Rozhovory
SHADOW AREA: " Žij a nechej žít"
Přejít na obsah

SHADOW AREA: " Žij a nechej žít"

 

 

 

V rámci Meatfly Vánoční Besídky 2014 (v maskách) na brněnském Favále letos vystoupili 18. 12. 2014 po boku Overhype také strážničtí Shadow Area.
Kapelu jsem poprvé naživo zachytil minulé léto v Ostravě po boku Scarred by Beauty jako předskokany Every Time I Die. V Brně se mi potvrdilo, že Shadow Area opravdu umí udělat pořádnou show. Prezentace kapely působila přirozeně a profesionálně i přes masky, do kterých se členové převlékli v rámci Vánoční Besídky. Co bohužel nejen nepůsobilo profesionálně, ale přímo to táhlo celou show dolů, byl zvuk. Díky němu například nová skladba Dystopia, kterou SA nyní vydávají jako singl, vyzněla naprosto do prázdna – respektive nevyzněla nijak, protože jí nebylo moc rozumět. I přes potíže se zvukem a nepříliš početné publikum ovšem SA ukázali, že si nenechají zkazit náladu a předvedli neskutečně energickou show. A při poslední vypalovačce Breathtakers došlo i na zábavnou pyrotechniku, když si kytarista Lubomír (neboli Luba, v převleku za Daniela Nekonečného) na hlavě kytary zapálil fontánu metající jiskry. Prostě koncert jak má být.

S kapelou jsem si sedl až po jejich setu. Od posledního léta v kapele proběhla změna na postu kytaristy, když do kapely přišel Ondra Honel (můžete znát ze Smashed Face). Dále také vyšel klip k písni Clarity Night a navíc se začalo proslýchat o chutích na hudební změny a posun kapely. O tom a dalších věcech jsme hodili řeč v backstagi s kytaristy Lubou a Ondrou a zpěváky Pavlem a Oťasem.


Jak se dali Shadow Area dohromady?

Oťas: No tak já jsem se znal tehdy asi rok s Pavlem, rádi jsme pili a chodili ven, oba jsme už měli nějaké zkušenosti s hudbou a tak jsme si sehnali kytaristy, basáka a bubeníka, tak nějak jsme je vlastně přetáhli z tehdy-ještě-fungujících kapel... A líbilo se jim s námi, tak jsme se do toho pořádně pustili.


To bylo v roce...

Luba: 2009. Sakra, měl jsem asi radši říct o pár let později, ať to nevypadá, že jsme tak staří...


Za těch pět let existence – existuje něco, na co jste opravdu hrdí a co třeba považujete za největší kapelní úspěch? A vím přesně, co řeknete, protože jsem tam byl taky...
Luba: Tak to musíme říct něco jiného... eee...

 

Je tam něco většího než hraní před Every Time I Die?

Ondra: Nový kytarista!

Oťas: Určitě si se trefil do černého s těmi Every Time I Die. Nebyl to sice velký koncert, ale možná o to lepší – přecejen klubovka je vždycky klubovka. Jinak nevím o ničem s větší zahraniční hvězdou.

Pavel: Ale je pravda, že třeba to byl tehdá asi náš... pátý koncert, když jsme se přes soutěž na bandzone.cz dostali na Rock for People.

Oťas: jenže to byl bohužel pořád jen pátý koncert a taky to tak vypadalo – nebyli jsme zvyklí na větší pódia.

Luba: No jo, produkce z velkých kapel se za námi otáčela a točili si nás na kameru, měli jsme tam na stagi nějaké 80's vybavení, a to dvoukilovou železnou židli a jednu kytarovou bednu.

 

Jste početně trochu větší kapela. Setkáváte se díky tomu s problémy?

Oťas: Fakt jo. Už třeba jen proto, že tím, že nás je šest, tak musíme na každý koncert v horní-dolní jezdit dodávkou. I kdybychom si pujčili úplně všechno, tak bohužel v osobáku to pořád nejde.

Ondra: Je to dost hrůza... Díky tomu jsme nejen velká, ale i drahá kapela.

 

A druhá otázka související s tím počtem – už když jsou v kapele dva kytaristi, může dojít k tomu, že se bijí ega. Jak to funguje u vás, když máte dva zpěváky?

Oťas: U nás se právě ega nebijou vůbec, protože si nelezeme do zelí. Pavel má většinou čisté zpěvy a screamy, já dělám většinou hlubší growly a všechno do sebe zapadá. Jedeme si každý nějakou svoji linii.

Pavel: Od začátku existoval takovýhle koncept, kterého se držíme, čili nevznikl nikdy konflikt.

 

Před nějakou dobou se řešila aféra, kdy Tim Lambesis v rozhovoru z vězení vyzradil, že drtivá většina kapel, které říkají, že jsou křesťanské, tu víru jen hrají. Stejně tak se proslýchá, že ne všechny samozvané straight edge kapely jsou opravdu straight edge. Lákají Shadow Area filosofické pózy?

