takový kapely jako Caliban, Between The Buried and Me, Trivium… a tudíž mnohem větší zkušenosti..
Zvláštní bylo, že jsem Lifeforce poslal zmínku o WFAHM na myspace čirou náhodou. Napsal jsem něco jako: „ Ahoj, čekněte náš shit, možná by se vám to líbilo. A jestli jo, tak vám pošlu demo, nebo tak něco.“
Byl to vlastně jedinej label, kterej jsme zkontaktovali sami. Naprosto nic jsme nečekali, jak jsem zmiňoval. Pak se ozvali, že chtějí spolupracovat. A to bylo pro nás naprosto úžasný.
Pamatuješ si ten okamžik, když se ozvali s tím, že vás chtějí?
Jo, Ozvali se nám na Myspace. Bylo to něco jako: „Zkouknem‘ to, ale myslím si, že vás chtít budeme“.
… A tak se kola WFAHM roztočila rychleji. Začali jste hrát větší kšefty, octli jste se ve studiu při práci na „ransmetropolitan, kde je slyšet větší vyzrálost písní a soundu, než na předchozích nahrávkách. Moje nejoblíbenější jsou určitě Trife Life a pak ten kulomet v breakdownu u If you Blame… Která píseň se tobě zamlouvá nejvíc, Simone?
Řekl bych, že moje nejoblíbenější píseň na Transmetropolitan bude Fighting Wars With Keyboards a pak určitě otvírák. (How To Disconnect From Social Surroundings In a Half an Hour – pozn. red.).
Když si člověk poslechne In Shoals, pak je slyšet rozdíl ve zvuku, kterej je na Transmetropolitan dejme tomu uhlazenější. Nahrávali jste obě dvě desky ve stejným studiu?
Jasně. Bylo to stejný studio, ale každou desku jsme dělali úplně jinak. Na Transmetropolitan jsme použili triggery, DI kytary, DI basu, zatímco na In Shoals je zvuk čistě analogovej a nástroje nahraný běžným způsobem. Žádný triggery, žádnej DI signál. Na In Shoals jsme chtěli mít řádně tvrdej zvuk.
Což se opravdu povedlo, protože zvuk na In Shoals je temnější a syrovější… Ale… Někdo tvrdí, že jste ubrali experimentálních prvků, a dost lidí se pere s novým vokálem. Navíc jsi zmínil, že na připravovaným sedmipalci s Burning Skies, se vracíte k hardcorovým kořenům. Znamená to, že jste už unavený experimentováním?
No, já si myslím, že In Shoals je ještě experimentálnější album, než Transmetropolitan. Jen si vzpomeň na ten úplně jazzovej track (Justice From the Lips Of The Highest Bidder – pozn. red.), na jižanskej rock v The Certain Nothing, na poslední píseň (Scully – pozn. red.), která je plná melodií, nebo na doomové pasáže z úvodního songu (They Come In Shoals – pozn.red.) . Podle mě je tohle experimentální deska, když ji srovnám s Transmetropolitanem. Na debutu je – řekl bych - jen jedinej experiment a to je Mulder. Všechno ostatní je podle mého dost rovný, pokud chceš znát můj názor…. No, okay, tak ještě asi Trife Life (Smích).
Takže se nemusíme bát toho, že Harloti ztrácejí koule a přestanou mixovat styly?
To v žádným případě! Nová nahrávka bude zase naprosto odlišná. Pracujeme s šestkama, sedmičkama a osmičkama (Simon má na mysli kytary, ne velikost poprsí – pozn. red.), což nám otvírá mnohem víc možností, jak experimentovat a dokonce jak se stát ještě nepředvídatelnějšími. I když samozřejmě záleží na tom, co si představuješ pod pojmem „experimentální“. Zatímco jedni tvrdí, že Transmetropolitan je experimentálnějším albem, než In Shoals, pak co se týče mísení žánrů nemůžu s tímhle tvrzením než nesouhlasit (Smích). Nová deska bude rozhodně znít úplně jinak, než naše předchozí nahrávky.
A už máte zamluvený studio, Simone?
