Téma
TOP desky 2015 podle redaktorů coreMusic.cz
Přejít na obsah

TOP desky 2015 podle redaktorů coreMusic.cz

Tak další rok za námi, letí to vcelku solidně. V květnu jsme v pražském klubu Cross pompézně oslavili naše páté narozeniny a je bohužel pravdou, že od léta coreMusic.cz funguje trochu unaveně... Ale slovy klasika, vždycky když je něco špatně, tak bude brzo zase dobře :)

A jak to vypadá s letošní albovou úrodou? Vyloženě žádné TOPovky se neudály. Hodně diskutovaná na všech frontách byla (jak jinak) novinková placka BMTH That´s the Spirit, docela se propíraly i zbrusu noví Parkway Drive, kteří skočili na lehce osmdesátkovou, ale skvělou vlnu. Nepřekvapili ani Enter Shikari, jejichž nová věc Mindsweep je opět milovaná a zbožňovaná stejně jako kapela sama. Oblíbenou placku stvořili i While She Sleeps, špinavci ze Sheffieldu, jejichž nahrávky zkrátka vždy maj´ koule, nebo Amíci Periphery s dvojalbem Juggernaut, kteří se před pár dny zahráli v Praze.


Takhle doznívající rok 2015 vidí po hudební stránce naše redakce:

Jirka Popelka
TOP svět: Periphery Juggernaut. Za mě metalová deska (dvojdeska) roku.

TOP CZ/SK: Jednoznačně The Truth Is Oout ThereLighthouses. Tady se kluci opravdu vytáhli a mrzí mě, že jsem prošvihl jejich vystoupení v pražském Crossu, protože z toho, co jsem slyšel, jsou teď TTIOT naživo opravdu mocní.

Nejrozporuplnější deska: BMTHThat's The Spirit, protože pořád nevím, jestli mi to přijde fakt dobrý, nebo mám být zklamán. Každopádně je to událost roku.


Mira jackvegas Tříska
Já se s tím moc srát nebudu. Mám totiž jedno hlavní jméno: SOILWORK - The Ride Majestic. Jedu pořád a všude.

Dále namátkou bez pořadí: SKINLESS - Only the Ruthless Remain (\m/), DEAFHEAVEN - New Bermuda, AUGUST BURNS RED - Found in Far Away Places, PARKWAY DRIVE - Ire (bohužel jen první půlka desky),Three Days Grace - Human, Dark Sermon - The Oracle, The Black Dahlia Murder - Abysmal, The Resistance - Torture Tactics.

Pochválit musím český projekt ATLANTIS, který má venku prozatím jen první videosingl Sám proti všem.


Ascela
Tenhle rok byl po stránce hudební úrody vcelku rozporuplný. Objevila se spíše alba, která nějakým způsobem překvapila, ať už v tom dobrém slova smyslu, nebo naopak. Za zmínku rozhodně stojí velcí sympaťáci z druhé polokoule Parkway Drive. Jejich novinková placka Ire najela na osmdesátkový hardrockový drajv, který obalil jejich metalcorovou základnu. Vznikla tak šťavnatá a našlapaná deska, která sice v druhé půlce ztrácí dech, ale i tak určitě získala nové fanoušky po nemastném-neslaném předchůdci Atlas.

Potěšili mě i američtí Black Dahlia Murder. Jejich sedmá nahrávka Abysmal sklidila velmi pozitivní kritiku a obvykle rozjetý death metalový vlak okořenili zajímavými (i středověkými) vyhrávkami. Velmi příjemný poslech.

A nakonec co jiného, než Thať s The Spirit od milovaných i nenáviděných "Bringáčů". Když velkoryse odhlédneme od Oliverova vyje*aného vokálního projevu, tak polovina songů je určitě velmi zdařilých – singly jako Drown, Happy Song, Throne či True Friends jsou prostě melodické pecky, které umí hrát v uších klidně x dnů za sebou. Zbytek songů je bohužel zbytečnou vatou.

Filip
Enter Shikari Mindsweep
Britská post-hardcorová čtveřice si mě letos získala na plné čáře. Ta deska je dospělá, zvuk se zase posunul a s tím i schopnost kluků psát skvělý songy. Letos jsem je měl možnost vidět 3x live a vždy to fungovalo skvěle, i věci z nové desky. Pro mě je asi nejzajímavějším song Never Let Go Of The Microscope, nicméně ta deska funguje skvěle jako celek.

While She Sleeps Brainwashed
Metal s koulema a zajímavým přesahem (texty). Sheffieldští While She Sleeps napsali super album, kde najdeme opět několik silných hitů s údernými texty. Jejich náhled na svět je zajímavej a dokážu se s tím ztotožnit. Miluju.

