THE HARA

The Hara milují Česko a Česko miluje je. Po vyprodané show v Brně a včerejším skoro vyprodaném koncertu v pražském Futuru o tom není pochyb. 

Večer odstartovali The Creaks, kteří díky výhře v soutěži Rock For People Concerts dostali možnost otevřít celý program. Působilo to, jako by měli fajn nápady, ale chyběl jim větší tah na bránu. Do písní vkládali různé promluvy, přesto kvůli mizernému ozvučení většina lidí skoro nic nezachytila. V sále tak panovala zvláštní nejistota, protože diváci netušili, k čemu se vlastně kapela snaží dojít. Navíc mezi pódiem a publikem nevzniklo skoro žádné propojení, takže atmosféra působila trochu ospale. Crowd si aspoň trochu získali coverem na píseň Hayloft od Mother Mother, při které se malá část publika chytila na text, takže mohli zpívat společně s kapelou. 

Po The Creaks nastoupili na pódium Call Me Amour a rázem se vše rozběhlo úplně jiným tempem. Jejich show byla živější, kontaktnější a hlavně otevřenější vůči lidem pod pódiem. Frontman neustále komunikoval s davem, několikrát mezi něj vběhl a během skladby Good Day zpíval celý song přímo uprostřed fanoušků, což publikum výrazně nakoplo. Moshpity se během jejich vystoupení rozjížděly pomalu. Chvíli to vypadalo, že prostor uprostřed diváků zůstane nezaplněný, ale nakonec se přece jen vytvořilo několik slušných moshpitů a energie v klubu stoupla o několik levelů.

Když se na stage objevili The Hara, bylo jasné, že se večer posune do úplně jiné dimenze. Jejich projev je směs úplného chaosu, humoru a zběsilé energie, která vás okamžitě vtáhne. Kluci se pohybují po prostoru tak, že je skoro nemožné je uhlídat očima — jednu chvíli stojí přímo před vámi, v další surfují nad davem nebo se bez varování objeví kdesi uprostřed sálu. Nepůsobí to nuceně, připomínají spíš partu lidí, kteří si chtějí koncert užít stejně intenzivně jako jejich fanoušci.

Tohle zapojení do dění před pódiem u nich není žádná novinka. Pamatuju si je z minulých koncertů, kdy běžně skákali do pitů nebo zvali pár lidí na stage, a je skvělé, že si tenhle styl drží i teď, když se počet jejich fanoušků u nás výrazně rozrostl. Popularita s nimi nijak necvičí a kluci pořád působí autenticky a otevřeně.

Začátek setu patřil hlavně novějším skladbám, mezi nimiž zazněl i dosud nevydaný track z nadcházející lednové desky. Postupně přidávali i starší kousky a v tom momentu se Futurum začalo otřásat. Bylo vidět, kolik lidí je už roky podporuje, protože refrény zněly doslova z každého kouta. Tahle vlna nadšení se držela až do poslední minuty a celý set skončil bouřlivým potleskem.

Po koncertě se kapela zastavila u merche, kde se fotila a bavila s fanoušky jako kdyby právě neodehrála vyčerpávající show. Přesně tenhle přístup mě na nich baví — žádné hvězdné manýry, jen příjemná, přirozená energie a chuť být lidem nablízku. A díky tomu se už teď těším na jejich další show u nás, protože jestli něco umí, tak rozhýbat klub takovým způsobem, který se jen tak nevidí.

Napsala: Pája Pirnerová

Fotil: Čestmír Jíra