Rozhovory
Tomáš Hennel (Criminal Colection): Nechceme dělat ty samé věci pořád dokola
Přejít na obsah

Tomáš Hennel (Criminal Colection): Nechceme dělat ty samé věci pořád dokola

Pro účely prvního letošního rozhovoru jsem si vyhlídl Tomáše Hennela ze známé pop punkové kapely Criminal Colection. Dostali jsme se k nové desce kapely, k účinkování v projektu Krang nebo k jeho začínající fitness kariéře...


Začneme novou deskou Stay For A Little While. Dá se říct, že je to ještě dost čerstvý kousek. Tak co nám o ní povíš?

Je to pořád ještě čerstvé. Jde o to, že jsme asi posledních 7 let nenatočili LP. Všechno to byly jen singly, splitka, EP...atd. Protože nechceme dělat ty samé věci pořád dokola, aby to nebyla nuda, rozhodli jsme se, že si prostě stanovíme termín a do té doby bude deska. Domluvili jsme se s kámošem Liborem, který má studio a nějak jsme to tam za pár dní dali dohromady, nahráli a pak už se jen těšili, co na to ostatní. Chtěli jsme to zkusit i někde vydat, ale nevyšlo to podle našich plánů, tak si to prodáváme sami na koncertech a máme z toho radost :D


Takže příště už to bude dvojcédéčko za doprovodu symfonického orchestru? Abyste se nenudili… Ale vážně, kdyby sis na desku mohl vybrat tři hosty, kterýkoliv… Kdo by to byl a proč?

DvojCD asi ne, zjistil jsem, že lidi kašlou na písničky a zajímají se hlavně o klipy. Takže vlastně to CD děláš jen tak pro radost sobě a pro pár kámošů. Symfonický orchestr by ale byl možná třeba v jednom songu super. S hostama je to dost těžká otázka. Na prvním místě by byl asi Jordan Pundik, frontman kapely New Found Glory.Je to moje nejoblíbenější kapela a prostě je to takový můj vzor. Jinak bych dal hosty spíš lidi, které mám rád a které znám osobně. Pokud bych ale fakt měl vybrat ještě dva, tak by to byl asi Mark Hoppus z Blink 182, protože je to jedna z ikon téhle scény a má božský hlas. No a pak by to byl Rivers Cuomo z Weezer, který je taky můj idol a miluju jeho hlas. Je to takový mladší brácha Mila z Descendents a to se mi líbí.


Criminal Colection je na české poměry bezpochyby úspěšná kapela, ale proč si nezaložit další, že? Jak nám vysvětlíš vznik projektu s názvem Krang?

Krang je taková bokovka, kterou vyvolal Stanley z kapely Punkhart. Ti už hrají jen výjimečně a protože mu hraní a vlastní kapela asi chybí, tak jsme to dali nějak dohromady. Já osobně se jako tvůrce v téhle kapele podílím úplně minimálně a beru to jen jako takové odreagování, kdy přijedeme na zkoušku, pak jdeme na večeři, kde pomluvíme úplně všechny, jako nějaké sedmnáctileté středoškolačky, haha. Rozhodně to ale beru spíš jako takovou srandu. Mám svoji kapelu, na které mi záleží, už jen proto, že hrajeme tak dlouho a že tam dělám daleko víc věcí, které mě baví na 99,9 %.

S kapelou poslední rok(y) dost cestujete. Který zahraniční koncert pro tebe byl nejvíc? Připojím rovnou otázku k předskakování stár jménem Enter Shikari, to už je pro partu kluků ze Vsetína celkem pecka ne?

Každé místo je něčím zajímavé. Kdybych měl ale brát nejlepší koncerty, které jsem zatím zažil, tak to bylo v Brazílii. Lidi tam jsou odvázaní, umí se bavit (někdy až moc :))) a bylo to naprosto dokonalé. Taky jsem tam poprvé zažil, že se k nám někdo choval tak, jako bychom byli "velká" zahraniční kapela. Měli prostě radost, že jsme tam přijeli a bylo to na nich vidět. Co se týče koncertu s Enter Shikari, tak za to jsem strašně vděčný. Na rovinu sem napíšu, že je to pro nás čest, ale byla to taky dost nevděčná úloha. Věděli jsme, že jsme žánrově někde jinde a že to někteří lidi neskousnou. Po koncertě jsem si přečetl pár kritických recenzí na náš koncert a uvědomil jsem si, že jsme vlastně dělali, co jsme mohli. My jsme žánrově měkčí kapela a zakládáme si na tom, že hrajeme jen s těmi nástroji, které máme, tzn. žádné samply, ani nic podobného. Když člověk vezme v potaz, že já, jakožto frontman, jsem za bicíma, tak se to nedá srovnávat s partou opičáků, kteří tam po pódiu skáčou jak utržení z řetězu, 80 % jejich hudby tvoří sampl s různýma hlubokýma, dunivýma basama, při nichž se ježí chlupy na celém těle.

