V úterý večer jsme s Jenny zavítaly do SaSaZu, abychom omrkly novou show jedný z nejvýraznějších umělkyň na scéně – Poppy. Ta v lednu vydala nový album Empty Hands a jako správnej žánrovej chameleon si s sebou dovezla support ve složení Ocean Grove z Austrálie a denverských Fox Lake.
Američani Fox Lake bohužel vyžrali asi už klasickou smůlu předkapel v SaSaZu. Jejich mix hardcoru a nu-metalu má potenciál rozsekat malej klub, ale včera jsme dostali jen těžko identifikovatelnou zvukovou stopu, ze který vylezly víceméně jenom bicí, což je škoda. Publikum se teda spíš rozkoukávalo, nervózně přešlapovalo a tiše si přálo, ať je v dalších setech zvuk lepší. Já upřímně doufám, že bude šance je vidět live znovu v menším klubu, protože jejich poslední deska New World Heat zní velice sympaticky.
U protinožců Ocean Grove je člověk zvyklej na vysokej standard a level energie, a i když se ten zvuk ani s jejich nástupem o tolik nezlepšil, kapela to uhrála na čistý charisma a neskutečnej drajv. Při oznamovačce, že právě oni přijedou s Poppy, jsem byla chvilku překvapená, ale pak mi došlo, že to vlastně dává smysl, protože kdo v posledních letech experimentuje s žánry víc než ona, a hlavně – kdo by od ní čekal něco prvoplánovýho, že jo. Za mě bylo tohle spojení značka ideál, OG jsou naživo moje hodně oblíbená kapela, takže jsem včera vlastně sfoukla dvě mouchy najednou.
Ze začátku jejich setu bylo trochu vidět, že skalní fans Poppy moc neví, co si s touhle nu-metalovou divočinou počít, ale ke konci už skákala polovina haly. Myslím, že kluci svoji další pražskou misi splnili, odvážejí si odsud slušnou řádku nových fans a já se už teď teším na jejich další show. Pokud jste Ocean Grove ještě neviděli, určitě doporučuju!
Headlinerka celý Constantly Nowhere Tour, Poppy, je známá tím, že během setu komunikací s crowdem spíš šetří, a ani v Praze na tom nic moc neměnila. Poprvé jsem ji viděla jako hlavní jméno večera a byla jsem zvědavá, co předvede. Za sebe musím říct, že setlist byl postavenej solidně a fungoval, jenom bych možná ocenila o něco větší průřez starší tvorbou a důraz na její multižánrovost – věci jako Church Outfit nebo Motorbike by set příjemně oživily a Lowlife by mě poslala do vesmíru. 😀
Co se ale nedalo přeslechnout (a dost možná ani přežít bez poškození sluchu), bylo naprosto crazy pyro. Stály jsme s Jenny v zadnější části haly, ale i tam to pokaždý urvalo uši. Nechci si ani představovat, co to muselo dělat s lidma přímo na barikádě – jestli tam někdo stál bez špuntů, tak dneska pravděpodobně komunikuje už jen posunkama a odezírá ze rtů.
Crowd byl během jejího setu každopádně skvělej a šel jí na ruku od začátku do konce. A i když toho Poppy moc nenamluví, má svoji specifickou auru, která mě furt baví a fascinuje a odehrála set, kterej potvrdil, že je v tomhle multi-žánrovým bordelu na vrcholu. SaSaZu sice nehlásilo vyprodáno, ale bylo tak akorát plno, aby se tam dalo dýchat a celkově to byl další fajn večer, za kterej Live Nation a celýmu lineupu moc děkujeme. ❤️
Napsala: Míša
Foto: Adamross Williams