Oťas: My jsme se nikdy nesnažili zavést nějaké kapelní dogma, jednoduše – žij a nechej žít. Každý má právo na svůj názor a je blbost vytvářet nějaké konflikty kvůli takovým věcem.

SAdystopia 8d9a6

Co jsem tak pochopil, tak se u Vás chystají nějaké změny i co se týče hudby. Už vám nevyhovuje to, co jste dělali dříve?

Luba: Ona se u nás celou dobu drží určitá myšlenka vymanit se z klasického metalcoru.

Oťas: Tam jsou ty nejzákladnější kořeny a to už nám úplně nevoní... Ty chutě na změnu se začaly více projevovat, když se k nám přidal Ondra, jinak samozřejmě jde i o přirozený hudební vývoj, protože se nám třeba už líbí jiná hudba než před těmi pěti lety. Z velké části jde určitě i o to nestát na místě a kapelně růst.

 

A je tam třeba i nějaká motivace v podobě rozčarování ze stavu domácí nebo světové scény?

Oťas: Co se týče tohohle, tak mi připadá, že se neustále mění trendy a to co mají lidi rádi – čímž nechci říct, že bychom se toho chtěli držet, ale sotva se něco začne dít a začnou se objevovat nové kapely tak lidi okamžitě přesedlají na něco nového a to co se začínalo budovat je najednou "staré".

Luba: Ale snažili jsme se to nikdy neřešit a trendy nesledovat, spíše klasicky dělat něco, co by byla zábava pro všechno. Ale samozřejmě na české i zahraniční scéně jsou super kapely... Behemoth třeba (skupinový výbuch smíchu)

Ondra: No jasně, Luba začal s novou deskou Behemoth poslouchat black...

 

A teď vám vychází nový singl, který jste teď na koncertě hráli i naživo. Co tedy uslyšíme?

Oťas: jde o první novou skladbu s novým kytaristou, čili tam zaslechnete nové vlivy, které doteď nebyly.

Luba: Sypačky... To se nám moc líbí, jen tak decentně...

Ondra: Behemoti... Víš co – kluci si už tu hardcore scénu vyzkoušeli s Every Time I Die, tak za pár let se to posune k Behemoth nebo ten francouzský black Žoržorot a tak dále... Image s obrácenými kříži je na vzestupu.

 

Při sledování Vašeho klipu ke Clarity Night na youtube.com jsem si početl v komentářích, kde se píše, že zníte jako každá jiná kapela a že hlavně máte nacvičenou choreografii. Sledujete, co se o Vás takhle píše?

Oťas: Tak nacvičené pohyby mě opravdu pobavily. Naše filosofie je každopádně taková, že nic necvičíme. Hlavně když nás někdo vidí naživo, tak nikdy nemůže přece říct, že máme cokoliv secvičené, protože vidí těch osm set srážek za jeden set.

Pavel: Nikdy jsme neměli nic secvičeného, každý se projevujeme svým způsobem a trochu za sebe a tak jsme se snažili působit i ve videoklipu.

Luba: Byla to pro nás první zkušenost před kamerou a nevypadá to úplně tak, jak jsme chtěli. Nezaujatému oku to může připadat secvičeně, ovšem my jsme byli před kamerou jednoduše ušáci a působí to tak zvláštně. Navíc to bylo točené na hajzlu asi 3x3 metry, čili já jsem měl obouchanou kytaru a Ondra měl obouchanou prdel.

 

Drinking game: vždycky když se někdo na pódiu srazí, panák.

Oťas: tak to by lidi odpadli tak v půlce setu.

 

Tento rok Vám tedy vyšlo video, vychází singl, jaké jsou plány na příští rok?

Pavel: Ještě bych rád zmínil tento rok již druhý ročník našeho festivalu Feast for Sirens. Dělali jsme to na jaro nebo na podzim, ale budeme to muset nejspíše odložit, protože někteří kluci z kapely toho teď budou mít hodně ve škole, čili se to musí nějakým způsobem skloubit i s tímhle, to jsou taky důležité věci. Čili plánujeme především nějakou pauzu, během které budeme připravovat nový materiál, aby se mohla co nejdříve realizovat deska.

 

Na závěr – kdo by vyhrál souboj, slepá žába nebo kulhající Hitler?

Luba: Daniel Nekonečný

 

 

Články autora Honza Čapek

Nový videoklip kapely Corposant - Consequences

Progresivní brněnské kapele Corposant vychází čerstvé video k titulní skladbě z EP Consequences. Točilo se v Brně na Flédě a na Melodce,…

​Cult of Luna s Julie Christmas – Vrchol všeho

Pár měsíců zpět jsem si říkal „Co se vlastně stalo s Julie Christmas?“. Po třech solidních deskách s Made Out of Babies, hostovačce na…