Jasně! Půjdeme zase nahrávat do Dailyhero. Je to pro nás dost pohodlný, páč bydlíme od něj celkem kousek a čehokoliv chceš při nahrávání docílit, tak oni to dovedou skvěle.
Kdo bude album produkovat? Název? Obal? Honem povídej…
Ve skutečnosti nebudeme mít opravdovýho producenta. U nahrávání budou zvukový inženýři, se kterýma pracujeme vždycky: Florian a Mark. Je to jejich studio. Deska se bude jmenovat MMX a layout jsme svěřili do rukou Joshui Belangera. Stejně tak připravujeme i dvd. Bude to teda cd/dvd . A to je všechno co ti zatím prozradím ;-).
No tomu celkem rozumím. Mluvíš o DVD. Předpokládám, že tam budou i koncertní záběry. Objeví se tam i výše zmiňovaný americký turné, na kterým teď děláš?
Jak jsem řekl předtím, teď dáváme na Myspace celej dokument o americkým turné po tejdenních episodách, teď tam bude pátá část. Na dvd se něco z týhle štace objeví a taky sekvence z jinejch živáků. Bude to ten typ DVD, který mapuje historii kapely, nahlíží do našich životů, studiový práce, koncertů, rozhovorů atd..
To zní ale moc fajn chlape! Já vás viděl naživo sice jen jednou, loni na Brutal Assaultu, a byl jsem ohromenej. Vaše vystoupení je pořádně intenzivní a já si nemyslím, že byste si to doma nějak nacvičovali, nebo jo? (Smích)
Hahahaha… To vůbec ne! Je to jenom punk rock vole. Jediný na co se připravujeme je to, abychom to zahráli fakt precizně. Choreografie je pro pičky. Naše živý vystoupení je naprosto nepromyšlený a vždycky chceme, aby bylo spontánní a přirozený. Ale jsem rád, že se ti náš projev líbí. Oceňuju to. Brutal Assault byl báječnej. Líbil se mi výběr kapel a vůbec celej festival jako takovej. Blbý bylo, že jsme nemohli zůstat další den, protože jsme hráli.
Jo, jo. Sestava byla kurevsky silná. Která z kapel byla tvoje srdcovka?
Jak jsem řekl předtím, neměli jsme moc čas pobejt, takže jsme toho ani moc neslyšeli. Ačkoliv set Brutal Truth se mi fakt líbil hodně. A Biohazard byli hustý jak sviň.
Jasný. No ale zpět k připravované nahrávce. Doufám, že deska vyjde ještě letos, protože je to bezmála rok co vyšlo In Shoals a my jsme opravdu hladový po novým matroši. Vím, že jsem se měl zeptat dřív, ale řekni mi co znamená název vaší třetí desky?
Vydání je naplánovaný na letošní říjen a název MMX jednoduše znamená 2010.
Tak jsem si to myslel správně... Víš, jsem fakt rád, že jste sáhli po osmistrunnejch kytarách. Ladění ve Fis mám opravdu v oblibě. Sám bych si osmičku koupil, ale jsem úplně švorc.. Řekni mi, na jakou značku kytar hrajete?
No, jsme podladěný ještě o půtón, na hluboký F. Chci tě jen ujistit, že rozhodně nemáme v plánu vykrádat Meshuggah, jako to teď dělá spousta kapel. Meshuggah jsem vždycky miloval, a vlastně to byla snad první tvrdá kapela, kterou jsem poslouchal. Ale všechny jejich napodobeniny mě serou jako pes, kámo. Nicméně, hrajeme na kytary a basy značky Ibanez. Já momentálně hraju na zbrusu nový sedmistrunný RDG custom, který je taky laděný na F a taky se mi teď vyrábí RDG 8 semi-custom. Moje studiová šestka je S série prestige, Daniel hraje taky na RDG 8 a šestistrunnou SV prestige. Filip mastí na basy BTB a ATK-5.
