P.O.D.

Legendární nu-metalová kapela P.O.D. dokázala v pražském klubu Roxy, že jejich vlak rozhodně nezpomalil. Naopak – po loňském překvapivém vystoupení na Rock for People přivezli letos do klubového prostředí intenzivní energii, kterou by jim mohla závidět kdejaká mladá krev. A to všechno pod vedením frontmana Sonnyho Sandovala, kterému je – věřte nebo ne – padesát let!

Space Of Variations
S ukrajinskou vlajkou dorazila do Roxy nadějná metalcorová kapelka Space Of Variations, která si u nás za poslední roky některé fanoušky jednoznačně získala. Od začátku bylo v jejich hudbě tolik experimentálních prvků, které se různě míchaly a prolínaly mezi sebou, že nás to rozhodně nenechalo v klidu. Přes všechny plusové body si myslíme, že k takové nu-metalové legendě jako jsou P.O.D. se mohl vybrat vhodnější support, který by lidi v sále více bavil a načechral pro ně tu správnou půdu. Taktéž opravdu nechápeme, co někoho vedlo k házení kelímků s pivem po kapele… Ale karma je zdarma.
Kluky si můžete poslechnout znovu 6. května v Rock Café s kapelou Up!Great.

P.O.D. vystoupili minulý rok na Rock For People na poslední chvíli a pokud bychom měli tyto dvě vystoupení nějakým způsobem porovnat, rozhodně to v Roxy bylo o mnohem lepší a chytlavější. Už od začátku jsme stáli s otevřenou pusou jak zpěvák Sonny přináší ve svých letech mnohem větší energii než novodobý mladý kapely.

První část show odsejpala pěkně svižně s hity jako Satellite, Murdered Love nebo novinka Drop, která byla snad jednou z nejtvrdších songů, co jsme od nich naživo kdy slyšeli.
Publikum šlo s kapelou od první minuty a v pauzách se klubem neslo skandování „Ole ole… P.O.D.!“ – úsměvy na tvářích kapely mluvily za vše.
Druhá část show nabídla další kultovní pecky jako Will You nebo Southtown. P.O.D. zněli přesně tak, jak jsme si přáli – autenticky, našlapaně, poctivě. A hlavně živě. Pokud někdo tvrdí, že jsou jejich koncerty nuda, asi byl na jiném koncertě než my. My se bavili od začátku do konce.

Závěr? P.O.D. potvrdili, že i po třiceti letech na scéně mají co říct. A Sonny? Ten s padesátkou na krku ukázal, že charisma a drive nevyprchají věkem. Naopak – někdy to teprve začíná. Pokud jste jejich poslední desku Veritas ještě neslyšeli, napravte to co nejdřív. Je to zatraceně dobrý materiál.

Fotil: Čestmír
Psal: Matty