Vyprodané Forum Karlín v sobotu večer praskalo ve švech. Americká kapela Skillet znovu potvrdila, že si i po letech na scéně drží silnou a oddanou fanouškovskou základnu napříč generacemi a že má v současné rockové scéně stále své pevné místo.
Sobotní večer otevřelo francouzské alternativní rockové trio Storm Orchestra. Přestože na hudební scéně nepůsobí zdaleka tak dlouho jako hlavní hvězda večera, s publikem si dokázali poradit víc než dobře. Už od prvních skladeb bylo vidět, že si lidé jejich set opravdu užívají, aktivně se zapojují a nechávají se strhnout energií, kterou kapela na pódium přinesla.
Osobně mě jejich tvorba sice úplně neoslovila, zároveň mi ale nijak nevadila. Co mě naopak bavilo opravdu hodně, bylo jejich živé vystupování a nasazení, se kterým celý večer odstartovali. I přes menší zpoždění oproti původnímu harmonogramu dokázali skvěle rozproudit atmosféru. Navíc šlo o jejich poslední zastávku na tomto turné, a bylo tak znát, že do svého výkonu dali úplně všechno.
Kvůli lehkému časovému skluzu dorazili na scénu o něco později i samotní Skillet. Slovo „dorazili“ je ale možná až příliš mírné — americká čtveřice totiž vtrhla na pódium s obrovskou energií a koncert odpálila skladbou Surviving The Game, která rozhýbala celý sál během několika vteřin. Už samotný úvod jasně naznačil, v jakém duchu se ponese zbytek večera.
Silný hlas frontmana Johna Coopera a jemnější vokály bubenice Jen Ledger perfektně fungovaly nejen samostatně, ale i ve společných pasážích, které patřily k nejsilnějším momentům koncertu. Kapela navíc celý set doplnila výraznými vizuálními prvky a efekty, které posouvaly celý zážitek ještě o úroveň výš: od momentů, kdy John Cooper pobíhal po pódiu s kouřovými pistolemi, až po chvíli, kdy se kytaristé během skladby Awake and Alive postavili na výsuvné plošiny, které je vyzdvihly vysoko nad publikum, odkud na ně viděl téměř každý v hale. Celý koncert tak působil skvěle nejen po hudební, ale i po vizuální stránce.
A když už je řeč o publiku, to se mohlo přetrhnout, aby kapele vrátilo stejnou energii, jakou od ní dostávalo. Neustálý zpěv, povzbuzování a hlasité tleskání byly jasným důkazem. Kdo si včera zapomněl vzít špunty do uší, ten nejspíš prohloupil, protože české publikum bylo opravdu neuvěřitelně hlasité.
Během večera zazněly i největší hity jako Feel Invincible, Hero či ikonická Monster, kterou zná snad každý. Právě Monster se stala předposlední skladbou večera, po níž kapela na malou chvíli zmizela do backstage. Po několika minutách hlasitého skandování a volání o přídavek se ale vrátila zpět na pódium, aby se s fanoušky rozloučila skladbou The Resistance.
Musím říct, že jsem Skillet viděla poprvé, ale atmosféra celého koncertu mě opravdu nadchla. Obdivuju, jak i po tolika letech na scéně dokážou rozdávat tolik energie a přinášet lidem radost. Za mě osobně je obdivuhodné i to, že mají stále tak silnou fanouškovskou základnu a bez problémů vyprodávají koncerty i celá turné.
A nakonec jedna dobrá zpráva pro všechny, na které se tentokrát nedostaly vstupenky. Kapela během večera naznačila, že by se mohla brzy vrátit, a možná také lehce napověděla, že příště nepůjde jen o jediný koncertní večer, jako tomu bylo tentokrát. Máme se tak rozhodně na co těšit a já už jsem teď zvědavá, kdy se se svou show vrátí znovu.
Napsala: Pau
Fotil: Mejra
