Rozhovory
WE ARE THE MOTION: „Ze začátku jsme ani neuměli hrát a všichni se nám smáli!“
Přejít na obsah

WE ARE THE MOTION: „Ze začátku jsme ani neuměli hrát a všichni se nám smáli!“

Hanušovické We Are The Motion považujeme za jedno z želízek v ohni moravské corové scény. Za cca dva roky fungování se pánové vypracovali ke konzistentně parádnímu živému vystupování, zároveň si však pořád udržují status "mladé krve". Draví, zábavní, uvěřitelní, s tahem na branku! Přesně v tomto světle se pětice představila na loňském FajtFestu 2018. Následující rozhovor je tak trochu zpovědí mladé kapely z Moravy, které z počátku nikdo nevěřil. O prvních krůčcích, o fanoušcích, o tamní scéně, o Filipovi Vlčkovi!

cM: Pánové, právě za sebou máte vystoupení na FatjFestu 2018. Byl to pro vás prozatím největší a nejdůležitější koncert nebo zalovíte v paměti a vzpomenete si na větší akci, na které jste hráli?

WATM: Určitě to byl největší koncert. Už jsme asi někdy měli i víc lidí, ale tohle mělo určitě zatím nejlepší publikum a atmosféru.

cM: A vzpomenete si třeba na koncert, který se tomuhle svoji důležitostí nějak blíží?

WATM: Velkým milníkem pro nás určitě byla taky pražská show rok a půl zpátky v rámci Spring Tour s kapelama Glad For Today, Severals, Fall From Everest a Countless. To bylo poprvé, co jsme hráli v Praze. Jsme z malýho města na severu Moravy a když jsme někdy někomu říkali, že jednou zahrajem v Praze, smál se nám. A pak jsme tam opravdu zahráli.

cM: Hrajete už cca pět let. Mezitím docházelo ve vaší sestavě k některým zásadním změnám, můžete nám to shrnout?

WATM: Jedinej původní člen je tady David (smích).

David: Změnilo se toho hodně. Začínali jsme ve čtyřech, jednou u ohně jsme si řekli, že budeme kapela. Neměli jsme ani nástroje a neuměli hrát, a proto se nám všichni smáli. Víš co, u nás si všichni porovnávaj traktory. Že by měl mít někdo kapelu? To neexistuje (smích). V původním složení jsme se jmenovali úplně jinak, ale po nějaký době se ustálila sestava, ve který jsme začali před třema rokama koncertovat. Za ty tři aktivní roky jsme změnili sestavu jednou. Odešel hlavní kytarista a screamer a přišli noví.

cM: Ano, novým frontmanem se stal Zbynďa, ty jsi u WATM nejkratší dobu, že?

Zbynďa: Dva roky. S Jeboou jsme hráli v kapele Madgod, ze kterých se pozdějc stali Purrity. Tam přešli ti, kteří odešli z WATM, takže jsme se tak prohodili.

cM: Proč k tý změně vlastně došlo?

WATM: Personální nedorozumění (smích)... Nemá cenu to víc rozebírat, prostě jsme si nerozuměli. Teď nám to ale fakt sedí. Teda alespoň na stagi (smích)...

cM: Jste kapela z Moravy. Máte pocit, že je u vás dost prostoru pro tolik kapel? Je pro koho a kde hrát? Jak ta scéna z vašeho pohledu vypadá?

WATM: No, co se týče Šumperka a okolí, tam ten zájem je. Ale spíš se tam poslouchá ten starší metal, než moderní věci. A když jdeš výš do Jeseníků, tak tam je hotovo. Když zahrajem v domácích Hanušovicích někde na pivních slavnostech, tak tam přijde pár lidí, který to zajímá. Ale necítíš z toho to, co od corovýho koncertu čekáš a co se děje třeba tady na FajtFestu. Ale třeba v Olomouci je to super, tam jsme nikdy nepohořeli. Tím, že Jeboa a Zbyňa jsou z Olomouce, tak začínáme pomalu říkat, že je to náš domov. Tamní shows jsou vždycky super pocit. Olomouc je určitě jedno z center moravský scény.

cM: Určitě taky kvůli Sunset Trail… Jsou tam kromě zmíněných kapel nějaké další, které to táhnou?