Hm, tak to ty vole můžu jen závidět… (smích)
Haha, tak to mě mrzí. Ale nezapomeň, že to taky trvalo, než jsem se k těmhle kytarám dostal. Roky jsem hrál na jedinou kytaru, vůbec jsem neměl rezervní nástroj. A to až do roku 2008. Naštěstí si nás Ibanez ulovili, jinak by to nebylo zhola možný dovolit si takovej nástrojovej park. Jasně, že jsme tyhle sračičky nedostali zadarmo, víš co. Tím, že jsem si trochu našetřil, si tohle teď můžu dovolit. Dokonce jsem až do našeho třetího turné neměl vlastní ladičku!!!
Hele, umíš si představit kam tohle všechno tohle přidávání strun může vést? Mám tím na mysli, jestli si umíš představit třeba desetistrunnou kytaru? Mimochodem já hraju patnáct let a pořádnou ladičku nemám doteď…(smích)
Nemyslím si, že to potřebujeme vyhrotit až na deset strun. Haha... Rozsah kterej pokryje sedma a osma je už tak dost velkej, takže víc strun není ani potřeba. Navíc je to dost nepohodlný hrát na krk šíře surfovacího prkna, hahaha…
No ona už sedmička má kurevsky širokej hmatník…
Ale pořád je to ještě komfortní na rozdíl od osmičky.
A co třeba použít chapman stick v WFAHM? Nenapadlo tě to? Nebo nějakej opravdu netradiční nástroj?
Hahaha… Tak uvažoval jsem o tom, ale chapman, nebo třeba warr guitar není něco na co se naučíš hrát přes noc. I když čertví co přinese budoucnost, víš co. Ale momentálně nám fakt stačí to vybavení co máme.
Na nový nahrávce Harlotů chci víc akustickejch momentů. Splníš mi tenhle sen, Simone? (Smích)
No uvidíme hele (Smích).
To doufám! Na začátku našeho rozhovoru jsi řekl, žes ráno koukal na nějaký animáče. Což mě přivádí k otázce, jestli máš třeba taky rád komiksy? Ptám se, protože třeba obal Transmetropolitanu a v podstatě většina vašeho merchu je hodně komiksově laděná…
Kdysi se mi líbil komiks, kterej se jmenoval Transmetropolitan a odsud jsme převzali i název pro první desku. Je to o klukovi, kterej nadevše nenávidí město ve kterým žije a vztahy a společenskej život ve velkým městě bylo vlastně tématem týhle nahrávky. Takže to navzájem parádně sedělo. Jinak nás komiksy nijak zvlášť neberou. Komiksová tématika vypadá dobře na tričkách a tak. Rozhodně se mi líbí víc než rádoby 3D vypadající obrázky nebo fantasy malůvky.
Ale obal na In Shoals je naprosto odlišnej... Mám z něj opravdu divnej pocit, když se na něj zakoukám. Dělal tyhle covery ten samej borec, co bude ztvárňovat i MMX?
Pak je vše jak má bejt. Obal na In Shoals má vzbuzovat divný rozpoložení. Je to temný a ponurý album, takže jsme chtěli aby se cover shodoval s náplní textů. Jinak tejpek co nám dělá novej obal je někdo úplně jinej. Navrhoval nám design na nějaký trička a má naprosto luxusní portfolio s návrhy na přebaly desek.
A je mi jasný, že mi neřekneš co na tom obalu bude viď (Smích)?
Hahaha… To víš že ne. Navíc je to příběh dlouhej jako řiť… Nechme to jako překvapení...
Ok. Čili, říjen nám přinese novou flákotu od Harlotů. A určitě i nějaký turné?! Evropa, Státy,…? A doufejme, že poctíte i Českou republiku, protože vás tu lidi mají rádi.
Společně s vydáním desky pojedeme velký tour, ale zatím nemám svolení se o něm nějak detailněji šířit. Ale určitě o něm budeme informovat, někdy v půlce května, takže zůstaňte naladěni. V Český republice se nám vždycky hrálo skvěle, takže se vrátíme docela jistě. Řek‘ bych tak na jaře 2011, nebo třeba ještě dřív. Samozřejmě pokud budeme mít možnost.
To jsem rád, že máte v oblibě český posluchače. Jak známo, jste poměrně dost zkušený s hraním v zámoří. Existuje nějakej markantní rozdíl mezi evropským a americkým obecenstvem?