Periphery
Juggernaut
Na začátku roku jsem si myslel, že do top 3 alb roku 2015 zařadím moje milované Refused s novou deskou Freedom. Tihle Švédi, kteří v roce 1998 vydali neskutečný album The Shape of Punk to Come, kde fakt načrtli, jakej by punk dneška měl bejt, pohořeli a nová deska dobrá není. Takže zklamání roku. Zpátky k dobrým albům. Neveděl jsem, jestli na 3. místo zařadím Stick To Your Guns, Stray From the Path, přemýšlel jsem i o Björk a její Vulnicuře. Nakonec jsem zvolil Periphery a jejich dvojalbum. Je to deska mnoha tváří a na první poslech mě to úplně nenadchlo. Nicméně s opakovaným poslechem jsem změnil názor a řekl bych, že Juggernaut se fakt povedl. A mrzí mě, že jsem propásl jejich nedávný koncert v Praze.


Daniel
Jako každý rok i já mám nějaké favority. Vlastně v podstatě jsou to poměrně nepřekvapivá umístění, protože jsem stále otrokem svých chutí – nechť hry započnou! Jako první bych rovnou nadhodil mojí oblíbenou stálici The Devil Wears Prada a jejich opět emočně našláplou jízdu Space EP. Kapela roste, zraje a i na jejich tvorbě se to velmi silně reflektuje.

Další bych rád vyfiknul poměrně novou bandu Novelists. Tato francouzská progressive/metalcorová banda s jemným djentovým nádechem mě podchytila už s jejich prvním singlem před x lety na youtube a od té doby se opravdu velmi zlepšili. Jejich plnohodnotná deska Souvenirs je opravdu vrcholem vkusu a francouzské schopnosti dělat dobré věci.

Poslední věc bych dal něco úplně mimo – chtěl jsem sem dát Kid Cudiho novou desku, ale Kendrick Lamar prostě zvítězil. Jeho úchvatná deska To Pimp A Buttefly si získala srdce milionu lidí a dokonce i "světový leader" Obama si zde našel svůj nej hit za rok 2015. O obou umělecky výjimečných lidech se můžete dočíst v našem nepravidelném oběžníku Klub Náročného Posluchače.Z českých luhů a hájů bych určitě rád zmínil mojí radost a tím jsou TATABOJS s jejich další povedenou deskou A/B, která je více než hodnotným nástupcem vysoce dobře hodnocené desky Ležatá Osmička.


Lara
Post/rocková deska roku: ToundraIV, favorite track: Strelka
Možná se tohle album nevyrovnalo těm předchozím, ale každopádně je to španělský a krásný.

Screamo deska roku: Loma PrietaSelf Portrait, favorite tracks: Love, Satellite
Nikdy nevíš s čím přesně Loma Prieta přijde, ale vždycky se vydá tou nejlepší cestou.

Nejvíc nejlepší deska roku: Matericмеж каменных плит (Between stone slabs), favorite track: если солома высохла, она загорится (If the straw is dry, it will light up)
Objev roku. Velmi doporučuju k poslechu.


Matěj Chalupa
Odběhnu trochu od všudypřítomné tvrdé hudby a mezi TOP 3 letošní alba zařadím Drones od Muse a Glitterbug od indie-rockerů The Wombats. Obě desky měly v mém přehrávači podobný příběh - ani jednu z kapel jsem před objevením desky nijak výrazněji neposlouchal, ale když se mi dostaly do rukou (uší) tyhle novinky, zamiloval jsem si je na první poslech. Rozhodně doporučuji alespoň k vyzkoušení i příznivcům tvrdší muziky, kteří ale chtějí objevit něco nového a zajímá je hudba jako celek.

Třetím albem pak bude jednoznačně That's The Spirit od Bring Me The Horizon, které ač se může zdát kontroverzní, slabší, nepovedené, popové, je stále skvělé. A ještě k tomu, když jsem se letos mohl přesvědčit, jak to BMTH zvládají naživo, nelze je nezmínit (i naživo je to bomba). Z české scény mi bohužel za uplynulý rok nic, co by stálo za zmínku, v paměti neutkvělo.


Johnny X. Lemonade
Desky... Hm... Rok 2015 byl plodnej, jak menstruační kalendář. Takže to vezmu rychle a stručně. Z českých luhů a hájů vévodí překvapení jak cyp! Lara a její Kynnout (rozuměj Kannout, pozn. red.), co majú rádi Vysočinu. :D Teď je tady místo určené proto, abych vysypal moudra, o tom jak jsem si nastudoval jejich čtyřpísňové EP "Semeno" (čti radši Samoty), ale nic takového nebude. Prostě tě to buď ba(ví) nebo si to pustíš eště raz. A když ani to nepomůže, tak sa hoď bedlám. A z Jihlavy k protinožcům... Parkovačky! Prooooootože to věčné čekání stálo za to. Je to MRDA jak PES! A na pomyslnou třetí příčku bych vyskládal všechny ty corové shity, co za něco stojí (od STYG, Augustýny, PornoSleeps,Counting Days,Defeatry, poserDZ, Hundredth a tak dále..). Metal patří Mírovi, takže Hepy NEČUM 2015!