WATM: Dřív to byli určitě Hazydecay. Dneska se nám žánrově nejvíc blížej Breaking The Cycle, pak tam jsou taky Emmet Brown… Mohlo by jich být víc, tak jako dřív…

cM: Vaši fanoušci za váma klidně jedou až na koncert do Prahy a jeli by určitě kamkoliv. Čím si tohle vysvětlujete?

WATM: Tohle se dělo, už když jsme začínali hrát, protože v Hanušovicích metalcorová kapela prostě nikdy nebyla, všichni nás brali jako “woow”. Když jsme tehdy ještě v původní sestavě jeli poprvý do Prahy zahrát ve Skutečné lize, jelo s náma pět plných aut lidí. Ale teď už vlna opadla.

cM: Je to nějakej pátek, co jste vydali desku Nameless. Zbyňa tam tehdy byl jen jako featuring…

Zbynďa: Jo, to jsem se probudil po strašný kalbě v Olomouci, napsal mi tehdejší screamer Finch, jestli bych chtěl mít featuring na desce. Ráno jsem se sbalil, jel jsem do Hanušovic a nahráli jsme to s Filipem Vlčkem u něj doma. A rok na to jsem v tý kapele najednou byl jako frontman.

cM: Deska je z roku 2016, už možná pracujete na něčem novějším, nebo ne?

WATM: Snažíme se, ale jde to trochu pomalu, řekli jsme si, že teď asi půjdem cestou singlů, možná EP. Vydat desku je pro takovouhle kapelu finančně náročný, když chceš mít pořádnej zvuk. Až se nastřádá opravdu kvalitní materiál, tak se do toho pustíme. Takže se teď soustředíme na jednotlivý singly a klipy.

cM: Váš nejnovější singl Wallart jste, podobně jako desku, dělali s Filipem Vlčkem. Hodláte nadále spolupracovat, nebo přemýšlíte taky nějakým jiným směrem?

WATM: Filip Vlček je z mladý kapely schopnej dostat úplně všechno. Ani nevíš, že bys mohl v sobě mít takové možnosti, ale on to z tebe dostane. Takže my ho milujeme (smích), nebýt Filipa, tak tahle kapela není tam, kde je. Chceme s ním spolupracovat, ale ještě jsme se konkrétně nebavili o finálním zvuku. Třeba Wallart je víc rock’n’roll, ale to se odvíjí už od prvního riffu tý skladby, kterej zní dost rockově. Tak jsme ho udělali takový nakřáplejší, špinavější. Nevíme ale, co bude dál, chceme dělat něco, co nás baví. Možná by se k tomu měl vyjádřit náš vrchní skladatel Jeboa.

Jeboa: No chceme být takoví různorodí, od všeho trochu, ale hlavně to srdíčko (smích)!

cM: Úplně na závěr: Proč se jmenujete We Are The Motion?

Ivo: Tak u toho jsem nebyl! (smích)

WATM: No my jsme všichni přišli, když už se kapela tak jmenovala. (smích)

David: Je to lyric line z jednoho songu od A Skylit Drive a tehdy se to prostě nějak chytlo.

Dan: Ale my se teďka na stagi musíme hýbat jako idioti, protože jinak se nám stávalo, když jsme po koncertě slezli ze stage, že někdo přišel a řikal: “Tak vy se jmenujete We Are The Motion? Si děláte prdel ne?” Ale dneska už to tak nevnímáme. Ten název pro nás znamená rodinu.

Články autora Jiří Popelka

[CZ/EN] ATENA: Mladých metalcorových kapel je ve Skandinávii málo. Starší generace nás neuznává!

Že Skandinávie je kolébkou metalu, o tom není třeba diskutovat. Ale kolik mladých současných corových kapel ze severu nyní známe? Máme tak…

Glad for Today: “Breakdowny už nehrajeme, i když jsme na nich vyrostli!”

Jen o málo dalších kapelách bychom mohli říct, že se za uplynulých několik měsíců posunuli o tolik levelů vejš. Se svými singly Silence…