Ale samozřejmě to myslím v dobrém. Ty jejich živé koncerty jsou našlapané. Navíc byli i jako lidi naprosto v pohodě. Poznal jsem za těch dvanáct let hraní spousty malých českých i zahraničních kapel, které se chovají povýšeně a bezohledně. Vždy mi to přijde k smíchu a teď si vzpomenu na Enter Shikari, kteří se k nám chovali jako ke kámošům, i když by s námi vlastně ani nemuseli přijít do styku, kdyby nechtěli.


Jak to má česká alternativní kapela s finančním zabezpečením během takovéto zahraniční šňůry? Tuším dobře, že je to jako jet na dovolenou se známými, ale člověk sebou musí tahat cajk? Jak se takováhle akce organizuje?

Šetříme z koncertů, šetříme taky z brigád a výplat v práci. Je fajn kápnout na dobré lidi, kteří ti na místě půjčí nástroje a ty vlastně nemusíš brát nic. Jak jsem psal výše, jsme basa, kytara a bicí. Žádné samply, žádná technika navíc, nic co by jinde neměli. Kdyby nám nikdo nástroje nepůjčil, tak existují rentaly, kde tohle všechno jde sehnat a za docela dobré peníze. Jinak teda když někam jedeme, tak dopředu víme, že si budeme platit cestu, jídlo a někdy spaní (když máme strach, že by nás nechali spát někde po klubech nebo museli čekat do 6 do rána, až se klukovi u kterého bydlíme bude chtít domů z mejdanu). Co se týče nějakých dalších věcí, tak máme kámoše Stanleyho, který nám v tomhle pomáhá. Dělá už dlouho koncerty kapelám z celého světa a díky tomu má taky nějaké známosti a zkušenosti. Vidí, jak jsou na tom kapely, kterým dělá koncert, co se jim třeba na tour pokazilo a my se tomu pak snažíme vyvarovat a naopak.


Asi se na to nejde nezeptat: Tomas Hennel a fitness… Jak? Proč? Kde se to sakra vzalo? Za mě thumbs up, co ostatní reakce?

Všichni kolem mě posilují, chodí do fitka a dokonce teď už si na tom můžeš založit i kariéru. Chápeš, nemusíš nic umět, jen si vyrýsuješ tělo, hážeš fotky na instagram a seš na tom stejně jako člověk, který třeba skládá hudbu, hraje hokej, píše knihy, maluje, hraje v divadle...atd. Přijde mi to vtipné a říkal jsem si, že bych si mohl jen tak ze srandy udělat stránku, kde se nafouknu jako kulturista. Jen tak pro kámoše, protože si prostě ze sebe děláme srandu skoro pořád. Nějak se to chytlo a začaly mi chodit nenávistné zprávy, výhrůžky, začal jsem vyrábět vlastní DIY trička a posílat je. Prostě se to rozjelo. Teď ale na to nemám náladu, tak tam žádné fotky neposílám. Až přijde ten pravý čas, tak tam zase něco nahážu. Zatím si tak v hlavě procházím, jaké jsou možnosti a je toho docela dost, tak snad to vše vyjde.


Takže nehrozí, že až zahodíš paličky do žita, tak začneš běhat, trávit večery v posilovně a začneš do sebe sypat proteiny?

Rozhodně ne. Neříkám, že si občas třeba nejdu zaplavat nebo si neudělám pár kliků, ale nějak netoužím po tom, mít vyrýsovanou postavu. Já mám rád svoje pohodlí, k čemuž občas patří i nějaký ten pohyb, ale daleko víc třeba dobré jídlo :D


To nejlepší na konec. Loučení! A tobě dám speciální možnost rozloučit se speciální kresbou kulturisty Tomáše Hennela s vlastnoručním přáním pro fanoušky! <3



Články autora Sláva

Tomáš Červinka (We on The Moon): Nová deska? Nejupřímnější počin, jaký jsme doposud vytvořili!

Pop rockoví We on the Moon chystají v dubnu vydání novinkového alba Home. To vznikalo v Anglii pod taktovkou producenta Leea Batiuka (Deaf Havana).…

​landless: Ohlasy na naše prvé EP Bluemist sú úplne skvelé

S dnešním rozhovorem zabrouzdáme za slovenské hranice. Představíme si nováčky landless a jejich nové EPéčko Bluemist…Měli bychom začít…