Honza Čapek
Co se týče metalu, rok 2015 patří jednoznačně High on Fire a jejich Luminiferous. Lidově řečeno nářez jak prase, skvělá produkce od Kurta Ballou (Converge, víme?), nabroušená zvuková masáž a ukázka toho, jaký masiv lze vytesat z pouhého tria lidí, kteří se s tím prostě nemažou.

Trošku jiným směrem se vydali nasludgelí Kowloon Walled City s Grievances a předvedli, že tvrdá muzika nemusí mít nutně maximálně natlačený zvuk a kytary nemusí být extra přeprasené zkreslením. Zvuk dýchá, je průzračný, ale zároveň tak akorát správně špinavý. Vše perfektně završuje emotivní vokál se silným nádechem originality. Rozhodně palec nahoru, deska, která je těžká a tvrdá, ale zároveň si neláme hlavu s tím, jak se obvykle dělá tvrdá muzika.

A nakonec trocha doomu – Ahab s The Boats of the Glen Carrig. Už dříve byli pohřební Ahab hodně solidní doomka, letošní deska je ovšem díky fantastickému zvuku a citlivému smyslu pro skladbu naprosto jinde. Čisté pasáže lámou srdce, následný nářez trhá zbytek – pomalá tempa a majestátní houpání na černém korábu. Tohle je kvalitní doom. A to jsem nikdy nemyslel, že něco takového napíšu v roce 2015...


Bedy
While She SleepsBrainwashed
Tutově nejlepší metal, jakej sem tento rok slyšel. Dlouho očekávaná deska přišla už na konci března a v pohodě vyrovnala předchozí dělo This Is The Six. Nakládačka od začátku do konce, ze které bych vyzdvihnul New World Torture, Brainwashed, Four Walls a Modern Minds.

Enter ShikariThe Mindsweep
Pro mě trochu překvapení tohoto járu. Čekal jsem něco jiného ale deska mě dostala na kolena. Předností The Mindsweep je různorodost, ze které se nejvíc povedl The Appeal & The Mindsweep, Anaesthehist a třeba Never Let Go Of The Microscope.

Stray From The PathSubliminal Criminals
U těchto "spratků" nemůže nikoho překvapit, že jejich nová tvorba je drzá, tvrdá, přímá jak názorem, tak hudebně a nekompromisní, až se mi z toho zouvají boty. Opět není nouze o dávku siroviny a lopaťáctví, ze které bych vybral např. Outbreak, First World Problem Child a D.I.E.P.I.G.


Peter Vereš
Deafheaven New Bermuda
Títo výnimoční chalani si ma získali už svojím debutovým počinom pred dvoch rokov Sunbather. Tento rok prichádzajú pre mňa s najlepším albumom tohto roku. New Bermuda prináša toľko emócii, dynamiky, gitarových vyhrávok a melódii, ktoré hudobne pohladia dušu, keďže post-rock milujem a Georgov black-metalový hlas s vynikajúcimi textami dotvára toto majstrovské dielo.

DefeaterAbandoned
Defeater sa vracajú späť k príbehu zo skladby Cowardice a zvládajú to na výbornú. Strhujúci príbeh prináša mnoho zvratov a otázok, ktorým hlavný hrdina musí čeliť. Derekov hlasový prejav dokáže byť tak srdcervúci, že až mu uveríte, že sa ten príbeh naozaj týka jeho samotného.

DayseekerOrigin
Roryho hlasový rozsah a témy, ktoré rozoberá skrz texty vás donútia zamyslieť sa nad samotným životom, nad cennými vecami života ako rodina, láska, ale tiež nad smutnými vecami ako choroba, nevera, úmrtie, opustenie. Drsný scream striedajúci sa s vyšperkovanými čistými vokálmi a skvelou melodickou hudbou. To jednoducho pre mňa funguje na výbornú.


Články autora Ascela

* RYCHLÁ SOUTĚŽ O 2 LÍSTKY NA BIFFY CLYRO *

Do Prahy se vrací skotská rocková banda Biffy Clyro, která se představí už 7. června ve Velkém sále Lucerny. A my pro vás máme rychlou soutěž!…

Lady AnnaHell: Je toho ještě tolik, co chci znát a umět!

Anna Masojídková aka Lady AnnaHell je rodačka z Děčína, která si plní svůj sen. Od studentky politologie, přes cestu za velkou louží až po…