Program nejkratšího dne Fajtfestu odstartoval tenhle mazec na kopci ve Velkém Meziříčí. I přesto, že kapel ještě nebylo tolik, aby se dal fanouškům větší prostor na příjezd, bylo o pořádný bordel postaráno. Fajtfest měl na čtvrteční den připravenou druhou stage, která neměla ani barikády, což způsobilo lítání mnoha fanoušků po stagi.

KILLER SICK

Přestože program nabídl několik jmen, já jsem to stihla až na maďarské Killer Sick. Tahle mladá krev, která si říká „Pizza Thrash“, mě mile překvapila. Thrash sice nepatří mezi žánry, které běžně poslouchám, ale tohle mě fakt bavilo. Bylo sice znát, že je ještě potřeba trochu zapracovat na show jako takové, ale po hudební stránce to bylo skvělé. Je fajn vidět, že i mladé kapely dostávají prostor zahrát si na festivalu už na začátku své cesty.
CRIPPLED FINGERS
České Crippled Fingers snad netřeba dlouze představovat. Kluci brázdí domácí fesťáky pravidelně a ani Fajtfest nezůstal bez jejich intenzivní show. I když se to před pódiem zatím neplnilo davy, ničemu to nevadilo – tahle parta i tak rozprášila půdu pod nohama a bez přestávky hecovala lidi do moshe. Neváhali si fanoušky vytáhnout i přímo na stage, aby to s nimi společně rozjeli naplno. I když zavládl chaos, dokázali udržet energii i kvalitu setu, a to se cení.

GUTALAX

Další jméno, které většina lidí ze scény moc dobře zná. Gutalax hrají už nějaký ten pátek a touhle show chtěli oslavit loňské 15. výročí kapely – které se rozhodli slavit až letos při šestnáctinách. Prý aby při oslavách o ten jeden rok omládli, a proč vlastně ne.
Tady už samotný chaos převládl nad show. Pokud jste přišli skutečně vidět Gutalax, možná se vám to občas podařilo – třeba škvírou mezi fanoušky, kteří zaplnili stage i prostor před ní. Tahle část programu se proměnila v jednu velkou párty, až to museli samotní pořadatelé krotit a žádat fanoušky, ať nechají stage trochu vydechnout. Ale upřímně – přesně tohle se od Gutalaxu čeká. Párty, kebab, spousta srandy a ty jejich klasické prazvuky, které vám zní v hlavě ještě dlouho po setu.
XILE
Poslední kapelou, kterou jsem tenhle den zakončila, byli Xile – i přes lehký chaos v programu to nakonec klaplo. Dorazili až z Nového Zélandu, aby nám naservírovali svůj pořádnej „Kiwi Hardstyle“. A fakt jim to šlapalo. Bohužel ale musím říct, že na jejich výkon měl podle mě negativní dopad přístup některých fanoušků.
Čtvrteční stage bez bariér sice přinesla hodně volnosti, což u předchozích kapel, které samy fanoušky na stage zvaly, fungovalo. Xile to tak do nějaké chvíle nechávali být, pak ale fanoušky opakovaně žádali, ať slezou dolů. Bylo vidět, že jim to není příjemné – lidé se jim doslova motali pod nohama, fotili se s nimi během vystoupení, a i přes jasné prosby kapely o vyklizení pódia zůstávali na místě. Upřímně – bylo mi z toho až špatně. Kapely mi bylo líto, protože bylo vidět, jak moc je to rozhodilo. Doufám, že kvůli téhle zkušenosti nezavřou Česku do budoucna dveře.
Na druhou stranu – nenechali se tím úplně položit. I přes nerespektující jedince na pódiu dokázali rozpoutat moshové peklo a dotáhnout set do konce se ctí.
Napsala: Petra Závišová
Fotila: Nina Vocelová


























































