Nu-metalový den přinesl slunce a vlnu nostalgie!
Probuzení na hradeckém letišti bylo opět deštivé. Na mnoha místech se zem proměnila v bláto a louže kalné vody vyplnily důlky a díry. Naštěstí část plochy RFP je betonová a některá další vytížená místa (jako například celý prostor před stagí B a příchodová cesta) jsou letos pokrytá platformami! Nebylo tedy nutné absolvovat žádný moshpit v bahně!
Koncertní program odpálili Thornhill, jejichž super set měl jen jeden problém: slejvák. Pěkně zahráli Set It Off, Banks Arcade, Catch Your Breath. A letlive pak přímo nesmyslně. Zejména proto, že Jason opět lezl tak, kam neměl. Tentokrát se vyšplhal na samotný vrchol stage pod E2 stanem. Pohled to byl mrazivý, protože výška je to neuvěřitelná. Premiéra Breaking Benjamin po dlouhých 27 letech dopadla pro fans určitě skvěle, show ale měla nedokonalý zvuk. Během nostalgického koncertu All Time Low se na nás konečně usmálo slunce a zbytek večera už provázelo krásné počasí.
Všechno směřovalo k velkému nu-metalovému finále. Papa Roach předvedli další ze svých klasicky energických koncert, otázka však je, jak dlouho to ještě bude stačit. Velmi však potěšil moment, kdy si na stage pozvali Jasona z letlive, aby doprovodil Jacobyho v písni Braindead. Vrcholem večera byl samozřejmě set milovaných i nesnášených Limp Bizkit. Narozdíl od předchozích českých zastávek je nyní nutno říct, že se jim to tentokrát povedlo. Koncert obsahoval na jejich poměry únosné procento vycpávek a mluvení. Dokonce zazněly i některé novější skladby, což dříve nebývalo moc zvykem. Proběhla i vzpomínka na nedávno zesnulého basáka Sama, kterému Fred věnoval Behind Blue Eyes. Kdo se procpal před stage, musel si show užíg i díky úžasné energii v publiku. I tady je ale jasné, že se kapela už moc nemá kam posouvat a chtě nechtě se z nich pomalu stává retro kapela.
Večírek zakončoval slovenský big boy Gleb se svými extra rychlými bars a UK soundem.
