Když jsem přemýšlela, kam vyrazit na Halloween, rozlučkový koncert Stray From The Path byla jasná volba. Když se 31. října v 18:00 otevřely brány pražského Distriktu (bývalý Storm a Matrix), bylo jasné, že tenhle halloweenský večer bude patřit jediné věci – rozlučce s nespoutanou energií a HCčkem v srdci: Stray From The Path. Své poslední turné postavili SFTP na energii nového alba Clockworked a doplnili ho silnou sestavou supportu v podobě Alpha Wolf, Graphic Nature a Calva Louise.
CALVA LOUISE
Calva Louise pro mě byla jedinou neznámou celého večera. Trojice z Londýna překvapila příjemným grunge rockem, který se místy prolínal až s latino vibem. Zpěvačka Jess si publikum získala hned od první chvíle – nenucenou komunikací a přirozenou energií. Pod pódiem bylo už od začátku pořádně plno, a i když koncert nebyl oficiálně vyprodaný, atmosférou a plností sálu tak rozhodně působil. Skvělý rozjezd večera.
GRAPHIC NATURE
Druhou kapelou večera byli taktéž angláni Graphic Nature. V prostředí tohoto žánru je tohle jméno dávno pojmem, ne neznámým jménem. Harvey se zbytkem kapely vlítnul na stage jako uragán a okamžitě strhli dav do proudu energie, který nepolevil ani na chvíli. Brzy se klub proměnil v rozpálený kotel – energie byla neuvěřitelná a moshpity i circle pity běžely bez ustání po celý set. „So let me tell you a tale about a kid who’s fucked up just like me, content with his madness…“ na singl Fractured jsme se s Ninou, která měla na starosti focení, těšily snad celý večer. Doufaly jsme, že ho kluci dají – a dali! Tím pro nás set dostal perfektní tečku a soudě podle reakcí i ostatní odcházeli nadšení.
ALPHA WOLF
Do třetice přišli na řadu australští Alpha Wolf, kteří se s typickou divokostí vrhli na pódium jako tasmánští ďáblové, připraveni roztrhat fans na kusy. AF jsem poslouchala zpovzdálí, protože klub svým prostorem, připomínající dlouhou nudli, úplně dobře neumožňoval pohyb po sále. Na Alpha Wolf jsem se hodně těšila, viděla a slyšela jsem je už několikrát a mám s čím srovnávat. Ač to říkám nerada, tuto show bohužel nemůžu řadit na první příčky.
Ze začátku byl zvuk vzadu trochu nečitelný a chvíli trvalo, než se vyvážil. Po chvíli si to ale sedlo, všechno šlapalo a set pěkně odsýpal. Za pozornost rozhodně stálo i background logo kapely, které mi hned na první dobrou evokovalo cool a uvolněnou streetartovou atmosféru. Setlist byl naprosto dokonalý, nechyběly (pro mě) ikonické pecky jako Pretty Boy, Mangekyō, Akudama nebo Sucks 2 Suck. Ačkoliv jsem na kluky skoro neviděla, hudebně rozhodně nebylo o čem a celou show jsem si ve výsledku skvěle užila.
STRAY FROM THE PATH
SFTP jsou proslulí svou nekonečnou energií a na každém koncertu je vidět, že je hraní fakt baví – což je obrovská přidaná hodnota pro celý zážitek, ať už jde o jakýkoliv koncert. Ostatně o tom jsme se mohli přesvědčit třeba na Rock For People. Svou poslední show propojili s nejnovějším albem Clockworked a nemohli udělat líp. Představili to, co je vždycky definovalo – surovou agresi i nekompromisní pohled na politiku a společnost.
Kluci zakončili show přesně tak, jak to umí nejlíp. Kubrick Stare, Fuck Them All to Hell, Can’t Help Myself, Clockworked a spousta dalších pecek – každý v publiku si je užil naplno. Bylo skvělé naposledy nasát tu energii a atmosféru, která je pro Stray From The Path tak typická. Stejně tak parádní bylo vidět, že lidi, alespoň na chvíli, zapomněli na telefony a ve vzduchu lítaly ruce, nohy – prostě všechno, co šlo zvednout. Zaujalo také to, že Drew zvolil (alespoň podle našeho názoru) stylizaci do podoby Alexe z legendárního Mechanického pomeranče.
Závěrem lze po 24 letech na scéně s respektem říct, že poslední show Stray From The Path byla opravdu zakončena přesně tak, jak se sluší a patří.
Kluci, budete nám chybět! 💙
Děkujeme Rock For People (concerts) za to, že nám umožnili poslední rozloučení s touhle legendou NY hácéčka. Bylo nám ctí! 🤟🏼
NAPSALA: Jenny
FOTILA: Nina Vocelová