No, nějaký rozdíly by se daly najít, ale nic velkýho. Spíš mi to připadalo, že děcka v Americe jsou unavený reklamníma trikama a jdou se radši podívat na muziku, kterou mají rádi. Jinejma slovama, nestávalo se každej večer, že by bylo narváno, ale vždycky to vypadalo, že je zajímá naše muzika, což bylo vážně super.
Jistě, lepší mít na koncertě pár lidí co to zajímá, než miliardu mániček co jen tupě stojí a čekají, že zahraješ něco od Manowar nebo nějakej podobnej shit...
Hahaha… Jo! Víš někdy to vypadá, že lidi přijdou a vůbec je nezajímáš, ačkoliv je to vlastně fakt bere...
Hele, Simone, máš nějaký vysněný místo, kde bys chtěl hrát?
Určitě Japonsko. Taky Austrálie. To by bylo něco!
A dokážeš si představit fakt nějdivnější místo, kde by se dalo hrát? Třeba hajzlíky na vesmírný lodi?
Hahahahaha… Tak o tomhle jsem nikdy neuvažoval. Ale bordel by byl fakt divný místo. Nebo třeba módní přehlídka.
Tak to by byl nátěr vole…(Smích) Když si představíš děvky jak se dívají svý nejniternější lži do ksichtu. Měli byste o tom uvažovat. Každopádně se určitě nevěnuješ jenom hraní. Čím se zaměstnáváš když zrovna nemastíš s Harlotama? Koukáš na kreslený filmy, viď?
Hahaha… Ve volným čase celkem rád jezdím na kole, a makám jako inženýr masteringu na volný noze.
Což je v pohodě ne? Lepší než mít šéfa s bičem, kladivem a kdoví čím nad hlavou, kterej tě imrvére jebe...
Naprosto! Mám totiž docela problém s přísnou hierarchií, zvlášť kdybych měl bejt ten úplně dole, haha. Nemůžu bejt otrok celej život, potřebuju si šéfovat sám.
Tak to máme podobně, i když já jsem si nejhorším bossem jakýho si dokážeš představit. Rozhodně je to výhoda, šéfovat si sám, když jste tak často na cestách… Co zbytek bandu? Musejí dřív ve fabrice nebo jak je to?
Daniel maká na půl úvazku jako optik, Filip studuje hudební teorii, Nico prodává hadry a Paul prodává lístky na koncerty.
To jsou velmi různorodý zaměstnání. Pak není divu, že je vaše muzika tak barevná. Co teď vůbec nejvíc posloucháš? Nezajímají mě vlivy na tvorbu WFAHM, jen mi řekni co tě prostě baví.
Momentálně to budou Deathspell Omega. Tahle kapela na mě má výraznej dopad posledních pár měsíců. Dost taky točím Nine Inch Nails. A to samý platí pro Planes Mistaken For Stars.
Paráda! Myslím si, že jsem se zeptal na vše podstatné. Navíc je čirá blbost dotazovat se neustále na to samý. Přeju vám hodně zdaru s novým albem a doufejme, že se potkáme v Český republice. Zeptám se ale ještě na jednu věc. Před pár dnama jsem se s kámošema dohodl, že opečeme prase a řádně se u toho nalejeme. Připojí se k nám Harloti a zahrajou mi u mě na zahradě?
hahahaha… Tři z nás, včetně mě, nepijou, Pak tu máme jednoho vegetariána a taky vegana. Ačkoliv je možný, že ti to už Paul odkejval? (Smích) Díky za přání a za rozhovor. Taky se těším, že se potkáme a zůstaň natěšenej na nový věci. Brzo se něco objeví na myspace.
Jsem samozřejmě věděl, že jste hodní hoši, jen jsem vás chtěl nachytat na švestkách. (Smích). Díky moc za možnost tě vyzpovídat. Jen doufám, že nejsi moc zklamanej nebo zpruzelej.
To vůbec! Bylo mi potěšením. Přeju ti pěknou neděli chlape…A uvidíme se! Peace!
